„Naše představy nebyly realistické.“ Záznam unikátní hodinové debaty hostů Zity Senkové ze zaplněné Knihovny Václava Havla. Na záznam debaty se můžete podívat zde:

„Nejsme tam, kde jsme chtěli být. Protože v listopadu 1989 jsme chtěli být v nebi,“ glosuje Michael Žantovský. „Bohužel lidé nejsou andělé. Představy, které se tehdy vnucovaly, nebyly realistické. To je nedílná součást každé revoluce.“

„Do roku 1989 jsme byli sovětskou gubernií,“ připomíná Žantovský. „Za 30 let stoupla střední doba života, tj. průměrný věk, kterého se dožijeme, o 9,5 let. Za stejnou dobu v Rusku střední doba života taky vzrostla. O 6 měsíců.“

Proč máme platy na 50 % Německa?

„Ideály, které jsme si tehdy vytyčily, byly skutečně nerealistické,“ souhlasí ekonom Jan Švejnar. „Že za deset let budeme jako Německo? Já jsem říkal za dvacet a byl jsem za škarohlída. Jsme na tom lépe. Na druhou stanu jiné země, ať už na východě nebo na západě, taky postupovaly dál.“

„Jestliže jdeme kupředu a jiní běží, tak zaostáváme,“ připomíná. „To, že máme platy v průměru na 30–50 % Německa, je zarážející. Jako ekonom vám můžu říct, že když se lidé a zboží můžou pohybovat normálně a nejsou bariéry, tak může existovat asi 20% rozdíl. To, že je to 3x tolik, je zarážející.“

Zrušme jednu bejkovinu ročně!

„V dlouho opomíjených krajích jako pohraničí, severní Čechy nebo příhraničí železné opony jsme prodělali skok o několik generací,“ oponuje politolog Jan Kubáček. A navrhuje, aby se „vždy 17. listopadu zrušila jedna bejkovina, co nám komplikuje život“.

„Soustředěním na něco takového by odkaz listopadu 1989 nebyl pouhé vzpomínání,“ myslí si. „Pro lidi je taky důležitý zájem o jejich radosti, strasti, o jejich témata. A to si myslím, že jsme trochu opominuli, že to se vytratilo.“

Která „bejkovina“ by se měla zrušit letos? Byl Václav Havel solitér? Zlepší se naše situace přijetím eura? Poslechněte si ze záznamu.

autoři: Zita Senková, Jan Švejnar, Jan Kubáček, Michael Žantovský|zdroj: Knihovna Václava Havla; ČRo