Vláda chystá řadu úsporných opatření, která se dotknou života většiny zaměstnanců, ale i občanů. Úsporná opatření v ekonomice jsou nutná, je třeba zastavit rychlé zadlužování, souhlasí ekonomičtí analytici. Současně ale upozorňují, že vláda může se svými úspornými opatřeními, zejména pokud by byla spojena s  propouštěním, narazit například u odborů, ale vyvolat i nesouhlasné reakce občanů.

„Vláda musí mít především jasnou střednědobou strategii, kde se musí škrtat, ale současně stanovit oblasti, kde budeme muset dál investovat,“ říká k tomuto problému ekonom Jan Švejnar. „Samozřejmě nelze jen snížit stavy zaměstnanců státu, aby výsledek nebyl kontraproduktivní, aby se z vyhozených úředníků nestali odpůrci změn a dlouhodobě nezaměstnaní,“ dodává.

„Nejdříve je třeba analyzovat výdaje a výnosy úspor – a pak podle toho diferencovat. Nemá smysl cpát nyní peníze do výstavby dálnic, když je stavíme dráž než kdekoli na světě, nebo dávat další peníze na terciární vzdělávání, když se neprovede rozumná restrukturalizace, aby univerzity a výzkumné instituce směřovaly ke stejné úrovni jako vedoucí instituce v zahraničí,“ říká Švejnar.

V ČR chybějí analýzy

Bez analýzy efektivnosti je to jen hra na náhodu, zda se to povede, souhlasí i  další ekonomičtí analytici, podle kterých analýzy efektivnosti vládních výdajů jsou to, co české ekonomice velmi citelně chybí.

Podle expertů by předpokládané propouštění zaměstnanců státu mohlo vést k tomu, že by tito lidé ihned přicházeli do registrů úřadů práce, protože se jedná často o  lidi, kteří by jen obtížně hledali uplatnění v soukromém sektoru, který rovněž snižuje administrativní náklady. Navíc by mohlo jít i o lidi ve věku, kdy o ně na trhu práce v jiných oborech není zájem.

„To, že šok pro státní úředníky nepřichází zvenčí, že stavy nesnižuje nějaká asijská firma, která zavře brány ze dne na den, by mělo být spíše výhodou,“ říká Švejnar. „Je třeba připravit programy, aby mohli plynule přejít do dalších profesí. Tak to dělají ve vyspělých zemích, ale i ve velkých firmách. Když budou muset propouštět, současně připravují rekvalifikační programy, nabízejí možnosti propojit je s obory, kde by propuštění mohli získat jiné možnosti. To se dá připravit, přechod nemusí být drsný. Každé opatření musí mít ještě jiný smysl než jen prostou úsporu, jinak se obrátí proti svým navrhovatelům. I  snížení podpory v nezaměstnanosti by mělo být podnětné a motivující,“ řekl Právu Švejnar.

„Dobrý systém například zajišťuje, že po ztrátě práce má člověk po určitou dobu velmi vysokou podporu v nezaměstnanosti. Nemusí tedy po propuštění řešit, jak zabezpečí rodinu, nemusí dělat záchranná opatření, ale může se okamžitě zaměřit na získání zaměstnání nového. Protože se podpora rychle snižuje, musí hledat doslova každý den,“ dodal.