Na úroveň Západu bychom se mohli dostat za pět až šest let, míní Jan Švejnar

Během pěti šesti let budou lidé v Česku cítit, že země směřuje ekonomicky na západ mnohem rychleji, než tomu bylo v minulosti, věří ekonom Jan Švejnar, který byl hostem pořadu Rozstřel. Kandidát na prezidenta z roku 2008 také uvedl, že by byl radši, kdyby se prezidentem stal Jiří Drahoš.

Rozstřel s Janem Švejnarem začal politikou a otázkou na staronového prezidenta Miloše Zemana. Podle Švejnara nebylo překvapivé, že vyhrál, protože měl od počátku tu výhodu, že za funkční období stihl projet celou republiku.

„Bylo by pro naši zemi lepší, kdyby zvítězil člověk typu Jiřího Drahoše. Protože pro nás bude důležité, abychom se dobře ukotvili v západní Evropě a k ní si myslím, že měl blíž než Zeman,“ uvedl.

Zemana označil za evropského federalistu, který má ale blízko na východ a to by podle Švejnara mohlo být v určitých situacích nebezpečné. „Doufám, že se Zeman bude chovat co nejvíce státnicky, že to bude člověk, který dokáže být moudrý a dokáže vést naši zemi směrem, kam patří, a ne na východ,“ uvedl Švejnar s tím, že Rusko a východ je v pořádku z ekonomického pohledu.

Český ekonom působí na Kolumbijské univerzitě v New Yorku jako profesor globální ekonomie a v současné době je i ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku. Dříve působil jako ekonomický poradce prezidenta Václava Havla a v roce 2008 byl jedním ze dvou kandidátů na post prezidenta České republiky.

V dohánění západu jsme dlouho stagnovali

Podle Švejnara je z hlediska dalšího ekonomického růstu velice důležité, aby se zformovala dobrá vláda s demokratickými stranami, které spolu budou spolupracovat. Pokud by se však vláda opírala o důvěru KSČM, byl by to určitý signál do zahraničí. Bylo by tedy lepší, kdyby na ni vláda nemusela spoléhat. Vláda by měla využít momentu k uskutečnění správné investice do lidského kapitálu, vzdělání, infrastruktury a využít moderních technologií.

„Máme vynikající historii, jsme jediná země v regionu, která byla vyspělá po druhé světové válce, takže je to pro nás návrat. Pro ostatní země je to vlastně cesta do neznáma,“ sdělil Švejnar. Na otázku, zda Česká republika dohání západ, Švejnar uvedl, že se tomu tak dřív skutečně dělo, v posledních asi deseti letech se ale dohánění západu zastavilo.

„Je otázka, proč Česká republika nejde dál a rychleji, když k tomu má předpoklady. Část toho je kvůli naší vnitřní hospodářské politice, která často nebyla úplně úspěšná. Máme téměř třicet let po revoluci, což je poměrně dlouhá doba, to už západní Evropa dýchala Američanům na záda,“ sdělil Švejnar.

Češi neumí vyjednávat o platech, říká Švejnar

Práce v Čechách byla ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie podle Švejnara dosud levná a proto je především potřeba, aby došlo ke konvergenci mezd a platů. „Je zarážející, že téměř po třiceti letech, kdy je volný pohyb pracovních sil, je otevřený trh a mzdy nejsou blíž k sobě,“ říká Švejnar.

Podle něj za to může několik faktorů. „Odbory nesly stigma, že jsou komunistické, takže se nestaly hybnou silou jako třeba v německé ekonomice. Dále fakt, že jsme měli poměrně dost lidí, kteří se museli přemístit z jednoho zaměstnání do druhého. A lidé také málo vyjednávají při najímání míst, to všechno hraje roli,“ uvedl Švejnar.

„To, že máme velmi nízkou nezaměstnanost, znamená, že na trhu práce začíná převládat poptávka, a to vždy znamená, že mzdy porostou a už máme různé indikátory, že rostou. Otázka je, jestli porostou příštích pět let rychle, abychom začali dostihovat západní Evropu,“ uvedl.

Kdy se tedy český „obyčejný člověk“ nebude na západě cítit jako chudák? ptal se moderátor Vladimír Vokál. „To souvisí právě s tím, jak rychle dojde k tomu dohánění západu. Já doufám, že během pěti šesti let budou lidé cítit, že tam třeba ještě nejsou, ale že tam směřují mnohem rychleji, než tomu bylo v minulosti,“ věří Švejnar.

Mzdy jsou jiné, práce stejná

Švejnar si myslí, že Česká republika má i jinou možnost dalšího rozvoje než přijímat migranty – tedy „levnou“ pracovní sílu. „Máme zkušenosti ze Švýcarska a jiných zemí, kde platy a mzdy vyrostly na vysokou úroveň a přitom tam je velký příliv zahraničních pracovních sil, které zaujímají pozice, ve kterých Švýcaři nebyli ochotni nebo schopni pracovat,“ uvedl Švejnar.

Přesto se u nás průměrná mzda pohybuje okolo 30 tisíc korun, v Německu je to až trojnásobně víc. „V některých podnicích produktivita práce není jiná. Je to o rozdělení zisku mezi mzdami a dividendami, tedy ziskem pro investory. Za prací se však nechceme moc stěhovat. Druhá věc je rozdělení zisku, jsou sektory, kde není dostatečná konkurence, a kdyby jí bylo víc, ceny by klesaly,“ míní ekonom.

Daňové ráje? Je potřeba mezinárodní spolupráce

Celosvětovým problémem ekonomiky jsou daňové ráje. „Musí se řešit globálně, aby byly mnohem méně využívány. Například v Americe už probíhá daňová reforma, aby podniky měly mnohem menší zájem využívat daňové ráje,“ říká Švejnar. To, že daňové ráje využívají také podnikatelé nebo sportovci, podle něj není nemorální.

„Myslím, že jestli dodržují pravidla a normy, tak je to čistě ekonomické chování, které nelze odsoudit. Jestliže toho však využívají velké korporace, pak to začíná hraničit s morálním aspektem fungování, zvlášť pokud podniky říkají, že jsou dobrými občany,“ uvedl ekonom.

Moderátor se na závěr zeptal, zda Švejnar zvažuje, že by v budoucnu kandidoval na prezidenta. „Mám princip, že nikdy nic nevylučuji. Doufám, že bude dostatek dobrých kandidátů. Je nejdůležitější, abychom si mohli vybrat toho, který bude nejpřijatelnější,“ uzavřel.

Celý rozhovor s Janem Švejnarem najdete v článku na idnes.cz (článek se otevře po kliknutí na obrázek):

Zdroj: Rozstřel iDnes