Prezident musí proti korupci bojovat jako první, říká Jan Švejnar. Pokud bych byl prezidentem, okamžitě bych po kauze Rath vystoupil a řekl, že podobné věci nelze tolerovat, že jsou zcela mimo naše etické normy, říká šéf CERGE-EI a profesor Columbijské univerzity. O své prezidentské kandidatuře se definitivně rozhodne v létě či na podzim. Za svou výhodu považuje to, že je „ještě méně stranický než Jan Fischer“.
* HN: Proč chcete být prezidentem?
Když jsem v sedmnácti letech odcházel do exilu, věděl jsem, že když se mi poštěstí, budu chtít znalosti a zkušenosti použít v Československu. A od roku 1990 se tady angažuji – založil jsem CERGE, Národohospodářský ústav, byl jsem poradcem Václava Havla, radil jsem různým premiérům a ministrům. Založil jsem jedno z hlavních analytických nezávislých center IDEA. A když jsem byl před pěti lety osloven, abych kandidoval na prezidenta, uvědomil jsem si, že je potřebná radikální změna v přístupu k veřejnému životu, posílení etické báze. Rozhodl jsem se kandidovat, abych nastavil protipól vůči dosti extrémním názorům Václava Klause. Momentálně zvažuji kandidaturu znovu.
* HN: Dokdy se rozhodnete?
Nejdříve bude potřeba znát pravidla. Čekám na prováděcí zákon k volbě, tam bude vidět, za jakých podmínek bude možné kandidovat. A také bych rád ještě v létě navštívil několik měst a krajů, abych zjistil, jak se na věc dívají občané. No a samozřejmě je potřebné se informovat, zda by existovala finanční podpora.
* HN: Jste nejlepší z kandidátů?
Kdo jde do volebního boje, musí vědět, že má předpoklady. Já zkušenosti a znalosti mám a ty ze mě dělají atraktivního kandidáta. Ale jsou zde i jiné osobnosti.
* HN: Čím jste lepší než Jan Fischer?
Rozdíl je v tom, že on vystudoval a působil převážně zde, já více ve světě. On byl premiérem a vysokým úředníkem, já mám více zkušeností z domácích i mezinárodních akademických, ekonomických a finančních institucí. A určitě jsem více nestranický než Jan Fischer.
* HN: Proč jste nikdy nekandidoval na nějakou veřejnou funkci v Česku? Jen na tu nejvyšší?
Dostal jsem nabídku řady funkcí, vždy jsem to pečlivě zvážil. Nakonec jsem žádnou nepřijal, protože jsem dospěl k názoru, že mohu přispět víc tím, co jsem momentálně dělal. Myšlenka, že bych mohl kandidovat na prezidenta, zrála postupně. ČSSD zvolila nešťastný způsob výběru kandidáta
* HN: Jak vlastně došlo k vašemu nedorozumění s ČSSD, které vyústilo v to, že jste se rozešli?
Před delší dobou jsem mluvil s lídry ČSSD o tom, že v případě kandidatury bych mohl kandidovat jako nezávislý s podporou ČSSD a optimálně též dalších stran. A toto jsem opakoval jak v diskusích s jednotlivými lídry, tak na stranickém grémiu 16. března, kde byl přítomen i Jiří Dienstbier. Říkal jsem jasně, že jde o výběr ze dvou konceptů – jeden je nestranický kandidát s podporou strany a druhý je stranický kandidát. Problém nastal, když Jiří Dienstbier začal v květnu šířit nepravdivé zprávy, že jsem změnil postoj, že jsem dříve byl ochoten být kandidátem ČSSD, a nyní mluvím o nezávislém kandidátovi s podporou.
* HN: Proč jste to jasně nevysvětlil veřejnosti a došlo k onomu zmatku?
Já jsem to vysvětlil. Řekl jsem to v rozhovorech, a dokonce jsem odmítl jet na krajské akce ČSSD, jestliže by nebyl dodržen princip separátní prezentace dvou konceptů. Nebyl jsem ochoten se účastnit debat typu amerických primárek, kde se jedná o stranické kandidáty. Konzistenci mého postoje potvrdil i předseda ČSSD Sobotka. Když ale Jiří Dienstbier začal úmyslně šířit nepravdivé zprávy, že jsem nyní změnil postoj, tak jsem řekl, že se těchto akcí nebudu účastnit. Nebyl jsem ochoten ztratit svou nezávislost.
* HN: Co si teď myslíte o ČSSD?
Je to velmi heterogenní strana, je tam celé spektrum názorů. Zvolili si nešťastný způsob výběru kandidáta, který byl nakonec pro mě kvůli chování Jiřího Dienstbiera absolutně nepřijatelný.
* HN: Vy vlastně říkáte: Já bych bral hlasy od příznivců ČSSD, ale před zbytkem veřejnosti budu předstírat, že jsem nestranický. Myslíte, že je to fér?
To je úplně chybný nástin. Před čtyřmi lety jsem byl podporován širokým spektrem od nezávislých pravicových senátorů, zelených přes ČSSD k části KDU-ČSL. A předpokládal jsem, že by tento model mohl být přijatelný i nyní, že bych mohl získat jako nezávislý kandidát podporu několika stran.
* HN: Ovšem všechny relevantní strany mají své kandidáty. Takže se dá říci, že na vás ČSSD jaksi zbyla.
To není pravda. Když začala celá diskuse, tak ještě nebyli straničtí kandidáti profilováni ve všech stranách. A podpora také může přijít až ve druhém kole, kdy už mnohé strany nemusí mít ve hře své kandidáty. Prezident musí umět komunikovat s politickými stranami a hledat kompromisy přínosné pro společnost. Takže podpora nezávislého kandidáta napříč spektrem není špatný model.
* HN: Vás nenaštvalo, co s vámi ČSSD provedla?
Musíme si uvědomit, že většina lídrů – ať už Bohuslav Sobotka, nebo Michal Hašek – jednala korektně. Pouze Jiří Dienstbier začal šířit nepravdivé zprávy. Kdyby to bylo žádoucí, občanství USA se vzdám
* HN: Kdybyste se stal prezidentem, vzdáte se amerického občanství?
Před první volbou jsem řekl, že bych se ho vzdal. Situace se nezměnila. Ovšem na druhou stranu to jiné je, protože jak Karel Schwarzenberg, tak Jiří Dienstbier mají ještě jiné občanství než české. Takže otázka občanství by se měla prodiskutovat. Kdyby to bylo žádoucí, amerického občanství bych se vzdal.
* HN: Znáte už české reálie?
Jak to myslíte?
* HN: Úplně konkrétně. Jak se jmenuje současný ministr kultury?
Nevím.
* HN: Alena Hanáková. A generální ředitel Českého rozhlasu?
Nevím.
* HN: Duhan. A kdo letos vyhrál hokejovou ligu?
To bylo poslední víkend? Plzeň?
* HN: Ne, to byl fotbal a vyhrál Liberec. Hokejovou ligu vyhrály Pardubice. O čem podle vás svědčí aktuální korupční kauza Rath?
Je to bohužel situace, kdy je celý politický proces a do velké míry i státní správa pod vlivem korupce. Je to dlouhodobý problém. Začalo to v devadesátých letech, velký vliv na vytvoření tohoto prostředí měla opoziční smlouva Klaus–Zeman. Na všech úrovních vidíme, že korupce narostla do takové úrovně, že se s tím musíme bezpodmínečně vypořádat.
* HN: Kdybyste byl prezident, jak by vypadalo vaše prohlášení ke kauze?
Prezident musí proti těmto věcem bojovat jako první. Okamžitě bych vystoupil a řekl bych, že toto chování nesmíme tolerovat, že je mimo naše etické normy. Ryba smrdí od hlavy, a pokud prezident neudává jasný tón, nedává najevo, kam se má společnost ubírat, je to smutné. Václav Klaus tady představoval od devadesátých let pozici, kdy říkal, že nezná způsob, jak rozlišit čisté a špinavé peníze, že je potřeba na chvíli zhasnout. Na začátku devadesátých let to začalo možná nevinně, ale někteří, a já mezi nimi, varovali, že je potřeba nejdříve stanovit silný právní rámec a až poté spustit transformaci. Evropská unie byla ochotná k nám poslat desítky právníků, kteří by s tím pomohli. Nebylo to politicky průchodné…
* HN: Takže Václav Klaus podle vás ideově umožnil Davida Ratha?
To je příliš velký myšlenkový skok. Ale pravda je, že Klaus byl ve vrcholných funkcích od devadesátých let, má obrovskou zodpovědnost za to, jak systém funguje.
* HN: A co Václav Havel?
Ten měl také zodpovědnost, ale na rozdíl od Klause v mnoha projevech na korupci upozorňoval, dělal, co mohl.
* HN: Je pro vás ČSSD nadále důvěryhodná strana, o jejíž podporu stojíte?
ČSSD je stejně důvěryhodná jako ostatní velké strany. To, co vidíme, je obrovská nedůvěra občanů v politické strany a fungování politického systému. Budoucí prezident sehraje obrovskou roli v tom, jestli bude schopný očistit demokratickou politiku v očích občanů a vrátit jim hrdost na naši republiku.
* HN: Jak?
Bude to dáno jeho autoritou a tím, jak se k negativním projevům postaví. Nemá velké pravomoce, ale pokud to bude respektovaná osobnost, sehraje důležitou roli.
* HN: Má prezident zasahovat do zákonodárného procesu, tedy vetovat zákony tempem jako Václav Klaus?
Má napomáhat tomu, aby právní systém fungoval. Je to kormidelník, který zajišťuje, aby loď jela správným směrem. Musí umět najít kompromis prospěšný pro celou společnost, ne jen pro jednotlivce a jednotlivé politické strany. Třeba v otázkách jako penzijní reforma se musí najít dlouhodobá shoda – což musí prezident vidět a dívat se za horizont jednoho volebního období. Vetování zákonů by se nemělo používat příliš často, ale tam, kde je to dobré, musí se použít.