Svět podle Švejnara

Datum: 17.01.2008, Ladislav Verecký (Magazín Mladé fronty Dnes)
Co si Jan Švejnar myslel, když ještě zdaleka nebyl prezidentským kandidátem a nemusel vážit každé slovo?

Je to deset let, kdy byl členem naší rubriky Porota. Každý týden dostal jednu otázku a my vám přinášíme 50 jeho odpovědí.

Profesora Švejnara znám dávno. Nedělal jsem s ním rozhovor, nepsal jsem jeho profi l ani reportáž, kde by vystupoval.
Jenom jsem s ním párkrát povečeřel. Dnes se mi potvrzuje, co jsem v půli devadesátých let jenom tušil. Společné večeře redaktorů Magazínu DNES s členy první magazínové poroty totiž zůstávají jedním z nejsvětlejších bodů mé novinářské dráhy.
Dvakrát do roka jsem dostal privilegium potěšit se neformálním setkáním s velkými osobnostmi rozmanitých oborů. S intelektuály i s fachmany praxe. Otec Tomáš Halík a rabín Karol Sidon sedali vedle fotbalového trenéra Václava Ježka, kterého po jeho smrti nahradil jeden z nejlepších českých fotbalistů Antonín Panenka. Spisovatel Ludvík Vaculík se nejvíc družil s jiným absolventem Baťovy školy práce, cestovatelem Miroslavem Zikmundem, režisérka Helena Třeštíková se v příbězích trumfovala s Jitkou Molavcovou. Profesor ekonomie z Michiganské univerzity v Ann Arboru Jan Švejnar se choval spíš jako solitér. Nikdy však neodmítl vstoupit do debaty na politické nebo ekonomické téma.
Mírumilovná atmosféra setkání vždy otupila ostří notoricky známých názorových různic mezi některými porotci. „Kdo má zpovědní tajemství, má každého v hrsti,“ vykládal Zdeněk Mahler šansoniérce Haně Hegerové, ale jakmile vstoupil Tomáš Halík, obrátil zavilý antikatolík list. Rabín Sidon nakouknul a pravil: „Aha, ještě večeříte. Obejdu ještě pár bloků a připojím se, až zmizí ze stolů všechna ta zapovězená jídla.“ Když se pak posadil, lámal si chléb, jeho první otázka směřovala na kněze Halíka: „Tak copak novýho v tý vaší kirche?“ Do toho zaskočila Miroslavu Zikmundovi rejnočí kostice. Sesul se na zem, zfialověl a lapal po dechu. Ludvík Vaculík ho usilovně, leč nepříliš účinně resuscitoval. Zatímco Helena Třeštíková sháněla lékaře, naklonil se ke mně zpovědník Tomáš Halík a s mefi stofelským úsměvem se polohlasem zeptal: „Nebyla by to už spíš práce pro mě?“
Jan Švejnar působil ve společnosti showmanů velkého formátu jako zcela nenápadný, do sebe uzavřený člověk. Jeho dominantními rysy byly galantnost – nezapomínal na květiny pro dámy – a serióznost. Každý dotaz se snažil zodpovědět tak odpovědně, jako by neseděl na uzavřeném večírku pestré a obvykle už trochu rozjařené společnosti, ale na nějakém odborném ekonomickém fóru. „To bych si musel ověřit,“ říkal často. Do témat, jimiž se odborně nezabýval, se vtáhnout nenechal. Už tehdy frčelo globální oteplování. Profesor Švejnar jen konstatoval, že mu k debatě na toto téma chybí mnoho zásadních informací.
Nejomílanějším šlágrem tehdy byla kuponová privatizace. Málokdo pochyboval, že nabídne rovné šance velkým i malým. Profesor Švejnar však neskrýval skepsi. Totiž on se ji skrývat snad i snažil, vyzařovala z něj však každým kožním pórem. Jedna má kolegyně se zrovna chystala na jachtu Viktora Koženého kotvící na Bahamách. Vyptávala se profesora Švejnara, kudy na člověka, který kuponovku rozhýbal a jen kvůli závistivcům musel uprchnout. Jeho odpověď byla nepovzbudivá: „On si z vás bude jenom dělat legraci.“ Čas dal panu profesorovi za pravdu.
Sezení s porotou se často protáhlo od pěti až přes půlnoc. Poslední metro nám ujíždělo. Na jazyk se mi dere pointa slavného šansonu Jiřího Suchého, jehož génia na večeře s porotou vnášela Jitka Molavcová: „… kolem běžel čas a mně unikly souvislosti… Nedivte se, prosím vás. V takový krásný společnosti.“
Jen bych rád dodal, že Jan Švejnar v té krásné společnosti magazínové poroty rozhodně nehrál druhé housle.

1. Funguje naše státní správa lépe než za socialismu?

ANO Má vytyčeny společensky více žádoucí cíle, než měla za socialismu. Má však též problém udržet žádoucí kvalitu lidí a v tom smyslu se její funkčnost zhoršila.

* 2. Udrželi jsme si patřičné vazby se Slováky?

ANO Tyto vazby jsou z historických důvodů pevnější než vazby s jinými zeměmi. Udržují se nadále tím, že máme mnoho společných vládních i nevládních institucí.

* 3. Potřebujeme ministerstvo kultury?

NE Potřebujeme kulturu. V malé zemi má v sobě kultura i element veřejně prospěšné činnosti, a je tudíž žádoucí ji veřejně trochu podpořit. Není však nezbytné mít za tímto účelem veleúřad.

* 4. Má smysl se učit rusky?

ANO Angličtina je ve světě nyní jasně hlavní pracovní jazyk. Je však mnoho dalších jazyků včetně ruštiny, které je užitečné znát navíc.

* 5. Zasloužil se takzvaný třetí odboj o pád komunistického režimu?

ANO Nicméně komunistický režim byl tehdy tak silný, že viditelný efekt třetího odboje byl mizivý.

* 6. Má se stát vstup do Evropské unie předmětem referenda?

ANO Je to důležité rozhodnutí a občané by měli o důležitých otázkách rozhodovat referendem.

* 7. Má stát chránit naši ekonomiku před cizí konkurencí?

NE Volný obchod přináší obyvatelstvu blahobyt v podobě velkého výběru zboží za nejnižší možné ceny. Světová konkurence tudíž nutí výrobce být efektivní a přináší ekonomický pokrok.

* 8. Potřebujeme vyšší územně-správní celky?

NE Většina problémů se dá řešit kombinací okresních a celostátních institucí. Počet zaměstnanců ve veřejné správě navíc od revoluce vzrostl. Zavádět další vrstvu byrokracie při nynějších vysokých daních nedává smysl.

* 9. Měl by mít prezident vyšší pravomoci?

ANO Vždy je dobré, když je politická moc poměrně rovnoměrně rozložená.

* 10. Měla by být zakázána republikánská strana?

NE Ne, pokud nebude systematicky usilovat o zničení demokratického státu. Vůdci, kteří působí proti zákonům, by však měli být stíháni.

* 11. Má se poslanecká imunita týkat i mimoparlamentních věcí?

ANO Je k tomu určena. Je však žádoucí stanovit limit této imunity.

* 12. Smějí veřejní a státní činitelé podnikat?

NE Měli by však moci přenechat prostředky finančnímu zplnomocněnci, který by bez vlivu vlastníka s těmito prostředky po určitou dobu podnikal.

* 13. Je feminismus k něčemu dobrý?

ANO Tak jako každé hnutí, nutí člověka k zamyšlení, zda je existující situace zcela v pořádku.

* 14. Mají být zakázány pokusy na zvířatech?

NE Všechny pokusy by však měly být regulovány, aby probíhaly v rámci společensky přijatelných norem.

* 15. Prospěje naší společnosti vyšší nezaměstnanost?

ANO Mírný nárůst nezaměstnanosti zvýší motivaci a produktivitu práce. Velké zvýšení by mělo negativní ekonomické a společenské dopady.

* 16. Je Václav Klaus stále mužem na svém místě?

ANO Ale dostal se nebezpečně blízko k hranici neefektivnosti. Bude muset uznat chyby své vlády, rozpoznat základní problémy této země a rychle se vzchopit k nápravné akci. Jinak bude muset předat místo schopnému nástupci.

* 17. Má být vstup do NATO otázkou referenda?

NE Vstup do NATO je přirozeným pokračováním dosavadního politicko-ekonomického vývoje. Tento typ rozhodnutí tudíž mohou učinit zvolení zástupci.

* 18. Stačí podezření z nepravostí k odchodu z veřejné funkce?

NE Podezření jsou častá a mnohdy se ukáží být neprokázaná. Kvalitních veřejných činitelů je přitom málo. Odchod z funkce by měl být podmíněn prokázáním evidence.

* 19. Nemáme obnovit víza pro Američany, když je USA pro nás nezrušily?

NE Ne sami. Asymetrie chování USA je nežádoucí, ale strategicky je důležité ji řešit v rámci většího bloku (např. Evropské unie nebo NATO). Jinak zhoršíme svou pozici v porovnání se sousedními zeměmi, které budou americké turisty a obchodníky nadále vpouštět bez víz.

* 20. Dospěla ČSSD k převzetí moci?

ANO Má vnitřní problémy, ale funguje jako demokratická strana a podporuje základní ideály moderního světa. Nemá ve vládnutí zkušenost, ale to ji nediskvalifi kuje. Přijde-li demokratickým způsobem k moci, zhostí se toho úkolu se všemi výhodami a problémy debutanta.

* 21. Má smysl zachovat městskou policii?

NE Bylo by lepší ji zařadit do republikové policie jako speciální útvar s velkými pravomocemi.

* 22. Nemělo by být telefonování řidičů za jízdy postižitelné?

ANO Mělo by se o tom vážně uvažovat. První výzkumy ukazují, že nehodovost je u telefonujících řidičů vyšší.

* 23. Není už načase uznat Česko jako jednoslovný název země?

ANO Je pravda, že to stále zní divně. Z praktického hlediska je však třeba najít krátký název. Navrhoval bych též najít krátký název pro používání ve světě – např. Czechlands (obdobně k Netherlands a Switzerland).

* 24. Stal se odkaz TGM součástí dnešní politické kultury?

ANO Je však stále třeba prohlubovat smysl pro demokracii, otevřenost a toleranci.

* 25. Má stát podporovat porodnost?

ANO Vyšší porodnost je pro malý národ s nízkou porodností společensky žádoucí. Trh tento výsledek sám nezajistí, a je tudíž potřeba použít nepřímé tržní podněty (například státní dotace na první tři děti), aby se dosáhlo vyšší porodnosti.

* 26. Mají se některé léky prodávat i mimo lékárny?

ANO Běžné léky se už dlouhou dobu v mnoha zemích prodávají v různých obchodech. Nemá to celkem žádné negativní zdravotní následky, ceny jsou díky konkurenci nižší a spotřebitelé jsou na tom lépe.

* 27. Mají se i v 21. století stavět velikánům pomníky?

ANO Ale pouze významným velikánům. A těch je pramálo.

* 28. Smí prezident vystupovat na veřejnosti v džínách?

ANO Dnes je to široce přijatelná norma oblékání. Je však též mnoho situací, kdy by takto prezidenti vystupovat neměli a také nevystupují.

* 29. Souhlasíte se zvýšením rychlosti na dálnicích?

ANO Ale je nutné si uvědomit, že to zvýší všeobecnou pravděpodobnost úrazu. Je tudíž potřeba zároveň přísně stíhat přestupky a nedostatečnou údržbu automobilu.

* 30. Mají mít cizinci právo kupovat nemovitosti?

ANO Za předpokladu, že bude trh s nemovitostmi volný. Cizinci pak budou kupovat a prodávat nemovitosti za běžnou tržní cenu a budou České republice přispívat tím, že budou platit daně z nemovitostí.

* 31. Souhlasíte s placením školného na vysokých školách?

ANO Vysokoškolské vzdělání je investice, která má vysokou návratnost. Není třeba, aby ji dotovali ostatní daňoví poplatníci. Je však potřeba zajistit, aby v této oblasti fungoval kapitálový trh a studenti si mohli na školné vypůjčit.

* 32. Měl by být prezident volen lidovým hlasováním?

ANO Úřad prezidenta je velmi důležitý a volby prezidenta nejsou časté. Občané by tudíž měli mít právo volit prezidenta přímo.

* 33. Má se člověk snažit o osídlení jiných planet?

NE Ne v blízké budoucnosti. Jedná se o nadmíru náročnou a nákladnou věc. Momentálně máme značné ekonomické problémy při osidlování této planety.

* 34. Je správné, aby děti věřily na Ježíška?

ANO Je to pro ně významný zdroj radosti a uspokojení. Zároveň jim to vštěpuje společensky žádoucí hodnoty.

* 35. Má dnes smysl spořit?

ANO Dnes obzvláště. Stát zajišťuje méně než dříve v očekávání, že se lidé více postarají sami o sebe. V nynější ekonomice též existují mnohem výhodnější možnosti spoření a investování než dříve.

* 36. Jste pro zavedení laických porot do naší justice?

ANO Justice potřebuje pomoc a laické poroty fungují celkem dobře ve vzdělaných společnostech.

* 37. Máme mít možnost dvojího občanství?

ANO Mnoho zemí tuto možnost už dlouhou dobu bez velkých problémů poskytuje. V nynějším globálním světě to lidem umožňuje, aby se více sblížili a ekonomicky se lépe integrovali.

* 38. Dělají Romové republice ostudu?

NE Ostudu obvykle nedělají celé etnické skupiny obyvatelstva. Stává se však, že příslušníci určitých skupin se vyskytují v určité roli častěji než ostatní. Při posuzování tzv. ostudných akcí je samozřejmě též třeba vzít v úvahu faktory, které tyto akce vyprovokovaly.

* 39. Je finanční odškodnění nacistických obětí Německem zásadní?

ANO Německo uznalo enormitu jim způsobených škod a od konce války odškodnilo oběti v téměř všech postižených zemích. Z tohoto hlediska je odškodnění českých obětí Německem zásadní. Vzhledem k velkému odkladu to však z praktického hlediska nemusí být nejlepším řešením.

* 40. Přispělo zpřístupnění svazků StB k morální očistě společnosti?

ANO Pomohlo občanům získat pocit otevřenosti, spravedlnosti a zadostiučinění.

* 41. Jsou čeští komunisté padesát let po Únoru demokratičtější?

ANO Avšak samo o sobě toto moc neříká. Před padesáti lety komunisté nebyli zrovna příliš demokratičtí.

* 42. Může občan ovlivňovat politiku jinak než hlasem ve volbách?

ANO Existuje mnoho dalších cest – například účast v diskusích, demonstracích a činnosti politických stran. Dobře fungující demokracie vychovává občany k těmto formám politické participace.

* 43. Neomezí nás vstup do Evropské unie?

ANO Omezí. Zároveň nám však též silně rozšíří pole působnosti a poskytne velké výhody. V celkovém hodnocení je pro Českou republiku vstup do dobře fungující Evropské unie výhodný.

* 44. Má být povoleno užívání šlechtických titulů?

ANO Nevidím pádného důvodu dobrovolné užívání titulů zakazovat.

* 45. Hrozí naší kultuře amerikanizace?

ANO Amerikanizace je fenoménem dvacátého století. V naší kultuře byla až donedávna méně přítomna než jinde ve světě, její vliv se ale rychle zvyšuje na světový normál. Na sklonku století se však amerikanizace mění v globalizaci – všichni eklekticky přejímají od ostatních to, co považují za nejlepší.

* 46. Je Jan Žižka národním hrdinou?

ANO Tato odpověď není jednoduchá, protože husité též způsobili mnoho škod. Jestliže však pojmeme Žižku ze širšího hlediska, tak je jedním z mála kandidátů na národní hrdinství.

* 47. Mají být komunistické zločiny promlčeny?

NE Jsou to zločiny takového rázu, že je potřeba na ně brát speciální měřítka – podobně jako když Spojenci po válce hodnotili nacistické zločiny.

* 48. Má stát financovat politické strany?

NE Není to nutné. Stát by však měl jasně vymezit a uplatňovat pravidla soukromého financování politických stran.

* 49. Mají být trestanci zbaveni volebního práva?

NE Pokud zůstávají občany a jsou způsobilí podstoupit trest, měli by mít též volební právo.

* 50. Má některý průmyslový podnik zůstat státní?

ANO Ale pouze ve výjimečných případech, když je to nutné pro strategické zájmy nebo bezpečnost země.