Řada protikrizových opatření i jejich efekty jsou dočasné. Krize, žel, pokračuje.

Jan Švejnar je přesvědčen, že kdyby zde existoval fungující think-tank, který by analyzoval ekonomické trendy, asi by předpověděl i současnou hospodářskou krizi. Organizaci tohoto typu na pomezí ekonomiky a politiky, kterou chce nyní v Česku vybudovat, připodobňuje k avantgardnímu myšlenkovému centru, jež by spolupracovalo s ekonomy ověnčenými Nobelovou cenou, jako jsou Joseph Stiglitz nebo Gary Becker. Své úsilí považuje za zajímavý experiment, jenž možná ocení až příští generace.

Rozhovor nejen o tom, co je a co neni populismus, o protikrizovém plánu, o nebezpečí protekcionalismu, o stimulaci poptávek, o potřebě celoevropské strategie atd.

Ekonom Jan Švejnar se nebojí vyššího schodku rozpočtu pro tento rok.

Těsně prohrál souboj s Václavem Klausem o Pražský hrad a zanechal v českých občanech velmi dobrý dojem. Také proto se na něj vrhly politické strany, aby ho získaly na své kandidátky. On ale dává přednost ekonomii před politikou.

I přes loňskou prohru v boji o prezidentské křeslo má ekonom Jan Švejnar dál chuť dobýt Pražský hrad. „Jakmile se k takové věci člověk jednou rozhodne, měl by aspirovat dlouhodobě,“ říká s tím, že si klade za cíl posunout myšlení Čechů dopředu.

Jakmile se začne pomoc rozšiřovat mimo finanční sektor, tedy do průmyslu, zemědělství, služeb, je třeba zásadně zvážit, zda je intervence efektivní a nevyhnutelná.

Dopady globální recese se mohou dotknout české ekonomiky sice nepřímo, ale přesto citelně. Vláda by proto měla mít v záloze i krizový plán B. Základem záložního plánu by mělo být snížení daní a odvodů.

O vzniku národní ekonomické rady, o snižování úrokové míry a o tom, jestli mají lidé dál spořit.

S Janem Švejnarem o receptu na recesi, krizi na amerických univerzitách a příští prezidentské volbě.