Praha – Česko je šestá nejméně zadlužená země Evropy. Plošné škrty, jako jsou ty naordinované evropskému jihu, tu proto nejsou zapotřebí. Tvrdí to alespoň ekonom Jan Švejnar.
Místo toho bychom se měli věnovat skutečné restrukturalizaci a ne podpoře fiktivních zakázek, říká ve druhé části rozhovoru o evropské finanční krizi, který poskytl Aktuálně.cz.
Aktuálně.cz: Jsme jediná středoevropská země, která – s výjimkou Maďarska – nezaznamenává hospodářský růst. Jaký je recept na současnou krizi?
Institut IDEA, který jsem před pár lety založil, přišel jako první s odhadem, že letos budeme v mínusu, a náš odhad se potvrzuje, navzdory předpovědím České národní banky a ministerstva financí.
Jelikož jsme šestá nejméně zadlužená země v Evropě, co se týče státního dluhu, máme větší fiskální manévrovací prostor. Proto zdůrazňuji, že bychom měli krátkodobě méně plošně škrtat.
Tam, kde se plýtvá a kde je korupce, kde jsou miliardové ztráty, tam ano, tam je třeba škrtat nemilosrdně. Na druhé straně je důležité realizovat investice, které mají vysokou návratnost, ať už je to věda, vzdělání, infrastruktura dopravní i jiná. Pro to mají finanční trhy pochopení.
Měli bychom se ale věnovat skutečné restrukturalizaci a ne podpoře fiktivních zakázek. Tím bychom si ušetřili i to, že činíme život problematickým pro rozsáhlou skupinu obyvatel, ať už jsou to důchodci, či ženy samoživitelky.
A.cz: I střízlivé odhady ekonomů hovoří o tom, že státní zakázky jsou předraženy nejméně o čtvrtinu, čímž z rozpočtu zbytečně odtéká 120 miliard korun. Totéž platí pro daňové úniky. Znamená to, že by v rozpočtu mohlo být každým rokem o čtvrt bilionu korun víc?
Neefektivní využití finančních zdrojů je naší Achillovou patou. Jako národ jsme pracovití, vynalézaví a schopní a v historii jsme se dokázali prodrat mezi nejvýkonnější země. Není důvod, proč bychom tam neměli být znovu. Nevyužíváme ale bohužel svůj potenciál.
A.cz: Ve Spojených státech se s únikem kapitálu do daňových rájů dokázali vypořádat a ti, kdo neplatí daně, jsou velmi tvrdě stíháni. Proč to nejde u nás?
Měli bychom v prvé řadě racionalizovat celý daňový systém, zjednodušit jej a učinit jej mnohem transparentnější. Pak zpřísnit výběr, což by se dalo zkombinovat s nižšími daňovými sazbami. Pak by pro větší firmy nebylo tak zajímavé unikat do daňových rájů.
Dobrý model je v tomto ohledu model švýcarský, je tam vysoká daňová kázeň. Do Švýcarska se přitom stěhují sídla nadnárodních společností, protože daňové zatížení je oproti jiným zemím malé, infrastruktura je dobrá, vzdělanost obyvatelstva i právní rámec také. To nám do určité míry chybí, v ČR neexistuje dostatečný postih pro finanční kriminalitu.
A.cz: Prezident Klaus i ODS se v minulosti velmi zasazovali za vyrovnané rozpočty. Fiskální pakt rozpočtové odpovědnosti EU ale odmítají. Proč?
Dlouhodobě potřebujeme mít vyrovnaný statní rozpočet, v krátkodobém ohledu to ale není optimální. V recesi je totiž zapotřebí mít určitý vládní stimul, za konjunktury zase naakumulovat rezervy.
Rychle rostoucí země mají hodně investičních projektů s vysokou návratností a ty je možné realizovat pomocí půjček, a tedy krátkodobého zadlužení, které se splatí z velkých výtěžků těchto projektů. To se nám ale nedaří, protože jsme si nevytvořili náležité právní prostředí.
A.cz: ČR má devatenáctiprocentní daň z podnikání, Německo pětadvacetiprocentní, my máme rovnou daň, Spolková republika progresivní daň. Nehrozí nám, že se ocitneme v izolaci, když se budeme bránit unifikaci daňových systémů, o nichž se teď začíná mluvit v EU?
Jsme středně velká země, obyvatelstvem odpovídáme Švédsku, přesto ale v EU nehrajeme dostatečně důležitou roli. Nesnažíme se nijak ovlivňovat evropský projekt, máme poměrně málo lidí na vysokých postech v Unii, jsme zemí, která je hluboko pod svým potenciálem v mnoha ohledech. Naši předkové v tomto směru dokázali mnohem víc.
A.cz: Podpora evropského projektu v ČR ustavičně slábne a je dnes v rámci EU takřka nejnižší. Není to mimo jiné tím, že máme takovou politickou reprezentaci, jakou máme?
Naše politická reprezentace, sice ne celá, ale její větší část, líčí Evropu negativně a lidé tuto mantru pochopitelně opakují.
Politici prostě nejsou schopni a ochotni lidem říct, co všechno se u nás postavilo z evropských peněz, a vidět tedy všechna pozitiva Unie. Vzniká pak nebezpečí, že u nás převáží neevropské vlivy.
A.cz: Kdo by měl lidem ozřejmit, jak důležité je mít Evropskou unii? Nějaký nový subjekt?
Je zapotřebí, aby ať již existující, či nové politické subjekty právě tohle patřičně definovaly. Je to pro nás životně důležité.
Hodně věcí můžeme změnit, můžeme přesunout výrobu z jednoho průmyslu do druhého, z jednoho podniku do druhého, nezměníme ale svou geografickou polohu.
Jsme prostě v Evropě, takže vše, co vytváříme, musíme vytvářet s vědomím toho, že jsme v ní nějak zakolíkováni a že bychom v ní měli hrát důležitou roli. Pokaždé, když jsme stáli stranou, tak to pro nás skončilo špatně.