Prof. Orley Ashenfelter oceněn čestným doktorátem Univerzity Karlovy, Jan Švejnar, Orley Ashenfelter, Václav Hampl
Prof. Orley Ashenfelter oceněn čestným doktorátem Univerzity Karlovy, Jan Švejnar, Orley Ashenfelter, Václav Hampl
květen 2016, oslavy 25. výročí založení CERGE-EI
Uložit

CERGE-EI v Praze

Jan Švejnar je spoluzakladatelem a předsedou Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI.


Akademické pracoviště amerického stylu, CERGE-EI, je společným pracovištěm dvou právních entit - Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) a Národohospodářského ústavu AV ČR, v. v. i. (EI). CERGE-EI se zaměřuje na ekonomický výzkum a doktorské studium. Klíčová strategická rozhodnutí činí Výkonný a dozorčí výbor CERGE-EI, jehož členy jsou světově uznávaní ekonomové včetně laureátů Nobelovy a jiných cen. Ti vybírají profesory, hodnotí výzkum a účastní se disertačních seminářů. Výkonný a dozorčí výbor spolupracuje se dvěma nadacemi při získávání finančních zdrojů pro fungování CERGE-EI, které doplňují finance poskytované UK a AV ČR.

CERGE-EI nabízí moderní postgraduální výuku ekonomie, která úzce propojuje vědeckou a pedagogickou práci a je založena na americkém univerzitním modelu. Vyučující a výzkumní pracovníci na CERGE-EI pochází z prestižních univerzit z celého světa. Studijní programy PhD, MA a MAE na CERGE-EI mají též akreditaci udělenou Ministerstvem školství amerického státu New York.

 

Moje vzpomínka na historii CERGE-EI

Když se v osmdesátých letech začal hospodářský systém zemí sovětského bloku otřásat, uvědomil jsem si, že v těchto zemích bude v postkomunistickém období zapotřebí ekonomů vystudovaných na Západě, aby uskutečňovali moderní ekonomický výzkum a formulovali novou hospodářskou politiku. Na mezinárodní konferenci ve Vídni v roce 1988 jsem na toto téma diskutoval s Josefem Zieleniecem, který tehdy pracoval jako výzkumný pracovník v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd. Josef Zieleniec byl obeznámen se západní ekonomickou teorií a stejně jako já byl přesvědčen, že až se centrálně plánovaná ekonomika zhroutí, budou postkomunistické země potřebovat ekonomy se západním vzděláním.

V roce 1990 jsme pak s Josefem Zieleniecem začali budovat centrum, jehož cílem bylo vzdělávat nastupující generace ekonomů. Rozhodli jsme se založit instituci amerického typu, protože tento typ doktorského ekonomického vzdělávání už léta představuje špičku v oboru. Na začátku své akademické kariéry jsem strávil rok v belgickém ekonomickém středisku CORE (Center for Operations Research and Econometrics, Centrum pro operační výzkum a ekonometrii), kde panují podobně rigorózní požadavky jako na nejlepších amerických univerzitách. Tato instituce nám byla vzorem.

Josef Zieleniec a já jsme na obou stranách Atlantiku vynaložili značné úsilí, abychom podobné centrum jako CORE založili v Praze. Velmi nám byl nápomocen Radim Palouš, první postkomunistický rektor Univerzity Karlovy, a také můj bývalý profesor z Princetonské univerzity Richard Quandt, poradce významné Mellonovy nadace v New Yorku, která v letech 1990 až 2000 poskytla přes 50 milionů dolarů vzdělávacím institucím v postkomunistických zemích. Dalším členem našeho týmu byl Kevin Sontheimer, vedoucí katedry ekonomie na Pittsburské univerzitě, kde jsem tehdy působil. Budování nové instituce nebylo snadné, ale v roce 1991 se nám podařilo ve spolupráci s Univerzitou Karlovou založit Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE).

CERGE si stanovilo čtyři cíle:

  • školit budoucí veřejné činitele, univerzitní profesory a výzkumníky ze zemí bývalého sovětského bloku v teorii, metodách a použití moderní ekonomické teorie
  • podporovat vědecký ekonomický výzkum
  • rozšiřovat výsledky tohoto výzkumu mezi širší profesionální veřejnost, jako jsou vládní představitelé, podnikatelé a ekonomové z dalších institucí
  • uvést do českého a slovenského prostředí západní styl vědecké práce a tak přispět k transformaci dalších akademických institucí jak v Česku a na Slovensku, tak i v jiných zemích bývalého sovětského bloku

Vedení CERGE bylo od samého počátku mezinárodní. Já sám od roku 1991 působím jako předseda Výkonného a dozorčího výboru.

V roce 1992 reorganizovala Československá akademie věd své ekonomické ústavy a vytvořila nový Národohospodářský ústav, jehož činnost jsem pak po dohodě s Univerzitou Karlovou postupně integroval s CERGE. Vzhledem k tomu, že univerzity a akademie věd byly v komunistickém systému uměle separovány, představuje spojení CERGE-EI jeden z prvních integračních projektů tohoto typu.

Nyní je vidět, že CERGE-EI zdárně plní své cíle, a já jsem na to hrdý. Každý rok se 50 až 70 studentů převážně ze zemí bývalého sovětského bloku účastní letního přípravného semestru a z nich je potom 25 až 40 nejlepších přijato do doktorského studia. Přibližně 40 procent studentů CERGE-EI jsou ženy. Každý rok získává 15 až 30 studentů magisterský titul a 5 až 15 doktorský titul.

Současná akademická obec CERGE-EI zahrnuje studenty a profesory z více než třiceti zemí. Mezi vyučujícími jsou přední světoví ekonomové, kteří většinou získali své vzdělání na prestižních univerzitách v USA či západní Evropě. Absolventi CERGE-EI mají otevřené dveře k nejlepším pracovním příležitostem, jak v soukromém, neziskovém a akademickém, tak i ve vládním sektoru.

Pro profesionální veřejnost zorganizovalo CERGE-EI stovky seminářů a kurzů a jeho členové publikovali stovky studií, z nichž mnohé jsou používány nejen českou vládou, ale i mezinárodními institucemi. Řada výzkumníků CERGE-EI působí jako poradci ministrů a premiérů a ve významných finančních institucích.

V devadesátých letech bylo CERGE-EI několikrát oceněno Evropskou unií a Americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (US AID) jako „Centrum doktorského ekonomického studia vynikajících kvalit“ (Recognized Centre of Excellence in Ph.D. Studies in Economics). Dnes je to důležité regionální pracoviště, které se řadí k předním evropským ekonomickým fakultám, katedrám a centrům. CERGE-EI zdůrazňuje akademickou prvotřídnost a má vliv nejen na úroveň ekonomického myšlení, ale i na společensko-politickou kulturu v postkomunistických zemích. To, že mnozí vysoce postavení ekonomové v akademických, vládních i obchodních sektorech mají společné profesionální kořeny v CERGE-EI, pozitivně ovlivňuje regionální spolupráci.

Akreditace ve Spojených státech nejen zlepšuje uplatnění absolventů na celosvětovém pracovním trhu, ale pro CERGE-EI představuje i cenné nezávislé uznání, že kvalita jeho vzdělávacího programu opravdu splňuje ta nejpřísnější měřítka.

Financování CERGE-EI bylo od počátku důležitou součástí budování této instituce. Finance na svou činnost získává částečně ze státního rozpočtu prostřednictvím Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, ale to zdaleka nepokrývá všechny potřeby. V devadesátých letech se na financování významnou měrou podílela vláda USA a několik velkých amerických nadací, jako například Mellon Foundation, Sarah Scaife Foundation, Pew Charitable Trusts a Ford Foundation. V dalších letech se podařilo získat finanční podporu několika nadací velkých komerčních firem, jako jsou Citicorp, Philip Morris, Coca Cola, State Street, IBM, Monsanto, Chase Manhattan, Boeing a Marx Brother Foundation. Rovněž jsme získali několik grantů ze Světové banky. Navíc byly jak v České republice, tak ve Spojených státech ustaveny nadace CERGE-EI, které se věnují získávání finančních prostředků pro tuto instituci. Hlavní výzvou je zajištění financování pro další rozvoj.


 

idea-logo

 

 

 

Tým IDEA

IDEA

V roce 2009 Jan Švejnar založil a od té doby vede myšlenkové centrum (think-tank) Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). IDEA je nezávislý think-tank, zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii. IDEA je součástí CERGE-EI jako projekt Národohospodářského ústavu AV ČR, v.v.i.


Oblasti výzkumu
Výzkumníci IDEA se v současnosti zajímají především o následující oblasti: reforma veřejných rozpočtů, daňová reforma, analýza penzijních systémů a jejich reforma, makropredikce vývoje české ekonomiky, vstup ČR do eurozóny, trh práce a reforma školství.


Výstupy
IDEA pravidelně publikuje studie a výzkumné články, výsledky své práce představuje na diskusních fórech a seminářích a několikrát ročně pořádá diskuse s novináři „IDEA k snídani“. Výzkumníci IDEA píší novinové články, vystupují v médiích a blogují o zásadách tvorby kvalitní hospodářské politiky.


Principy činnosti:

  1. Vytváření shody na základě intelektuální otevřenosti – přijímání volné soutěže myšlenek, otevřenost podnětům z různých částí světa, přehodnocování existujících stanovisek vzhledem k novým výzvám.
  2. Využívání nejvhodnějších teoretických a praktických poznatků – snaha o rozvinutí postupů na základě nejlepších teoretických i praktických poznatků (z České republiky i ze zahraničí).
  3. Zaměření aktivit na vytvoření efektivní politiky a strategie ČR – doplňovat akademické instituce vytvářením podkladů efektivním a operativním způsobem.

Motivace
Česká republika dokončila systémovou transformaci od komunismu k demokracii a tržní ekonomice. V oblasti kvality demokracie a úrovně ekonomického rozvoje čelí v současnosti výzvě vyrovnání se s vyspělými zeměmi. Aby Česká republika uspěla v mezinárodní soutěži, je nutné maximálně využívat potenciálu, který v sobě naše země má. V této souvislosti potřebujeme zlepšit a rozšířit způsob veřejné diskuse. Většina veřejnosti i mnozí veřejní činitelé a představitelé podnikatelského sektoru zvláště pociťují, že současné státní ani nevládní organizace nevytvářejí dostatečně širokou a důslednou diskusi nad důležitými tématy a že výsledná hospodářská a sociální politika se vytváří spíše na stranickém základě než na bázi širšího politického a společenského konsenzu podloženého fakty a odbornou analýzou.


 

CERGE-EI v Praze

IDEA při CERGE-EI

Kolumbijská univerzita a Centrum pro globální hospodářskou politiku

Další

Založení Centra pro globální hospodářskou politiku, Alan Krueger, předseda sboru ekonomických poradců prezidenta USA (duben 2012)
Založení Centra pro globální hospodářskou politiku, Alan Krueger, předseda sboru ekonomických poradců prezidenta USA (duben 2012)


Kolumbijská univerzita a Centrum pro globální hospodářskou politiku

Jan Švejnar je od roku 2012 profesorem globální politické ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. V rámci univerzity působí na School of International and Public Affairs - ekonomické katedře a Chasen institutu na obchodní škole. Ve svém současném vědeckém výzkumu analyzuje vliv miliardářů na ekonomický růst, roli zahraničních investic v oblasti inovací, dopady privatizací na ekonomickou efektivnost podniků a vývoj zaměstnanosti, mezd a platů během ekonomické recese. Své články publikuje jak ve vědeckých časopisech, tak v populárních magazínech.

Jan Švejnar je zakládajícím ředitelem Centra pro globální hospodářskou politiku The Center on Global Economic Governance — CGEG na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Od založení v roce 2012 je posláním centra výzkum a diskuse o ekonomických problémech a výzvách v celosvětovém kontextu a tvorba návrhů řešení pro lepší a efektivnější hospodářskou politiku. CGEG sdružuje přes třicet profesorů Kolumbijské univerzity a řadu externích spolupracovníků. Konference, sympozia, panelové diskuse a přednášky centra se konají převážně v New Yorku, ale také  v Paříži (2013), Durbanu (2014), Novém Dillí (2015), Pekingu (2016) a Rio de Janeiru (2016). Mezi řečníky a účastníky diskusí v rámci CGEG byli mimo jiné ministři vlád (například Wolfgang Schauble, Rebecca Blank, Alan Krueger, Siv Jensen, Michel Sapin, Pier Carlo Padoan, Laurent Fabius a Karel Schwarzenberg), guvernéři centrálních bank (například Agustin Carstens, Rodrigo Vergara Montes, Bostan Jazbec, Boris Vujcic a Miroslav Singer), zástupci finančních institucí (například George Soros, Ruben Vardanyan, James Healy a Willem Buiter), novináři (například Martin Wolf, Paul Krugman, Martin Sandbu a Kathleen Hayes) a zástupci mezinárodních institucí.

Uložit


 

  • Institut Williama Davidsona na Michiganské univerzitě
  • Centrum pro mezinárodní politiku na Michiganské univerzitě
  • Centrum pro výzkum hospodářské politiky, Londýn
  • Evropská ekonomická asociace
  • Poradenské aktivity v rozvíjejících se ekonomikách

Institut Williama Davidsona na Michiganské univerzitě


V letech 1996–2004 byl Jan Švejnar výkonným ředitelem Institutu Williama Davidsona (William Davidson Institute, WDI) v Ann Arboru. V tomto období se WDI stal předním vědeckým pracovištěm v oblasti ekonomické transformace postkomunistických a rozvojových zemí. S ústavem v této době spolupracovalo přes 200 výzkumných pracovníků z celého světa, vyšlo zde přes 500 výzkumných prací a konaly se desítky konferencí – v Ann Arboru, Washingtonu, New Yorku, Moskvě, Londýně, Frankfurtu, Praze, Budapešti, Rize, Portoroži, Pekingu, Hanoji a v San José. Jako čestná členka (Distinguished Senior Fellow) působila v ústavu v období 2002-2004 Madeleine Albrightová, bývalá ministryně zahraničních věcí USA. Spolu s profesorem Švejnarem organizovala v Americkém kongresu semináře a konference na zásadní témata pro kongresmany a senátory USA.

Konferencí Ústavu Williama Davidsona se účastnili američtí i zahraniční političtí představitelé, velvyslanci mnoha zemí, nejvyšší činitelé mezinárodních korporací a centrálních bank, zástupci odborů, velkých nadací, přední novináři z tištěných i elektronických médií, členové intelektuálních středisek (think-tanků), univerzit a výzkumných institutů.

Během působení profesora Švejnara ve funkci ředitele vyslal také WDI desítky studentských a profesorských týmů a dodal technické znalosti stovkám podniků a manažerů v transformujících se ekonomikách a rozvojových zemích.


Centrum pro mezinárodní politiku na Michiganské univerzitě

V letech 2005-2012 Jan Švejnar řídil Centrum pro mezinárodní politiku (International Policy Center, IPC) na Škole veřejné správy Prezidenta Geralda R. Forda, Michiganská univerzita. Ke spolupracovníkům IPC patří ekonomové, politologové a sociologové působící na Michiganské univerzitě i na univerzitách v mnoha jiných zemích.


Centrum pro výzkum hospodářské politiky, Londýn

V letech 1995-2001 působil Jan Švejnar jako jeden z ředitelů londýnského Centra pro výzkum hospodářské politiky (Centre for Economic Policy Research, CEPR), které sdružuje přes 700 evropských vědeckých pracovníků zabývajících se analýzami nejdůležitějších hospodářských problémů světa. Výsledky studií CEPR jsou široce citovány jak v odborném, tak i v populárním tisku. Též je používají ekonomická ministerstva i nevládní organizace v EU, OECD a jinde. V rámci CEPR vedl profesor Švejnar spolu s profesorem Gérardem Rolandem sekci soustředící se na ekonomické transformace. V této výzkumné činnosti pokračuje profesor Švejnar dodnes a řadu svých vědeckých prací publikuje právě v rámci CEPR.


Evropská ekonomická asociace

Evropská ekonomická asociace (European Economic Association, EEA) je mezinárodní vědecká společnost sdružující ekonomy z Evropy i jiných kontinentů. V roce 2000 byl profesor Jan Švejnar zvolen členy EEA do Řídícího výboru asociace, kde pak působil až do roku 2005. V této době se zasloužil o rozvoj asociace a její úspěšnou konkurenci sesterské organizaci – Americké ekonomické asociaci (American Economic Association). V roce 2003 začala EEA vydávat nový vědecký časopis, Journal of the European Economic Association (JEEA), který se brzy stal jedním z předních světových ekonomických časopisů.

Za svou vědeckou činnost získal profesor Švejnar v roce 2004 doživotní ocenění Čestný člen Evropské ekonomické asociace (Fellow of the European Economic Association).


Poradenské aktivity v rozvíjejících se ekonomikách

Od roku 1979 poskytuje profesor Jan Švejnar rady vládám v oblasti hospodářské a sociální politiky. V rámci mezinárodních institucí typu Světové banky a OECD pracoval s ministry práce, financí a dalších ekonomických ministerstev v různých zemích včetně Brazílie, Chile, Guyany a Mexika ve Střední a Jižní Americe, Číny, Jižní Koreje, Vietnamu, Nepálu, Srí Lanky a Turecka v Asii, Ghany, Senegalu a Tuniska v Africe a Maďarska, Slovinska a Srbska v Evropě.