Datum: 23.5.2010 Otázky Václava Moravce II. (ČT 24)

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Záchranné plány, které zatím příliš nepomáhají. Řeč je o záchranných plánech pro stabilizaci eurozóny, tedy evropského prostoru, ve kterém se platí jednotnou evropskou měnou – eurem. Právě eurozóna se ocitla pod tlakem během krize v Řecku, které se kvůli dluhům státní pokladny dostalo na pokraj bankrotu. Problémy se však postupně šíří dál Evropou a negativně se promítají právě do kurzů eura.

Václav MORAVEC, redaktor
——————–
Německá kancléřka Angela Merkelová opakovaně varuje, že pokud euro padne, padne i Evropa.

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka /19. 5. 2010/
——————–
Měnová unie je osudová záležitost. Nejde o nic víc nebo míň než o zachování evropské myšlenky.

Václav MORAVEC, redaktor
——————–
Na záchranu má evropská sedmadvacítka 750 miliard eur, to je v přepočtu asi 19 bilionů korun. Výraznou část této případné pomoci musí zaplatit Německo. A právě Německo nečekalo na ostatní a v polovině týdně spustilo omezení pro investory. Nesmí spekulovat s akciemi 10 největších bank nebo s dluhopisy států eurozóny.

Robert HALVER, šéfanalytik, Baader Bank /19. 5. 2010/
——————–
Vyvolali akorát šok. Kdo chce udělat obchod třeba z Francie, Spojených států nebo Číny.

Václav MORAVEC, redaktor
——————–
Sólo akce Německa sklidila koncem týdne kritiku ostatních zemí eurozóny. Důvod? Některé s ní nesouhlasí, dalším pak vadí, že o ní nevěděli.

Chantal HUGESOVÁ, mluvčí Evropské komise /19. 5. 2010/
——————–
Chápeme důvody, které Německo k takovému kroku vedly, jsme ale přesvědčeni, že koordinace s dalšími členy eurozóny by byla daleko efektivnější.

Václav MORAVEC, redaktor
——————–
Unie plánuje i další omezení trhů. Podle politiků za současnou situaci můžou i spekulanti. Samotné euro pokračovalo v poklesu.

Jaroslav BRYCHTA, analytik, X-Trade Brokers /19. 5. 2010/
——————–
Klíčové stále není řešeno, tím klíčovým je to, že vlády jednoduše stále velmi výrazně utrácejí a dokud tato situace nebude vyřešená, tak ta situace se v eurozóně skutečně může nadále komplikovat.

Václav MORAVEC, redaktor
——————–
To může výrazně dopadnout i na českou ekonomiku. 85 procent českého hospodářství je totiž svázáno s Evropskou unií. Když se dostane do problémů ona, strhne s sebou i Českou republiku.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Například americký ministr financí Timothy Geithner ale nesdílí obecný názor, že současná dluhová krize v Evropě je největší hrozbou pro světovou ekonomiku. Pozvání do Otázek přijali člen bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek. Vítejte po čase v Otázkách, dobrý den.

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Dále pak národní koordinátor zavedení eura v České republice Oldřich Dědek. Děkuji, že jste přijal moje pozvání, vítejte v Otázkách.

Oldřich DĚDEK, národní koordinátor zavedení eura v ČR
——————–
Dobré odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A také vítám i profesora ekonoma Jana Švejnara. I vám ještě jednou hezký dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Zmiňoval jsem v úvodu této hodiny 3 bludy, o kterých píše Economist v souvislosti s tím, co se děje v Evropě i ve světě. Blud první: svádění viny za krizi na finanční sektor. Blud druhý: přehnaná víra v účinnost obřích záchranných balíků a blud třetí: posedlost fiskální disciplínou na úkor hlubších strukturálních reforem. Trefil se Economist, Pavle Řežábku?

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Částečně ano.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Které bludy byste ještě vy doplnil?

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Já bych doplnil jeden, jeden základní blud, a to je nějaký mainstream, který se vedl celou dobu v Evropě.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Kterej, který mainstream máte na mysli?

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Já mám na mysli to, že největší státy vytvořily nějakou strategii pro Evropu a ostatním bylo spíše dovoleno ji jenom následovat.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A ta strategie nebyla dobrá z toho dnešního pohledu?

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Z pohledu dnešního máme čísla na stole.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
V čem ta strategie podle vás selhala?

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Ta strategie selhala v tom, že předpokládala, že všichni se budou chovat zodpovědně, což se nestalo, a dále to bylo spoléhání na, já říkám, /nesrozumitelné/ a fiskální nezodpovědnost. Čili že ty 3 procenta a 60 procent povedou ke konvergenci v rámci Evropy a ono tomu moc nepomohly.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Oldřichu Dědku, vystihl Economist dobře ty, ty bludy nebo sebeklamy, které teď můžeme pozorovat v následcích?

Oldřich DĚDEK, národní koordinátor zavedení eura v ČR
——————–
Já osobně bych s těmi některými bludy polemizoval. Zejména co se týká role z toho stabilizačního balíčku, to bych určitě za nějaký blud nepovažoval. Myslím si, že i ten třetí blud, by kolem něho měla být, mohla být diskuse. Ten první, samozřejmě myslím, že je chyba myslet si, že příčinou všech těch problémů je, jsou kapitálové trhy. Ale tam bych také to neviděl černobíle. Skutečně si myslím, že když se podíváme na některé ty segmenty těch finančních trhů, tak určitě tam došlo skutečně k neuvěřitelnému tedy nedoceňování rizik. Ty některé finanční produkty byly skutečně bez jakékoli, jakékoli reálné základny. Ale ten základní problém skutečně není v kapitálových trzích, je to spíš v nějaké té nezodpovědné hospodářské politice.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Když budu u toho bludu druhého, který byste odmítl, tedy přehnaná víra v účinnost obřích záchranných balíků. Když se podíváme na Spojené státy americké, na Evropu a ony balíky a to, že jen generují další problémy. To znamená, že možná oddálily některé nepříjemné věci v ekonomikách a navíc tyto obří záchranné balíky generují další problémy. Proč odmítáte tento blud?

Oldřich DĚDEK, národní koordinátor zavedení eura v ČR
——————–
Možná že jsem poznamenám svojí zkušeností z centrální banky, kdy jsem tváří v tvář pohlédl systémovému riziku, když si na kolena klekala evropská, Investiční a poštovní banka. Že jo, pro bankovní radu to tenkrát znamenalo, jestli nechat volný průchod tomu, že padne čtvrtina ekonomiky, která s sebou může strhnout celou ekonomiku do hluboké recese. A já vnímám něco podobného i kolem toho Řecka. Že jo, ten stabilizační balíček není primárně pomoc Řecku. To byl zejména vytvoření prostředků k zamezení systémového rizika, které by se velmi rychle z Řecka přelilo do dalších zemí, že jo, jsou to ty takzvané země toho jižního regionu, Portugalsko, Španělsko. Ale všimněme si, že to je i třeba Island, pardon, Irsko, které patří k nejvíce rozvojovým zemím, a proto ten význam toho stabilizačního balíčku byl zejména tu situaci zastabilizovat, říci trhům: podívejte, my euru věříme, my jsme ochotni takovouto obrovskou sumu na podporu tohoto projektu vynaložit. A bez tohoto balíčku by určitě ta situace se dále prohlubovala. Myslím, že tady kolega Švejnar může říci svůj názor, jak to bylo s tím stabilizačním balíčkem ve Spojených státech. Uvědomme si tu obrovskou nervozitu, která panovala tím, že Senát nebo Kongres, já přesně nevím, vytvořil takovou atmosféru, že vznikly pochyby, že, že tento balíček bude přijat, co to dělalo s finančními trhy a jaký skutečně nedozírné důsledky by to patrně mohlo mít, kdyby ten balíček neprošel.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Oldřichem Dědkem už tady nepřímo byl osloven Jan Švejnar. Ty 3 bludy, pokud byste měl některé z nich rozporovat či naopak posvětit?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Rozhodně. Podívejte se, ten, ty finanční trhy mají obrovské problémy. Ty způsobily velkou část krize, kterou procházíme. A myslím, že vlády neměly moc na výběr, zvláště v té první fázi, než opravdu zajistit, že většina investorů, ale všech podniků, podnikatelů, rodin, jednotlivců, že cítili, že zde bude určité záchranné opatření, které pomůže. Byli jsme na pokraji velké represe, to všichni víme. Poptávka, která byla od podniků a rodin, se opravdu propadla způsobem, který byl nepředvídatelný. To znamená, potřebovali jsme velké kroky, v tom smyslu finanční trhy sehrály opravdu takovou tu katalickou roli, kde jsme se dostali do velkej, velkého nebezpečí. Je potřeba…

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ale to, že to ty kroky přinášejí další potíže.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Přinášejí další potíže, protože nemáme dostatečný střednědobý a dlouhodobý rámec strategii a která by byla koordinována mezi velkými zeměmi, to znamená Evropou, Spojenými státem, Japonskem, řekněme, Čínou. Tyto 4 hráči představují 75 procent světového HDP. Ti, kdyby se dohodli přesně, jak chtějí postupovat, tak spousta spekulací, spousta nejistoty bude eliminováno. To, že nejsou schopny to udělat, to, že nejsme schopni se dohodnout ani uvnitř Evropy a v některých jednotlivých státech, způsobuje potom takovou míru rizika a nejistoty, že vlastně spekulace je to, co potom způsobuje velké výkyvy, ještě větší, než bychom měli jinak. Čili…

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A není to tak, že to zkrátka i někomu vyhovuje, proto se ti hráči nemusejí dohodnout?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Samozřejmě ti hráči, někteří hráči na tom získávají hodně peněz a to je další problém, že nyní vidíme, že v finančním sektoru vlastně v době ještě takové té rané obrody celosvětové ekonomiky, některé podniky, finanční firmy vydělávají těžké peníze, což samozřejmě daňoví poplatníci od Ameriky až po Evropu příliš nesnášejí, a správně to nesnášejí. Čili je to nedostatek opravdu dlouhodobé vize, která by byla potom transformována do dobré strategie a potom všechny ostatní věci, ano, jsou bludy. Jakmile jednou máte dobrou strategii, sílu, pevnost vůle a využijete trhů tam, kde fungují a jenom je doprovodnými opatřeními regulujete tak, aby šly dál tím směrem, které ta strategie má, tak potom všechny tyto věci, které Economist zmiňuje, jsou pravda. Ale pakliže nemáte tu střednědobou strategii, která opravdu funguje a je silně dobře fundovaná, tak to nefunguje. Ještě bych dodal jeden příklad. Řecko a všechno, co vidíme v Evropě, proč se nebojíme, že Kalifornie vystoupí z dolarové oblasti? Proč když krachoval New York, nebyl stejný problém jako Řecko? V New Yorku je přibližně stejně lidí jako v Řecku a je tam mnohem větší ekonomika. Protože byla centrálně stanovená ex a to je předem jasná politika, že tam prostě naklusají hoši z Washingtonu a bude jasný pořádek. Čili jestliže existuje zcela jasně dobře stanovená pravidla, když existují, tak takovéto výkyvy potom jsou výkyvy, které jsou dobré pro noviny, jsou dobré pro jednotlivce, ale nejsou to velké výkyvy.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Pojďme na praktický příklad. Volatilita koruny, problém eura. Od svého vzniku zaznamenala jednotná evropská měna několik vzestupů a pádů. Stačí se podívat na data, tady jsou. V prvních dvou letech existence euro oslabovalo. Od loňského prosince jsme pak svědky doslova pádu eura. V tomto týdnu euro spadlo na čtyřleté minimum vůči dolaru a podle ekonomů může současná situace brzy vyvolat větší inflaci. Také se mluví o možnosti hyperinflace a dalších problémů, které se mohou z eurozóny přelít do České republiky. Zvýšené riziko inflace, hyperinflace nebo možná devalvace eura, jsou to podle vás kroky, Pavle Řežábku, které mohou přijít v souvislosti s těmi otřesy, které teď prožívá eurozóna?

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Samozřejmě. I postoj centrální banky, Evropské centrální banky nebyl zrovna ideální. Jednu dobu tvrdí, že nebude zasahovat, následující týden začnou odkupovat státní bondy. To přeci není možné takovýmto způsobem dělat. Ty trhy se natolik znervóznily, že následně nevěděly, co mohou očekávat nadále. A jakákoli monetizace dluhu obecně má vyústění buď k přísné fiskální politice následně, anebo bohužel k té inflaci.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Přelije se podle vás ta vyšší inflace nebo možná riziko hyperinflace i na Českou republiku, když my máme vlastní koruny a jsme, obrazně řečeno, stranou?

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Ono, ono se to buď může přelít, anebo se to projeví na kurzu a následně částečně konkurenceschopnosti. Na druhou stranu já jsem v tomto trochu optimista, že nikdo nedovolí až tak velkou hyperinflaci, protože to ve své podstatě bychom se vraceli někdy do poválečných let a to doufám, si nepřejí ani politici, kteří nezasahovali včas v té Evropě, i když o tom ty informace byly a neudělali to.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Které riziko teď tedy vidíte v eurozóně jako nejzávažnější, které bude ohrožovat i Českou republiku, byť má vlastní národní měnu?

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Já říkám, že celý ten balíček a Řecko a následně je něco, co si zatím neumíme představit v rámci mezinárodního rozměru. Já jenom porovnám jednu základní hodnotu. Řecko, bavíme se řádově o 110 miliardách a celkové podepsané smlouvy o půjčkách měnové fondy v rámci celého světa dosahují stejné výše. To je přeci něco, co bychom měli zvažovat. Pak se bavíme o tom, že to, co se stalo v Evropě, je jediné. Koupili jsme si čas, koupili si politici v Evropě čas na to, aby s tím začali následně nakládat. Ale tvrdím jednu věc, toto nemohou dělat jenom politici. Politik je od toho, aby sliboval voličům, aby se snažil být zvolen. Na druhou stranu on má relativně krátký mandát. Čili já bych v této, v této situaci byl méně agresivní, co se týče slov a více agresivní, co se týče analýz.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Jane Švejnare, vy jste v těch uplynulých měsících i letech v tomto studiu jasně říkal: čím dříve do eurozóny tím lépe. Předpokládám správně, že toto volání teď všemi těmi problémy eurozóny u vás skončilo?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Ne, ne, ne, naopak. Já si myslím, ty státy, které jsou v eurozóně, včetně Slovinců, Slováků a tak dále, jsou v pořádku. Ta eurozóna samozřejmě prochází testovacím obdobím, ale podívejte se, zase musíte dát ten svůj graf do perspektivy, jak jste poukázal, jsou zde obrovské výkyvy, jsou výkyvy v dolaru vůči jenu, též stoprocentní například, klidně v období dvou, tří let. Čili procházíme globalizačním obdobím, kdy jsou obrovské výkyvy. A naopak ty země, které se uchrání trochu těchto výkyvů, to znamená, že jsou uvnitř určité měnové zóny a ne mimo ní, já vím, že určitě Česká národní banka není hrdá na to, že vůči euru koruna stoupne o 25 procent a klesne o 25 procent ten samý rok, že jo, to není účelem zvyšovat ty riziko a nejistotu.

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
To se nestalo, to se nestalo. Neříkejte čísla, která se nestala.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Během, během roku, během, během, během minulého roku 25 nahoru, 25 dolu jistě, klidně, to se může stát. Stává se to, jo, a je to obrovské riziko. Čili v tom smyslu je to, je to situace, kdy být uvnitř určité měnové zóny je lepší. Samozřejmě ta zóna je vystavena určitému tlaku, ale já myslím, že se nejedná, takhle, jestliže budou chtít členské státy zrušit euro nebo a tak dále, tak mohou, ale já myslím, že opravdu nikdo na světě nepochybuje o tom, že druhá nejsilnější rezervní měna, že si dokáže poradit s tímto příběhem, který zde máme. Jak říkám, je to příběh, který je menší než příběh v Americe, ať už je Kalifornie, ať už je to New York.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A rizika, která vy vidíte v souvislosti s eurozónou a dopadu na Českou republiku? Je to inflace, možná hyperinflace?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Podívejte se, inflace je vždycky možná, ale momentálně, myslím, inflace opravdu není ten problém. V celém světě je inflace zatím ještě velice nízká. Jestliže my budeme mít nějakou inflaci zde, tak to budou více administrativní opatření než inflace, která přichází zvenčí. Čína, Indie nám strašně pomohly tím, že vstoupily na světové trhy a během minulých 10, 15 let nás zaplavily levným zbožím. Cena ropy klesá v případě této situace. Čili zase velká položka, která je nižší. Takže samozřejmě může se někdy v budoucnosti dostat do inflace, ale ty problémy, které máme, nyní jsou mnohem důležitější než inflace sama.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Oldřichu Dědku, vaše, váš pohled na to, co… to, co se děje v eurozóně i to, co se děje v Česku. Nepochybně zbrzdí přijímání eura a přijímání nových členských zemí do eurozóny?

Oldřich DĚDEK, národní koordinátor zavedení eura v ČR
——————–
Tak určitě jsme si všimli, že minulý týden konvergenční zprávy přijaly Estonsko do eurozóny, což ukazuje, že i v době hluboké krizi zájem o euro trvá. V nedávné době lotyšská vláda oznámila, že začátkem roku 2014 chce vstoupit do eurozóny. Já neznám jedinou zemi v eurozóně, která by uvažovala o výstupu a zejména ty nejvíce postižené takzvaně, kde se jim navrhuje, jak by vydělaly na tom, kdyby mohly devalvovat a podobně, ty jsou rádi, že jsou v eurozóně. Oni si uvědomují samozřejmě, že se svojí měnou už by dávno prodělali hlubokou měnovou krizi, za kterou by přišla hluboká bankovní krize. A toto, já myslím, je potřeba vzít na vědomí.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Zeptám se tedy, promiňte, vy jste národním koordinátorem přijímání eura v Česku. Váš odborný pohled jako bývalého člena bankovní rady České národní banky, měla by se nějak měnit česká strategie přijímání eura v souvislosti s těmi otřesy, které eurozóna prožívá?

Oldřich DĚDEK, národní koordinátor zavedení eura v ČR
——————–
Já myslím, že je zásadní chyba tento klíčový, toto klíčové koncepční rozhodnutí odvíjet od nějakých momentálních nálad. Že jo, když se řekne, co nejrychlejší vstup do eurozóny, fakticky znamená, že nejblíže možný je začátek roku 2015. To není přeci žádný bezhlavý úprk k euru, že jo. To musí vycházet z nějakých hlubokých analýz, zda společná měna je výhodná pro Českou republiku. Já jsem pevně přesvědčen, že ano, protože tak vysoce otevřená ekonomika, kapitálově provázená ekonomika se zeměmi eurozóny se jen tak hnedka nenajde. Takže ten fundamentální důvod zde je, to je potřeba si uvědomit. A nenechat se, nenechat se tedy jaksi vyvést z místy těmito událostmi. Jsou skutečně vážné, já, já o nich nepochybuji, ale současně vidím snahu jaksi ty problémy řešit.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Chápu-li to správně, podle vás to nebude mít to, co se děje v eurozóně, vliv na přijetí Česka do eurozóny.

Oldřich DĚDEK, národní koordinátor zavedení eura v ČR
——————–
Samozřejmě to Estonsko ukázalo, že tady jsou určitým způsobem nastavená kritéria. A pokud země má zájem, pokud má zájem tato kritéria plnit i ve stížených situacích, tak se zase vyvrátila jedna taková fáma která kolovala, že vlastně eurozóna nás nechce, že ona má své vlastní problémy, že ona tam nechce žádné nováčky. Tak to zkrátka není. Eurozóna a vůbec Evropská unie je oblastí, kde vládne právo, kde vládnou, že jo, nějaké ty základní smlouvy, které jasně vytyčily, za jakých podmínek se do eurozóny vstupuje. No, a pokud ty podmínky země splní, tak má otevřený dveře. Pokud nesplní z těch či oněch důvodů, tak samozřejmě lze na základě svého vlastního politického rozhodnutí společnou měnu nezavést.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A teď nemáte jako národní koordinátor zavedení eura tu obavu, že po těchto problémech se může ve veřejnosti u politické reprezentace říct: my tam vlastně nechceme, protože ta rizika jsou větší než mít vlastní národní měnu?

Oldřich DĚDEK, národní koordinátor zavedení eura v ČR
——————–
Já s vámi plně souhlasím, že je jedna oblast ekonomické racionality a potom je oblast veřejnosti. Že jo, klasický případ, v euru je ta vnímaná inflace, že jo, všichni si mysleli, jak euro strašně zvedlo ceny a přitom oficiální statistiky nic…

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Vůbec, vůbec, vůbec ne.

Oldřich DĚDEK, národní koordinátor zavedení eura v ČR
——————–
… nedokázaly. Ale všichni lidi si to mysleli a s tím nic nenaděláte, že jo. To skutečně je potřeba přesvědčovat lidi, vysvětlovat jim to a to samé je potřeba i s tím Řeckem, že jo, v té současné situaci, jestli skutečně ten případ Řecka odhalil nějakou skrytou vadu, která diskvalifikuje ten proces do budoucna, anebo spíše odhalil nějaké zanedbávání, hrubé zanedbávání něčeho a o tom já jsem přesvědčen, že tady došlo k určitému zanedbávání fiskální disciplíny, která se nyní vymstila. Ale současně zde vidím i ty procesy a tu obrovskou politickou vůli, která za eurem stojí, tyto problémy řešit.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Chápu-li to tedy správně, že v té neekonomické rovině, ale v rovině i racionální teď podle vás bude to, že sama česká veřejnost, část politické reprezentace nebude chtít vstupovat rychleji do eurozóny, protože problémy, které eurozóna má, se negativně projeví v názoru veřejnosti a části politické?

Oldřich DĚDEK, národní koordinátor zavedení eura v ČR
——————–
Jistě, ale to je potom úkolem hlavně politiků, že jo. Politici aby to vysvětlovali, to není moje, já absolutně bych to nedovedl, že jo, ze své pozice. Není to ani moje odpovědnost, to je odpovědnost politiků, protože oni jsou experty na práci s veřejností, že jo, jaké argumenty používat, jak nejlépe, jaké argumenty volit. A pokud samozřejmě zde nebude politická vůle a nechá se volný průvod, průchod těm, takovým těm náladám té veřejnosti, tak samozřejmě zde bude vzrůstat, že jo, určitá obava. Koneckonců je to dáno i objektivně tím, že česká koruna má dobrou tradici, má dobrou reputaci, že jo, neprožili jsme si období nějaké hyperinflace. Takže je zde takové přirozené tíhnutí a na to běžní občané mohou slyšet. Já kdybych byl běžný prací prášek, tak určitě také bych asi těmto argumentům podléhal, ale protože si myslím, že přeci jenom jsem si k tomu nastudoval více, tak já věřím tomu euru, že záměnou eura za českou korunu určitě na tom česká ekonomika neprodělá.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
V očích vrchního ředitele centrální banky a člena bankovní rady Pavla Řežábka, zvýšila se rizika přijímání jednotné evropské měny Českem po těch otřesech v těch uplynulých měsících?

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Samozřejmě, ale dříve než se k tomu dostanu, rád bych reagoval na některé výrazné nepřesnosti pana Dědka, protože on byl vždy příznivcem eura, a proto také správně asi je tím koordinátorem, protože to nemůže dělat nikdo jiný, než kdo je výrazně zapálen. Ale on sám by si měl vzpomenout, že když v roce 2003 byla přijata strategie, v rámci té strategie jsme hovořili o tom, že musíme být více reálně sladěni s eurozónou, že potřebujeme fiskální politiku. A já od něj pouze slyším, že euro je skvělé, ale již se neobjevuje ta druhá polovina, že se musí tedy udělat něco také doma, aby se euro dalo přijmout. A stávající postoje, které byly v posledních řádově letech od roku 2007 do současné době, nám vlastně to ani neumožní přijmout. Pak se bavit o tom, jestli euro je dobré, je rychlé, třeba ho přijmout, nebo ne, tak ztrácí jakýkoli význam.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Počkejte, ale aniž bych se chtěl zastávat Oldřicha Dědka, tak on to jasně říká, že protože je to podstatné, jsou to ta podstatná kritéria, Maastrichtská kritéria, která musejí být, musejí být splněna. Když se podíváme na státní dluh České republiky, za pár okamžiků tedy na grafiku, jak roste a zároveň i schodky státních rozpočtů České republiky. Tak tady to už vidíte sami, jak roste státní dluh České republiky, ten výrazný nárůst v posledních letech a už to sami vidíte, že státní dluh se na začátku roku, do konce března 2010 zvýšil o téměř 39 miliard korun na jeden bilion a zhruba čtvrt, říkejme jeden a čtvrt bilionu českých korun. Na každého Čecha tak připadá téměř 116 tisíc korun státního dluhu. Takže to je ten domácí úkol, o kterém, Pavle Řežábku, mluvíte. Ale když necháte ten domácí úkol stranou, tak bude záležet na příští vládě České republiky a možná na Fischerově vládě, jak jsem s Janem Fischerem o tom diskutoval, 4,8, schodek v příštím roce, 4,3 a další snižování.

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Já bych jenom doplnil tu drobnost. Pan Dědek se již zmiňoval o tom, že neví o nikom, kdo bych chtěl eventuelně vystoupit z eurozóny. Ono i ten výzkum, co byl udělán v Holandsku, kde většina byla buď pro vyloučení Řeků, anebo druhé pro vystoupení Holandska. Ono výroky pana Camerona, že oni euro nikdy nepřijmou, ono také samo o sobě hovoří o tom, že ani ta Evropa není jednotná na ten názor a také názor, který v České republice občas je varovný, že eurozóna bez dalších, řekněme, vnitřních změn je relativně složitý domeček, do kterého vstupovat nemusí být až vždy natolik výhodné. Podívejme se jenom, kolik kdo bude muset připlatit na Řecko, a jestli Řekové budou splatit, nebo ne. Já mám o tom velké pochybnosti také.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
I proto podle vás teď převažují rizika přijímání eura Českem i v těch následujících letech, 5, 6, jak si dali politici do programu?

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Já bych si dovolil doplnit to, co zde padlo o Estonsku. Ono, ono jedna věc je, že plní kritéria, a druhá věc, jak probíhá na dané téma diskuse. Ono se objevilo i částečně v médiích, že již není až tak jednotná postoj Evropské komise a Evropské banky, kdy Evropská centrální banka je výrazně zdrženlivější pro přijímání Estonska do eurozóny. A to samo o sobě trochu devalvuje to, co zde bylo řečeno, že Evropská unie a eurozóna je celkem slušný právní systém.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ono s rozpočtovými schodky zemí Evropské unie v souvislosti s těmi řeckými potíži, potížemi, které můžeme vidět, tak roste i celkové zadlužení eurozóny. V eurozóně loni vzrostlo až na 78,7 procenta HDP ze 69,4 procenta v roce 2008. Tady jsou data z Eurostatu, podívejme se na ně. Vůbec nejzadluženějším členským státem evropské sedmadvacítky byla loni Itálie s celkovým dluhem, který dosahuje bezmála 116 procent ve vztahu k hrubému domácím produktu. Jen těsně za ní se drželo Řecko se 115 procenty ve vztahu k HDP. Řecko se kvůli vysokému zadlužení ocitlo na hraně bankrotu. Eurostat navíc upozorňuje, že za řeckou statistiku nemůže kvůli podvodům v Řecku ručit a jen u celkového dluhu může být odchylka od reality ještě až 7 procent. To stále ještě není jasné. Zároveň se teď můžeme podívat na další data, která nám ukáží, jak chtějí předlužené státy Evropské unie nebo státy s vysokými dluhy, ať používáme přesnější terminologii, seškrtávat své státní pokladny v těch následujících letech. Jde o ty země, které jsme tady měly. Velká Británie, také poměrně zadlužená země, co se týče celkového státního dluhu ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Ta česká čísla se jeví ještě hodně optimistická. Jak jsme o nich mluvili, to znamená, někde kolem 5, 4 procent. Hrubý domácí produkt a zadlužení tedy země ve vztahu k HDP. Irsko, vidíte do roku 2013 uvažuje o snížení schodku na nějakých 10 procent ve vztahu k HDP. Pohled do další země, Německo, tady vidíte, jak Německo samo se bude muset vypořádat s těmi dluhy, které má a následují země další. Zároveň Evropská sedmadvacítka i eurozóna teď řeší, jak pokutovat a jaké sankce přijímat na to, aby se státy dál nezadlužovaly. Došlo k deklaraci, že sankce nějaké přijaty budou, ale zároveň nedohoda, jaké sankce. Přitom tady byl Pakt stability a růstu. Jane Švejnare, není tady na místě pesimismus, že právě se nepodaří najít ta vynutitelná pravidla? Vždyť si vemte Pakt stability a růstu, to byla jasně daná pravidla a málokdo je plnil.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Samozřejmě. To já myslím, že je velká výzva. Já bych jenom ještě podotknul, že si musíme uvědomit, že žijeme poměrně v neobvyklé době, protože země, přidáme k těm zemím, které jste zmiňoval, které jsou velmi zadlužené, i Japonsko, a dlouhou dobu nikdo neměl žádný problém s tím, že tyto země jsou tak zadlužené. Belgie, jo. Najednou všichni vidí obrovské problémy. Proč? No, protože jsme vlastně udělali velký skok tím, že jsme vstoupili do oné velké recese, téměř deprese. Tak najednou vidíme, že státy reagovaly a reagovaly racionálně tím, že nahradily ten obrovský propad soukromé poptávky veřejnou poptávkou. To je ten důvod, proč nejsme ve velké depresi 30. let nyní, jo. Ale je něco za něco. My jsme přenesli trochu té zodpovědnosti do budoucnosti. V principu, jestliže země roste velmi rychle, tak je dobré, když se zadluží. Proč? Protože nakonec vydělá o tolik víc, roste tak rychle, je tak produktivní, že nejenom splatí ten dluh, ale je na tom lépe.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
No, počkejte, ale tady ty země se…

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Problém je, problém je v situaci…

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ale ty země se zadlužovaly i v letech silných růstu.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Problém je v situaci, problém je v situaci, kdy vlastně se zadluží a není to produktivní, jo. Když staví dálnice za trojnásobnou cenu, než musí být a tak dále, a Řecko a tak dále. Čili to je ten problém, který nyní eurozóna má. Má ho do určité míry Amerika, má ho Velká Británie. A je otázka, kdy přejít právě z té velmi expanzivní fiskální politiky na politiku, která bude zkracovat míru deficitu, snižovat dluh postupně v určité době a není to mimochodem jednoduchá odpověď. Vidíme rychlý růst v Asii, vidíme nadějný, ale teprve začínající růst v Americe a vidíme klopýtající se možná růst v Evropě, který mimochodem těmito opatřeními může být podstatně zbržděn, ne-li i převrácen. Čili je zde určité riziko, já souhlasím s tím, že je potřeba se těmito problémy zabývat a navrhujeme střednědobý horizont právě z toho důvodu, abychom nezničili pomalu rostoucí ekonomiku, která se v evropském kontextu může převrátit znovu do recese, ale je potřeba mít něco, co je důvěryhodné pro finanční trhy a pro všechny. To znamená, že se to bude řešit ne překotně rychle, krátkodobě.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ale to, promiňte, ale to, že to ta Evropa stejně nenajde, že v časech dobrých měla Pakt stability a růstu, stejně jako měla lisabonskou strategii, neplnila ani jedno ani druhé.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Největší, to je největší, ano, největší poučení pro Evropu, šla rychle v mnohých aspektech konvergence, včetně monetární tím, že vytvořila vlastně měnovou unii, ale ne dostatečně na stránce fiskální. To jsme viděli, když Obama přijel do Evropy, snažil se přimět všechny evropské lídry, aby s ním dělali společnou rozpočtovou politiku vůči recesi. Kapituloval, nebyl schopen přimět Merkelovou a ostatní, aby byla společná, společný přístup. Evropa ho nemá ani uvnitř, Evropská centrální banka oproti americké nemá protějška jako v ministru financí. Ve Washingtonu je velmi lehké, protože spolu mluví FED, centrální banka s ministerstvem financí a koordinují. Zda ta koordinace vlastně neexistuje. Já myslím, že největší lekce pro Evropu do budoucna je, jak začít lépe koordinovat právě tu fiskální oblast, když už zkoordinovala a de facto sjednotila v eurozóně tu monetární.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A vy osobně si myslíte, že to Evropa opravdu zkoordinuje?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Já myslím, že Evropa nemá na výběr, netvrdím, že to učiní během 6 měsíců či jednoho roku a tak dále, ale jestliže chce existovat a pokračovat dál v tom, co dělala během minulých 60 let, to znamená, integrovat opravdu efektivně tu největší ekonomiku na světě, což Evropa je, tak nemá na výběr a bude muset na fiskální stránce najít určitý mechanismus, který to zkoordinuje a bude to jednotlivý.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Vy si osobně si, Pavle Řežábku, myslíte, že se to stane při pohledu na jednání ministrů financí, návrhy, aby národní rozpočty byly předkládány ještě před schválením v národních parlamentech Evropské komisi?

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Já nebudu komentovat znovu pana Camerona, který řekl: nic více do Bruselu ve své podstatě.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
No, počkejte, ale zároveň, zároveň Cameron…

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Ale řekl bych…

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Počkejte, ale zároveň Cameron říká i B, chceme, aby eurozóna byla stabilizována, něco se pro to musí udělat. Je to takový britský…

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Dejte mi šanci, já mám druhou polovinu.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ano, dvojznačný postoj.

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Ano, a to, co říká on jako druhé, podívejme se na prismatum, jakým se hovoří, eurozóna není v problémech, není v problémech, protože my jim pomůžeme. Tak jako buď platí jedno, nebo druhé. Já jsem kdysi dělal logiku a velice mne bavila. To, co je důležitější, je třeba si připomenout Pakt stability a růstu, tak jak jste se o něm zmínil. Tento byl přijat v roce 1997 a on měl jednou kdysi takové dobré ustanovení. Ve střednědobém horizontu vyrovnané rozpočty. Když se podíváme na tvrdá čísla, tak eurozóna měla hrubý veřejný dluh vůči HDP v roce 2000 69 procent, pomineme drobné, a v roce 2009 78,7. To je celý ten výsledek toho, že se rozměnil Pakt stability a růstu a že se všichni, s prominutím, utrhli ve svých výdajích a hráli jsme si na ten hédonismus, na to budoucí sociálno. Přijali by, byl-li by přijat plán paní Merkel, to znamená, trestejme ty výjimky, třeba tím, že přijdou hlasovací práva. Pak bych já připomněl jenom takovou drobnost. V eurozóně by rozhodovaly 2 státy – Lucembursko a Finsko. A v Evropské unii by je ještě doplnilo Estonsko, Dánsko a Švédsko. O tom je celá ta realita. Téměř nikdo neplní nic a všichni nyní hledají pravidlo, jak konečně z toho vybřednou. Já bych řekl, není třeba hledat nové, neobjevujme nové, protože to dávno bylo a nikdo to nedodržel.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
To znamená, vrátit se k těm původním pravidlům a ta dodržovat?

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Já, já říkám jednu věc, nejhorší, co se může stát, je, že se začnou politicky vymýšlet různá složitá řešení a budou se vymýšlet rychle a bez jakýchkoli analýz a bez jakýchkoli ekonomických propočtů. To samé říká se, za všechno mohou finanční trhy, ale ono to není pravda. Na jednu stranu máme regulaci, na druhou stranu máme víko dohledu. Regulace i pro všechny tyto instituce je celkem jasná, rizikové transakce oceňujte, vyčíslujte a podle toho budete mít výsledky ve vaší finanční instituci. To se nestalo, protože nebyly, nebyly uplatněny tyto přísná pravidla, ale na to nedbaly žádné dohledy. Na to se nedbalo ani v Americe, následně ani v Evropě v některých těch státech a to je celý ten problém. Takže nekritizujme jenom, že tady byli nějací finančníci, ale kritizujme to, že ti, co měli vykonávat svoji činnost a měli na to přijít včas, to neudělali.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Bude podle vás, Oldřichu Dědku, bohatě stačit to, když se Evropa vrátí k dodržování Paktu stability a růstu, anebo vymyslí nějaké přísnější sankce, o kterých se teď zatím za zavřenými dveřmi baví ministři financí, ať eurozóny nebo evropské sedmadvacítky, ale stále nejsou schopni se na nich dohodnout?

Oldřich DĚDEK, národní koordinátor zavedení eura v ČR
——————–
Já si myslím, že ty návrhy, které se rodí a které postupně pronikají na veřejnost, mají určitou logiku. Třeba se předpokládá, že by země měla být, měly by být určité sankce za to, že v době konjunktury nesnižuje deficity rozumným tempem. Všimněme si, na historickou paralelu, že jo, kdy vlastně první procedura pro nadměrný schodek byla vedená s Irskem a paradoxně za to, že ono mělo větší přebytek, než kolik mělo ve své konvergenční zprávě, byla s ní zahájena procedura, obrovský protest, co si to ty evropský, evropští byrokrati dovolují, že jo, když my máme přebytek a podpořily je ostatní země, ostatní země. To jenom ukazuje takovou tu mentalitu, která zde byla v těch minulých letech a která se musí změnit. Jestli bych rád využil této příležitosti k jednomu a upozornil zde na jednu zásadní nepřesnost, která se šíří v našem tisku. A to je ta představa, že, že se navrhuje, že by dříve než půjdou rozpočty do Poslanecké sněmovny, že by se jaksi předtím poslaly Bruselu pro razítko a teprve potom se předložily. Tak samozřejmě toto nikdo nenavrhuje, to je nějaká novinářská zkratka. Tady spíš je úvaha taková, že v současné době na podzim země předkládají, že jo, Evropské komisi standardně konvergenční programy a tady se spíš předpokládá, že by toto předkládání těch konvergenčních programů by se posunulo na začátek roku, aby Evropská komise mohla prozkoumat ty základní parametry, tak jako to dělá na podzim a aby ty, to sestavování národního rozpočtu mohlo tento názor komise jaksi vzít v úvahu. Takže zamezme zase šíření, že jo, nějaké chybné fámy, která se snaží udělat z Bruselu mnohem většího byrokrata, než možná někdo si myslí.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
K jakým pravidlům tedy podle vás dospěje nakonec evropská sedmadvacítka?

Oldřich DĚDEK, národní koordinátor zavedení eura v ČR
——————–
Já samozřejmě nevím, jak to nevidím do budoucnosti, já jenom vycházím ze znalostí nějakých těch návrhů, která jsou. Další velmi podle racionální návrh je, a zde stačí už využít to, co existuje. Že jo, doposud nebylo, nebylo zvykem, bych to řekl takhle, nebylo zvykem zahájit proceduru pro nadměrný schodek s těmi vysoce předluženými zeměmi, jejichž dluh se nesnižoval dost uspokojivým tempem, tak jak to požaduje Maastrichtská smlouva. A zase byla to taková jaksi tolerovaná praxe a nyní se uvažuje o tom, že i toto by mělo být aktivováno, že jo. Pokud země je zadlužená a nepřibližuje se k té referenční hodnotě dostatečně rychle, tak je to zase procedura a důvod pro zahájení procedury a samozřejmě i sankce, které jsou a které se v současné době přehodnocují, zvažují, zda by ještě neměly být někde posíleny. Ale to je v samém začátku diskusí.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Závěrečnými hosty Otázek byli člen bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek, národní koordinátor zavedení eura v Česku Oldřich Dědek a ekonom profesor Jan Švejnar. Děkuji, že jste byli hosty Otázek a těším se někdy příště, pánové, na shledanou.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, CERGE-EI
——————–
Na shledanou.

Oldřich DĚDEK, národní koordinátor zavedení eura v ČR
——————–
Na shledanou.

Pavel ŘEŽÁBEK, člen bankovní rady ČNB
——————–
Na shledanou.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Tak takové byly dnešní Otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách zpravodajského portálu České televize na adrese www.ct24.cz, ale také na Facebooku na www.facebook.com/otazkyvaclavamoravce. Na nich můžete diskutovat o pozvání dalších hostů. A pokud se stanete hosty Otázek na Facebooku, tak budete pozváni alespoň část z vás příští týden v neděli na vysílání Otázek s lídry těch politických stran, které se dostanou do Poslanecké sněmovny, tedy když budete fanoušky Otázek. Včas se dozvíte a zhruba padesátka lidí dostane příležitost sledovat lídry příští neděli. Ale ještě předtím předvolební duel šéfa ČSSD Jiřího Paroubka a volebního lídra ODS Petra Nečase. Začíná ve čtvrtek v 9 večer na jedničce a na čtyřiadvacítce. Hezký zbytek dne pokud možno v naší společnosti, tedy ve společnosti České televize.