Do Senátu? Ne, říká Švejnar

Datum: 29.05.2008, Martin Filip (MF Dnes, Pardubice)
NEBUDE POLITIKEM Jan Švejnar v Pardubicích prozradil, že nebude kandidovat na senátora. Ve veřejném životě v České republice chce ovšem zůstat. V zemi chce založit nepolitickou odbornou instituci. Co bude za pět let, nechává otevřené.

Pardubice – Posluchače možná napadne, že ve čtveřici diskutujících mluví nejtišším hlasem. Bylo tomu tak během veřejné debaty o  budoucnosti vysokého školství, která se odehrála v úterý večer v  pardubickém Divadle 29. Ekonom Jan Švejnar tady mezi účastníky debaty, ministrem školství Ondřejem Liškou, jeho stínovým protějškem Jiřím Havlem a rektorem Univerzity Pardubice Jiřím Málkem, možná trochu zanikal. Možná neměl potřebu tlačit na výraznou rétoriku.

Ty, kteří se s ním přišli pozdravit v kavárně divadla, pak asi překvapil opačně: pan profesor je přeci jen nezvykle vysoký a nedá se přehlédnout. Mezi bílým a červeným si vybere červené víno. Na zahrádce kavárny si sedne na tu horší židli. Nohy si položí na trnož stolu. Odpovídá široce na otázky a pojídá chlebíček. Třikrát během rozhovoru přijde jeden z  organizátorů akce, Jan Ruml, s tím, že je čas na odjezd. Švejnar ho požádá o víc času.

* Naposledy jste byl v Pardubicích jako prezidentský kandidát.

Jsem moc rád, že jsem teď mohl Pardubice navštívit znovu. Během kampaně bylo pro mne velkým povzbuzením přijetí, kterého se mi zde dostalo. Bylo nadmíru pozitivní. Diskuse v Domě techniky byla vynikající.

* Jak prožil uplynulou dobu od prezidentských voleb?

Den po skončení voleb jsem se probudil a úplně jsem se vrátil zpátky tam, kde jsem předtím přestal. Nahromadila se mi spousta věcí, které bylo potřeba řešit. Od výzkumných projektů po doktorandské studenty, kteří si se mnou potřebovali sednout a pobavit se. A to vše jak tady, tak v západní Evropě nebo ve Spojených státech.

* Odpočíval jste vůbec?

Vzal jsem si trochu volna, zalyžoval jsem si. Pak jsem začal pracovat, skládat resty. Potom jsem se pomalu začal zamýšlet, co budou nejlepší kroky do budoucna.

* Co plánujete?

Rozhodl jsem se zkusit, zda by v podmínkách České republiky bylo přínosné vytvořit silné nezávislé myšlenkové centrum, think tank. Takový, který nebude orientovaný na určitou politickou stranu a bude neziskový.

* Říkáte, že by to byla nepolitická instituce. V politice tedy působit nebudete? Hovořilo se o Senátu…

Nakonec jsem se rozhodl, že do Senátu nebudu kandidovat a že se budu věnovat právě zmíněnému think tanku. Neznamená to, že bych považoval jedno za důležitější než druhé. Je to spíše otázka, kde mohu nejlépe prospět České republice.

* A co prezidentská volba za pět let?

Pět let je opravdu dlouhá doba. Zatím všem říkám, že o tom aktivně neuvažuji. Rád bych udělal spoustu dobré práce ve výzkumu, ve výuce, v  poradenské činnosti, správních radách. Když by to nějak vyústilo v  kandidaturu, tak fajn. Když ne a budou jiní výborní kandidáti, tak se také nic velkého nestane.

* Co by vlastně dělalo zmíněné myšlenkové centrum?

V důležitých otázkách by dodávalo základní fakta a analýzy celé společnosti včetně senátorů, poslanců, lidí, kteří jsou ve vládě, v  politickém životě. Takové analýzy, které jsou na špičkové úrovni, nejsou zpochybněné. Od nich by se odvíjela diskuse, která by pak byla na vyšší úrovni.

* Během kampaně jste se zabýval různými regionálními problémy. U nás je velkým tématem třeba převod nemocnic na akciové společnosti. Má mnoho kritiků. Jaký je váš názor?

Samotný převod na akciové společnosti nemusí znamenat velkou změnu. Nemocnice pak může mít lepší řízení. Je ale otázka, zda to předznamenává privatizaci. Tedy převod akcií na jiné vlastníky.

* Privatizace bychom se měli bát?

Město, kraj nebo stát si to musejí dobře promyslet. Privatizace může znamenat velkou změnu pozitivní i negativní. Činnost nemocnic není lehce pochopitelná. Výsledky nejsou lehce ověřitelné. Není to, jako když si koupíme housku, a víme, jak je měkká nebo tvrdá. Otázka je, jestli nemocnice působí v konkurenčním prostředí, kde trh a soukromé vlastnictví často dodají optimální výsledky, nebo jestli má nemocnice monopolní postavení. To je dané tím, že není hodně nemocnic vedle sebe. Máte-li v ulici dvacet zubařů, tak si konkurují a výsledky jsou dobré. Když máte jednu spádovou nemocnici, tak si lidé nemohou vybírat. Každý monopol má velmi negativní aspekty, pokud není regulován.

* Kdo by měl regulovat nemocnice?

Jednou možností regulace je stát. Když jde o soukromé vlastnictví, tak jiný regulátor. Třeba soukromé banky jsou regulované Českou národní bankou. Potom jde o to, zda si regulátor opravdu počíná tak, že společnost je na tom co nejlépe. Nelze proto určit, jestli být pro privatizaci nebo proti.

* Jak vlastně vypadá váš současný život. Jste více ve Spojených státech nebo v České republice?

První dva měsíce po volbách jsem prožil částečně tady, v Americe a v  Británii. Od začátku května jsem zde. V květnu a červnu se soustředím na otázku think tanku. Během léta uvidím: chci si udělat nějaké prázdniny a potřebuji také dokončit nějaké projekty. Rozhodně ale budu trávit podstatnou část svého pracovního a veřejného života zde.

* Netrpí vaše práce ve Spojených státech tím, že jste v Čechách a jinde?

Myslím že ne. Lze to snadno skloubit. Mám studenty z České republiky, kteří se mnou pracují v Michiganu, mám studenty z různých zemí, kteří se mnou pracují v České republice. Když si dnes vezmete špičkové profesionály, ať to jsou umělci, vědci, sportovci, právníci, mnoho z  nich nepůsobí v jednom místě na světě ale v několika zemích. Je to obohacující, je to naopak věc, která vyúsťuje v lepší výsledky.

* Během kampaně jste se stal pro řadu lidí symbolem možné změny. Možná si k vám ale leckdo přidává jiné ideje, než zastáváte. Musíte takové názory vyvažovat?

Naopak jsem, myslím si, na lidi zapůsobil tím, že jsem vnitřně konzistentní. Že mám určité principy, které hájím, i když jsou nepopulární, a budu je hájit dál.