Je světově uznávaným ekonomem. Působí na Michiganské univerzitě a je spoluzakladatelem Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE) Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu. Minulý rok založil nezávislé myšlenkové centrum – Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu. Do povědomí české veřejnosti se profesor Jan Švejnar výrazně zapsal kandidaturou na prezidenta. A jak vidí situaci Česka? „Je vážná, ale není kritická ve smyslu Řecka,“ uklidňuje.

Co říkáte výsledkům květnových parlamentních voleb?

Všeobecně to vidím jako pozitivní výsledek. Důležité je, že po několika letech tu může být vláda, která nebude ovlivňována přeběhlíky. Myslím si, že svět se nachází na takovém dost nebezpečném rozcestí, zvláště co se týče hospodářské a ekonomické situace, a je důležité, aby si Česko vedlo dobře, aby mělo silnou a akceschopnou vládu.

Věci veřejné získaly 11 procent hlasů, což je dobrý výsledek, na druhou stranu je to ale velký závazek…

Myslím si, že VV budou hrát důležitou roli, budou takovým tím středovým partnerem, a tudíž mohou vyvažovat to, co budou navrhovat pravicové strany. Optimální bude akceschopná vláda, která bude klást důraz na efektivní hospodářskou politiku, ale bude též mít zodpovědnou sociální politiku. Tam si myslím, že VV sehrají velkou roli, protože budou moci stmelit tyto dva aspekty dohromady. A jestli se jim to podaří, tak to bude nejen hodnotné, ale ocení to i občané.

TOP 09 přišla s velmi radikálními programovými škrty, které jsou někdy až asociální. Ať už jde o zrušení porodného nebo pohřebného. Myslíte si, že to je nezbytné?

Domnívám se – což jsme nedávno popsali ve studii myšlenkového centra IDEA Jak inteligentně reformovat veřejné finance -, že máme v České republice situaci, která je vážná, ale není kritická ve smyslu Řecka. Tudíž navrhujeme strategii střednědobého až dlouhodobého horizontu, kde se bude sice přistupovat k reformě veřejných financí, ale inteligentně – nemusíme spěchat, nemusíme být zbrklí, protože nejsme v krizi. Jsme šestá nejméně zadlužená země v celé evropské sedmadvacítce. Je potřeba se zamyslet, jestli třeba odbourání porodného je sociálně únosné. Kolik se na tom ušetří? Mnohem lepší je systematický přístup – zeštíhlit státní správu, zajistit, aby tam byli kvalitní lidé. Tam se dá ušetřit spousta peněz.

VV mají ve svém programu hodně protikorupčních opatření, která se snažíme prosadit do vládního programu. Považujete jejich prosazení také za zásadní?

Korupce je problém číslo jedna, to je opravdu obrovská výzva. Země na naší úrovni ekonomického rozvoje, vzdělanosti, zaintegrovanosti do světové ekonomiky a zvláště do Evropské unie by tím neměla trpět do té míry, do jaké tím trpí. Korupci nikdy nebudeme schopni plně eliminovat, ale můžeme ji snížit na tak malou míru, že nebude závadná. Kdežto nyní nám jako rakovina rozežírá jak ekonomiku, tak demokracii samu o sobě.

VV chtějí i rozvolnit pracovní trh. Myslíte, že to bude mít pozitivní vliv na růst ekonomiky?

Myslím, že ano, když se to udělá inteligentně. Situace se změnila. Dříve člověk nastoupil do podniku a tam strávil svůj život, a to jak tady v bývalém socialismu, tak v západním kapitalismu. Teď je systém založen na přechodu – lidé přecházejí z jednoho pracovního místa na druhé a často je požadováno, aby byli schopní se přizpůsobit. Se zpružněním trhu práce je dobré klást důraz i na celoživotní vzdělávání. To musí být přístupné, aby se lidé mohli rychle přeučit, doučit, aby začali chápat, že je to součástí pracovního cyklu.

S tím souvisí i pro VV klíčová oblast školství – chceme zvýšit platy učitelům, vedle toho se dohodnout na odloženém školném. Jak podle vás zlepšit situaci školství v Česku? Je smutné zjistit, že ani Univerzita Karlova není v žebříčku dvou stovek nejlepších vysokých škol v Evropě.

Pořád se klade důraz na to, jak je Univerzita Karlova stará, a ne na to, jak je dobrá. To je dáno mentalitou. Hned na počátku transformace v 90. letech se odhalily naše podniky tvrdé světové konkurenci, některé se přizpůsobily a přežily, některé nepřežily, některé byly převzaty zahraničními podniky. Upřímně řečeno naše školství, věda a výzkum ničemu takovému vystaveny nebyly. Přitom moc dobře víme, že je to nutné – vychováváme špičkové hokejisty, ti kluci už ve čtvrté třídě hrají proti Švédům, a buď vyhrají, nebo prohrají, a podle toho vědí, jak jsou dobří. Naši studenti ale nejsou vystaveni celosvětové konkurenci, učitelé nejsou srovnáváni, mnoho vědeckých pracovníků nepublikuje ve špičkových mezinárodních časopisech.

Srovnávací zkoušky učitelů, ale i žáků, které chtějí VV zavést už od základní školy a podle nichž chtějí nastavit hodnocení škol a finanční motivaci učitelů, jsou tedy v pořádku.

Zcela v pořádku. Maturita by neměla být takovou tou zemětřesnou zkouškou. Obdobnými zkouškami by měly děti (ale i učitelé) procházet po celou dobu školní docházky – každý rok. Pak by maturita byla pouze trochu větší závěrečnou zkouškou.

A ve Spojených státech nebo západní Evropě to tak je?

Ano, dělají se standardizované testy a nakonec se udělá test, který se používá na přijetí na univerzitu. Ten test je velice podobný testům, které studenti dělají od malička.

U nás je to zatím spíš naopak. Žáci i pedagogové se zkouškám vyhýbají, stačí jim průměr…

Průměrný člověk nikdy ve světové konkurenci neuspěje, je třeba se konečně naučit zdravé soutěživosti. Je to trochu jako turnaj, kde zlatá medaile má velkou hodnotu, stříbrná a bronzová ještě taky a potom už nic. Totéž platí ve vzdělávání. My se musíme dostat na tu špici, na které jsme byli před druhou světovou válkou, protože průměrnosti je spousta a přináší nízký životní standard. Jestliže VV a jejich koaliční partneři vytvoří reformu systému školství, musí dát pozor, aby byla realizována, aby to nezkolabovalo. Myslím ale, že to jde správným směrem.