Jan Švejnar v pořadu 90’ ČT24 na téma „Jak si vede česká ekonomika?“
Celý pořad můžete zhlédnout zde.
Při rozhodování o přijetí eura je nutno srovnat faktory pro a proti a vzít v úvahu i to, že by šlo o střednědobý proces, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 ekonom Jan Švejnar. Domnívá se, že k tomu není nutno pořádat samostatné referendum, protože součástí referenda o vstupu do Evropské unie byl závazek Česka, že euro přijme. „Je čistě na vládě rozhodnout, kdy tento proces začneme,“ řekl.
Jako faktor podporující přijetí společné měny zmínil ředitel centra IDEA při CERGE-EI a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku to, že české podniky mezi sebou často fungují na základě eura.
„De facto my žijeme už v euroizované ekonomice, i když si to neuvědomujeme,“ řekl. To podle něho bude zvyšovat tlak zaměstnavatelů na zavedení eura. Připomněl také to, že investoři z eurozóny se při svých investicích často rozhodují podle toho, zda v dané zemi neexistuje kurzové riziko.
Řecké dluhy a italské banky
Z faktorů proti přijetí eura jsou to například nevyřešená situace řeckých dluhů a neutěšený stav italských bank, za které by Česko muselo ručit.
Dodal nicméně, že je to lepší řešit v době, kdy eurozóna jako celek roste. Smysl počkat to dávalo podle něj v době, kdy euro procházelo – následkem finanční krize a z ní plynoucí celosvětové recese – obrovskou zatěžkávací zkouškou (po roce 2008). Ta krize už není akutní, jako byla před tím, podotkl Švejnar.
Připomněl rovněž, že od rozhodnutí přidat se k euru, bude trvat dva roky, než bychom tam opravdu vstoupili. „Takže v tomto smyslu jde o projekt střednědobý, i kdybychom se poměrně rychle rozhodli, že do eurozóny vstoupíme“.
Postupná integrace eurozóny
Pozvolný je podle něho i proces integrace v rámci eurozóny. Už máme postup k bankovní unii, máme ESM (záchranný fond finanční pomoc pro země platící eurem), řekl Švejnar. „S velkou pravděpodobností se vytvoří post ministra financí – navíc k ministrům financí jednotlivých zemí, ne že by je nějak eliminoval a působil bez nich.“
Doporučil podívat se na fungování USA, což je obdobný projekt. „Mimochodem, ty počátky byly složité, vzpomeňme na občanskou válku, kterou v Evropě vůbec nemáme, takže tady postupujeme mnohem lépe a civilizovaněji“.
Evropa se musí podle Švejnara rozhodnout v rámci projektu, který začal po druhé světové válce, jestli ho bude dál dokončovat nebo ne. „Nejhorší je být svým způsobem na půl cesty. Být napůl v tom projektu, ale ne úplně“.
Kdyby mělo dojít k nějaké dezintegraci, což nepředpokládá, tak je lepší, aby byla dobře připravená, aby se zachoval volný trh obchodu a práce. Mnohem horší variantou by byl živelný rozpad jako tomu bylo při Velké depresi v 30. letech minulého století, kdy jednotlivé státy zvyšovaly bariéry a tarify, zdůraznil Švejnar.
V pořadu Devadesátka ČT24 mluvil rovněž o současném stavu českého hospodářství i jeho vývoji od 90. let minulého století. Glosoval také ekonomickou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Zdroj: ČT24