Václav Klaus získal slabý mandát. Stejně jako před pěti lety jeho zvolení umožnili komunisté, i když nepřímo, říká neúspěšný kandidát na úřad prezidenta Jan Švejnar.

HN: Během kampaně jste nedával najevo moc emocí, ale když v druhé volbě prezidenta vyhlásili vítězem Václava Klause, byl jste naštvaný?

Ne, nebyl jsem naštvaný. Já si myslím, že ten výsledek byl úspěch. Když vezmete v potaz to, že Václav Klaus byl prezident, který obhajoval svůj úřad, že měl za sebou jednolitou stranu a to, že jsme šli až do šestého kola, to byl velký úspěch. Zvlášť, když jsem také stmeloval velkou část politického spektra, což nebylo jednoduché. On měl za sebou jednu stranu, ke které dodal několik dalších lidí.

HN: Proč jste volbu prohrál, co byla ta hlavní příčina?

Myslím, že komunistická strana, tedy její vedení, nebyla schopna dojít k tomu, aby podpořili mě. Kdyby to učinili, tak by to bylo úplně vyrovnané, jak to bylo vidět v prvním kole, a jednalo by se už jen o pár hlasů, které je jednodušší získat, než když je ten rozdíl větší. Komunisté umožnili zvolení Václava Klause, i když jinak než v minulých volbách.

Byl jsem menší zlo, škoda že to nechápou

HN: Nepodcenil jste vyjednávání s nimi?

Držel jsem se pořád toho samého principu – mít své postoje, své názory a dávat to všechno jasně najevo. Udivilo mě, že mě nepodpořili, i když sociální demokracie splnila jejich podmínky. Na to si nemohli stěžovat. Bylo na nich, jestli chtějí vystoupit z toho pomyslného ghetta, nebo jestli je pro ně lepší tam zůstat. Já si opravdu myslím, že jsem pro ně byl takovým tím menším zlem.

HN: Vy jste před samotnou volbou dělal komunistům reklamu. Říkal jste, že by se s nimi mělo více spolupracovat a že jsou krok od toho, aby se proměnili v normální stranu. Myslíte si to i po volbě prezidenta?

Myslím, že se ukázalo, že se neodhodlali k tomu, že by byli schopni nějak úžeji spolupracovat.

HN: Co říkáte na to, že mladí komunisté budou manifestovat k výročí Vítězného února?

Právě takové akce ukazují, jestli se ta strana bude přeorientovávat, nebo ne. Myslím, že momentálně jsou raději v opozici a do nějaké vlády se ani nechystají.

HN: U komunistů se to dalo čekat, ale nepodcenil jste vyjednávání s lidovci, které jste také nezískal?

Nemyslím, že jsem něco podcenil. Spíš myslím, že ta strana si ani sama neuvědomila, jak je rozpolcená, a že si ani neuvědomovali, že ta jejich členská základna je spíše pro mě.

HN: Také jste říkal, že jste vyjednával s některými zákonodárci z ODS. Můžete říci, kolik jich bylo a kdo?

Raději bych to nedělal, protože bylo garantováno, že to nebude zveřejněno.

HN: Měl jste příslib hlasu pro vás alespoň od jednoho zákonodárce z ODS v tajné volbě?

Tam byly náznaky, i od několika lidí. Více neřeknu.

HN: Nemáte pocit, že jste byl spíše než kandidátem, pouhým nástrojem v boji Paroubkovy ČSSD proti Topolánkově ODS?

Já jsem to tak nikdy nebral a neviděl. Šel jsem do té volby z vlastního odhodlání, nevzal jsem od žádné politické strany žádné peníze, čili jsem na nich byl nezávislý a snažil jsem se udržovat kontakt s celým politickým spektrem.

HN: U sociálních demokratů to během volby ale vypadalo, že jim šlo hlavně o pokoření Václava Klause.

Samozřejmě, tak v každé alianci budou různé motivy.

HN: Měl Václav Klaus lepší vyjednavače než vy?

Těžko říct. Hodně vyjednávání probíhalo v zákulisí… Mě překvapilo, že přímo ve Španělském sále se pohybovali přímo náměstci ministrů ODS a samozřejmě různí lobbisté všeho druhu. To jsem se divil. Kdybych se nějak kriticky díval, jak funguje naše demokracie, tak bych si řekl, že očištění tohoto typu by bylo žádoucí.

HN: Máte informace o tom, jak tito lobbisté vyjednávali?

Já jsem vlastně ani většinu toho dění nezaregistroval. Snažil jsem se ještě udržovat kontakt se všemi kluby, které mě navrhovaly.

HN: Byli nějací lobbisté i na vaší straně?

Já jsem zůstal v tomto jaksi nad věcí. Jednak tomu nerozumím a ani nevím, jak to funguje.

HN: Byl jste v kontaktu třeba s bývalým poslancem ČSSD Michalem Krausem, který má na svém kontě majetkovou aféru, nebo s bývalým soudcem a dnešním poradcem Paroubka Jiřím Vyvadilem? Ti na Hradě lobbovali za vás.

Ti nebyli v našem týmu, ale v týmech stran. Vím, že pan Vyvadil je poradcem v ČSSD, ten tam byl, s tím jsem se sešel, ale jinak ho neznám a neměli jsme spolupráci.

HN: Kdy přišel ten moment, kdy vám už bylo jasné, že nebudete prezidentem?

Ono se to začalo rýsovat během dne, během druhé volby. Jakmile se začalo ráno ukazovat, že poslanec ČSSD Evžen Snítilý nebude pro mě, pak se nedostavila poslankyně zelených Olga Zubová…

Václav Klaus se neumí chovat jako džentlmen

HN: Václav Klaus byl po vyhrané volbě dost kritický k vašemu programu a projevu, označil je za bezpředmětné…

Ano, divil jsem se, že na to takto reagoval, zvlášť, když prošel tak těsným a upachtěným výsledkem. Je to vlastně prezident, který je velice slabý politicky. Vzhledem k tomu, že vyhrál jen tak tak po šestém kole. Očekával bych, že takový člověk bude jednat okamžitě gentlemansky se všemi politickými stranami a politiky. Divil jsem se, že začal útočit na můj program, zvlášť, když vidí, že většina obyvatelstva podporovala v průzkumech veřejného mínění více mě. Ukazuje to víceméně jeho charakter, že i po volbě pokračuje dál způsobem, který není hodný důstojného prezidenta.

HN: Vnímáte jeho vítězství jako velmi slabý mandát?

No, jestli vyhraje až v šestém kole a s hlasy přeběhlíků, tak to samozřejmě není vážné vítězství.

HN: Před pěti lety ale vyhrál v devátém kole a s pomocí komunistů a části ČSSD.

Dobře, ale tehdy nebyl obhajující kandidát. Jestliže je obhajující prezident, který má za sebou stranu, která je mnohem silnější než při poslední volbě, tak potom je to výsledek, který je mnohem upachtěnější.

HN: Václav Klaus ale také řekl, že ten, kdo chce kandidovat na úřad prezidenta za pět let, by měl už dnes zahájit kampaň. Souhlasíte s ním? Zahájíte už dnes kampaň?

Já myslím, že ne. Spíš to vidím tak, že bych tou kampaní mohl předložit nová témata pro diskusi. To je důležité a pro mě vždy byla ta služba zemi to nejdůležitější. Proto jsem zakládal CERGE a Národohospodářský ústav Akademie věd, proto jsem dělal poradenskou činnost u ministrů všech vlád a pro mě byla kandidatura možností pokusit se pomoci zemi zvlášť, když bude předsedat Evropské unii. Myslím, že v budoucích pěti letech je důležité snažit se pomoci dál, a jestliže to bude směřovat ke kandidatuře, tak to bude vynikající.

HN: Naznačujete, že byste chtěl zůstat aktivní a ovlivňovat dění v Česku, jak to chcete dělat?

V tuto chvíli jsem o tom skutečně ještě neuvažoval. Já si uvědomuji, že je řada možností, ale úmyslně si nyní chci dát na pár týdnů oddech. Potom mohu přijít s něčím konkrétním.

HN: Investoval jste téměř milion korun z vlastních zdrojů do prezidentské kampaně. Vy nechcete využít toho, jak jste se tím dostal do povědomí české veřejnosti?

Když si vezmete, kolik jsem mohl vydělat jinde ve světě během té doby, kdy jsem v Praze pracoval pro CERGE, tak to jsou obrovské sumy, které jsem oželel. Zdaleka tedy nejde jen o milion v předvolební kampani. Člověk buďto má zájem někomu nebo něčemu pomoci, nebo nemá. V tomto kontextu pro mě prezidentská kampaň byla jen jeden pilíř dlouhodobé strategie.

HN: Uvažujete o kandidatuře na prezidenta za pět let?

Pokud ve svých tématech uspěji, tak by to přirozeně mohlo vést ke kandidatuře na prezidenta.

HN: Vstoupíte do nějaké strany?

Je to možné, ale není to něco, co bych nezbytně zvažoval. Pro mě vždy bylo a stále je důležité, že jsem nebyl součástí žádné politické strany. Zvláště při prezidentské volbě byla nadstranickost důležitou devízou.

HN: Během kampaně jste ustoupil z několika svých postojů, abyste se přiblížil k těm stranám, jejichž podporu jste potřeboval. Uvědomujete si něco z toho?

Já si nic neuvědomuji. Čeho jste si všimli?

HN: V květnu loňského roku, jste o Topolánkově reformě veřejných financí řekl, že je dobrá, ale mírná. Na senátním klubu ČSSD jste ale reformu odsoudil.

Ano, ale vzpomeňte si, že ta reforma se celou dobu vyvíjela. Já jsem od začátku zdůrazňoval, že jsou nutné. Že toto byl jen první krok, kdy bylo třeba zmenšit neefektivnost a plýtvání. To jsem říkal všude.

Vyvíjel jsem pouze svůj názor společně s tím, jak se vyvíjely aspekty, ať už samotné reformy či jiných vlivů. V reformě došlo k některým změnám, které mají velké sociální dopady a se kterými jsem nesouhlasil, a nebyl bych s nimi souhlasil ani před rokem. Příkladem je rovná daň.

Velká většina ekonomů by vám řekla, že když chcete zjednodušit daňový systém, musíte odbourávat výjimky. Teprve poté se dá mluvit o tom, zda podporovat, nebo nepodporovat chudší vrstvy. Všechny demokracie, které už nějakou dobu existují, se nakonec dohodly na určité míře progrese. Rovná daň to neumožňuje.

Zamrazilovou neznám. Ale lidé mne zdraví

HN: Měl jste připraveného kandidáta do bankovní rady ČNB?

Neměl, předpokládal jsem, že ta nominace přijde před jmenování nového.

HN: Jak hodnotíte jmenování Evy Zamrazilové?

Já ji osobně neznám, budu se muset informovat. Slyšel jsem ale, že je zkušená.

HN: Co se stane s člověkem, když projde prezidentskou volbou? Poznávají vás lidé na ulici?

Ano, lidé mě zastavují, často mi gratulují a říkají, že je smutné, že jsem nebyl zvolen. Někdy dodávám já jim kuráž, někdy oni mně.