Životní úroveň v Česku klesá

Datum: 31.7.2013 ČT 24 Pořad: Ekonomika

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka                                                                                                                                                                                                                          ——————–                                                                                                                                                                                                                                                   Životní úroveň Čechů se vzdaluje průměru Evropské unie, vyplývá to z údajů, které dnes představili statistici. Může za to dlouhotrvající pokles domácí ekonomiky, ta měla loni osmý nejhorší výsledek mezi stá ty sedmadvacítky.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Tohle jsou osm let staré záběry. České ekonomice se daří, země láká investory, průmysl jede naplno a Češi v životní úrovni rychle dohání Evropu. Dnes už je ale situace jiná.

Drahomíra DUBSKÁ, analytička, Český statistický úřad
——————–
Česká republika se poslední tři roky vzdaluje průměrné úrovni ekonomické vyspělosti zemí Evropské unie.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Důvody? Recese v Česku je hlubší než jinde. Stroje v podnicích stojí a lidé tolik neutrácí. Po dlouhodobém růstu loni oproti Evropskému průměru poprvé spadla výkonnost české ekonomiky. Ještě před 4 lety utratili Češi při jednom nákupu v hypermarketu průměrně 719 korun, dnes je to zhruba 600.

Judita URBÁNKOVÁ, mluvčí obchodního řetězce                                                                                                                                                                                                 ——————–
Lidé vyčkávají různých promočních akcí a slev.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Také třeba auta Češi v posledních letech stále častěji kupují v bazarech. Hůř se prodává kosmetika i výrobky pro domácnost. Celkově se spotřeba domácností v Česku propadla oproti Evropě čtyřnásobně.

redaktor
——————–
Příjmy domácností.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Ze své mzdy si toho Češi koupí stále méně. Náklady na bydlení i ceny zboží rostou rychleji než příjmy.

Roman GAZDÍK, redaktor
——————–
Na začátku roku vůbec poprvé klesla průměrná mzda a šanci na zvýšení platu tak mají většinou jen lidé ve firmách, kde pobírají zvláštní bonusy.

Michal BROŽKA, analytik, Raiffeisenbank
——————–
Řada firem je v situaci, kdy ještě stále je nucena škrtit náklady.

redaktor
——————–
Nezaměstnanost.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Naopak nezaměstnaných je v Česku výrazně méně než jinde na starém kontinentu. A to zhruba o třetinu. Všechny prognózy se ale shodují. Nezaměstnaných ještě přibude, a i když se ekonomika vzchopí, podniky budou s nabíráním nových sil opatrné.

redaktor
——————–
Rozdíly mezi městy.

Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
V roce 2009 byla Praha pátá v Evropě, co se týče kupní síly jejího obyvatelstva. Pak se propadla na osmé místo a předstihla ji i Bratislava.

Drahomíra DUBSKÁ, analytička, Český statistický úřad
——————–
V Praze sídlí státní instituce, ministerstva, veřejný sektor procházel podstatnou redukcí, pokud jde o počty zaměstnanců.

Roman GAZDÍK, redaktor
——————–
Mezi Prahou a ostatními českými městy je dlouhou dobu velký rozdíl v příjmech obyvatel. I kvůli propouštění ve státním sektoru se teď ale zmenšuje. Zuzana Luňáková a Roman Gazdík, Česká televize.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
A více už teď s ekonomem Idea a Cerge a profesorem Kolumbijské univerzity v New Yorku Janem Švejnarem, dobrý večer. A vedoucím Centra pro výzkum veřejného mínění Martinem Buchtíkem, i vám dobrý večer. Pane Švejnare, ta čísla, která dnes prezentovaly statistici, jsou neradostná. S ohledem na dlouhotrvající pokles České ekonomiky se ale pokles životní úrovně dal čekat nebo existují cesty, jakými by se nedala srážek životní úroveň i přestože ekonomika klesá.

Jan ŠVEJNAR, ekonom IDEA/CERGE-EI, profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
——————–
Je to těžké. Dalo se to čekat, zvláště relativně k ostatním zemím, které si vedou poměrně lépe než my,  takže je to jeden z dalších ukazatelů, který naznačuje, že vlastně nejdeme kupředu tak rychle, jak bychom doufali, že půjdeme a de facto do určité míry zaostáváme.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Pane Buchtíku, to jak se pokles životní úrovně projevuje v praxi, jsme měli možnost vidět v reportáži. Je to podle vás ten správný obrázek, jak to vypadá v praxi, jak se podle vás vleklá krize české ekonomiky podepisuje na českých domácnostech?

Milan BUCHTÍK, vedoucí CVVM
——————–
Já si myslím, že tam je víc rozměrů, jednak si myslím, že ta krize dopadá hlavně na nízkopříjmové domácnosti, které jsou řekněme více ohrožené tou krizí a za druhé bych řekl, že tady existuje taková apatie vůči těm mediálním zprávám a dalších a dalších vlnách krize, protože od roku 2008 vlastně zažíváme permanentní krizi a česká veřejnost vlastně už tady ty zprávy příliš nereflektuje.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Myslíte si to samé, že česká veřejnost už je apatická a víceméně i tento stav vede k tomu, že si lidémyslí, že ta životní úroveň není taková.

Milan BUCHTÍK, vedoucí CVVM
——————–
Určitě, já si myslím, že je zde element apatie a dodal bych k tomu, že ještě také je zde velká nejistota. Vidíme, nejenže naše ekonomika klesá už druhý rok. Zatímco všechny sousední ekonomiky rostly za tu dobu, takže to je samo o sobě deprimující. A druhá věc pak je to, že je velká míra nejistoty. Jak jsme viděli, nezaměstnanost je nyní dvakrát tak vysoká jako byla předtím, čili můžeme se chlácholit tím, že je nižší než v jiných zemích, a nicméně se zdvojnásobila, což je obrovský šok, za druhé všichni ví, že ta možnost, že další lidé budou nezaměstnaní, možná oni nebo členové jejich rodin, přátelé a tak dále, je zde, čili ta míra nejistoty se potom odráží jak v náladě, tak samozřejmě i v tom, že lidé méně kupují, hledají levnější výrobky a tak dále, což samo o sobě snižuje poptávku a podniky omezují výrobu.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Navzdory tomu, že klesá životní úroveň v Česku, tak se nezvyšují počty lidí, kteří jsou ohroženi chudobou. Těch je dokonce míň než například v Irsku nebo Itálii. Není to paradox?

Jan ŠVEJNAR, ekonom IDEA/CERGE-EI, profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
——————–
Pravda, ale musíme se zase podívat trochu co je za těmi čísly. Opět nebral bych nezbytně země, které jsou na tom opravdu nejhůř co se týče také krize jako třeba Irsko jste zmínila a tak dále, ale vezměme si nás, kde jsme byli a kde jsme nyní a to, že máme hodně lidí, kteří jsou těsně nad hranicí chudoby. Čili kdyby ta recese pokračovala dál a pokračovala tak jako během několika posledních čtvrtletí, tak se víc a víc lidí vlastně posunuje z nad úrovně pod úroveň, a máme tudíž hodně lidí, kteří jsou na hraně.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Je podle vás ta hrana nebo jak daleko je podle vás ta situace, kdy by daleko víc českých domácností mohlo spadnout do chudoby. Vy jste nedávno dělali průzkum, jak Češi vychází se svými příjmy. Kdo má tedy podle těch průzkumů nejčastěji problémy s hospodařením?

Milan BUCHTÍK, vedoucí CVVM
——————–
Samozřejmě nejčastěji problémy s hospodařením mají domácnosti, které jsou nezaměstnané nebo není tam žádný živitel nebo nízko kvalifikované hlavy domácnosti, méně vzdělaní lidé, ale i starší lidé, což je ostatně něco, co se dá předpokládat a je to jako celosvětový trend. Není to nic šokujícího.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Myslíte si, že ta hranice ještě se vrátím k tomu, co říkal pan profesor Švejnar, že v případě, že by Pokračoval a recese v České republice dál, tak ta hranice do kdy lidé jsou schopni nějakým způsobem vystačit s příjmy a do kdy už spadnou do té chudoby, je opravdu velice křehká teď v současné době.

Milan BUCHTÍK, vedoucí CVVM
——————–
Já si myslím, že je tady velký prostor mezi tím, kdy spadám do chudoby a kdy mám, začínám mít problémy s příjmy. O chudobě se dá hovořit v pěti až 10 % domácností, ale podle našich výzkumů třeba něco přes polovinu domácností říká, že v posledním roce mělo nějaké problémy s výdaji, respektive s příjmy, to znamená, musí šetřit nějakým způsobem a těchhle 40 % domácností se pohybuje, nechci říct rovnou v šedé zóně, abych nevyvolával nějaké neočekávané reakce, ale je tady určité riziko, že těmhle těm se povede ještě hůř.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Předpokládám, že je to asi problém regionů, jak jste už zmiňoval s vysokou nezaměstnaností. Mohl by se z toho stát celospolečenský problém potom, kdyby se ta nákaza chudoby z těchto regionů přelila i do ostatních regionů?

Milan BUCHTÍK, vedoucí CVVM
——————–
Nejsem na tady to téma odborník, ale to, co my víme z výzkumu veřejného mínění, tak bych řekl, že ta nákaza se nehrozí přelít do jiných regionů, myslím si, že je to hodně specifický problém a nejen regionální, ale řekněme nějaké sociální vrstvy, nebo chcete-li třídy obyvatel.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Pane Švejnare, není žádným tajemstvím, že v České republice se příliš nedaří čerpat peníze z evropských fondů, právě ty mají za cíl snižovat rozdíly v životní úrovni v jednotlivých státech Evropské unie. Jak se tento fakt podle vás podepsal na tom, že se vzdalujeme průměru životní úrovně Evropské unie.

Jan ŠVEJNAR, ekonom IDEA/CERGE-EI, profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
——————–
To je velice dobrá otázka, já myslím, že opravdu je to nešťastné, protože to jsou fondy, které jsou externí, přichází odjinud, čili je to pravdu jako taková zdravá injekce, kterou bychom mohli co nejvíce využít a jestliže nejsme v rámci státní správy a prostě institucí, které v tom jsou zainteresované, schopni čerpat a produktivně čerpat, to je důležité, produktivně čerpat, tak si sami vlastně přinášíme na sebe tu zhoubnou vlnu, která by mohla být mnohem méně zhoubná, kdyby vlastně jsme využívali externí zdroje, které jsou nám nyní dostupné v budoucnosti třeba nebudou.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Domníváte se, že v tomto směru může Česká republika ještě ten skluz nějakým způsobem dohnat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom IDEA/CERGE-EI, profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
——————–
Já doufám, že ano. Já myslím, že bychom měli vyvinout, to znamená ti, kteří opravdu pracují v institucích, které se tím zabývají, že by měli vyvinout nadměrné úsilí právě, aby tyto zdroje co nejvíce použili a teprve potom použili ostatní zdroje.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Pane Buchtíku, co si myslíte o zdrojích z Evropské unie a o penězích, které mají sloužit na vyrovnávání životní úrovně. Projevuje se to nějakým způsobem v praxi a dejme tomu v úrovni domácností. Pomáhají, dejme tomu, peníze ze sociálních programů zvedat životní úroveň.

Milan BUCHTÍK, vedoucí CVVM
——————–
Já si myslím, že ano, že pomáhají zvedat životní úroveň, a zároveň si myslím, že pomáhají spíš, než zvedat celkovou životní úroveň selektivním skupinám obyvatel, a aby právě nespadly do chudoby, jak jsme o tom hovořili.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Bez těchto peněz by ta situace byla podle vás ještě horší?

Milan BUCHTÍK, vedoucí CVVM
——————–
To nedokážu predikovat, protože nejsem ekonom, ale sociolog, ale mohu se domnívat, že ano.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Česká ekonomika by podle bankovních analytiků měla být z toho nejhoršího venku. Po roce a půl setrvávajícího poklesu by v tom druhém čtvrtletí u ţ mohla mrně růst. Dá se čekat, že tedy i lidé začnou víc utrácet a s tím se začne zvedat jejich životní úroveň.

Jan ŠVEJNAR, ekonom IDEA/CERGE-EI, profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
——————–
Jestliže k tomu dojde, tak ano. Já musím říct, že náš model v myšlenkovém centru IDEA při CERGE-EI zatím toto nenaznačuje a během posledních několika let jsme měli mnohem lepší predikce, přesnější než kdokoliv jiný v této zemi. My stále máme ještě dost negativní očekávání, ale je pravda, že jakmile by se situace změnila, to znamená, jakmile by došlo k určitým indikátorům růstu, tak potom se změní očekávání jak investorů, tak rodin, jedinců, kteří potom budou více utrácet a to vlastně tu ekonomiku otočí směrem vzhůru. Nyní máme takovou spirálu, která jde dolů a kdyby se dokázala otočit, aby šla nahoru, tak ta ekonomika opravdu poroste a byly by to velice důležité aspekty, protože nyní nás táhne prakticky jen export. Domácí poptávka, ať už rodin nebo podniků, je špatná, čili ta nás táhne dolů a vládní omezení v minulých několika letech nás tér táhlo dolů.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Já se ještě vrátím k tomu, co jsem říkala v tom rozporu s těmi analýzami některých bankovních domů, které se objevili v posledních týdnech vašimi predikcemi. Proč podle vás není ten výhled tak optimistický, z čeho vy vycházíte?

Jan ŠVEJNAR, ekonom IDEA/CERGE-EI, profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
——————–
Já si myslím, že my vycházíme z různých indikátorů toho, co se děje v různých sektorech ekonomiky, též se dívám, jak si vedou právě ty různé jak domácnosti, tak podniky, tak samozřejmě vláda a export. Oni vycházejí z některých částečných ukazatelů a možná že opravdu budou mít pravdu,ale zatím ještě myslím, že je to příliš předčasné na to, abych sázel, že se to opravdu bude dít.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Pane Buchtíku, co se týče vyhlídek materiálních podmínek českých domácností, jak vidí svou nejbližší budoucnost?

Milan BUCHTÍK, vedoucí CVVM
——————–
Nevidí ji příliš dobře české domácnosti, nicméně ta situace se řekněme od začátku roku 2012 poněkud zlepšila a řekl bych, že ohroženo se cítí třeba třetina domácností v tomhle směru v tom, že se bude mít hůř, než se má teď.

Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
——————–
Pánové, děkuji vám za názory a za návštěvu ve studiu, hezký večer. Na shledanou.