Jan Švejnar v anketě pro iROZHLAS.cz.

Česko debatuje, zda přijmout, nebo nepřijmout euro. Server iROZHLAS.cz proto oslovil přední české ekonomy a ekonomky, aby nasvítili hlavní argumenty pro a proti. Ani oni se přitom neshodnou, zda by republika měla korunu za euro vyměnit. „Být v EU a nemít euro je jako napůl oblečená a napůl neoblečená princezna,“ říká ekonom Tomáš Sedláček. „Eurozóna není optimální měnová oblast,“ upozorňuje ekonom Dominik Stroukal.

„Česko by mělo přijmout euro, protože výhody přijetí převyšují nevýhody. Ekonomika je již od roku 2000 připravená,“ myslí si Jan Švejnar, ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI a z Kolumbijské univerzity v New Yorku.

V anketě serveru iROZHLAS.cz o přijetí eura v Česku odpovědělo dvanáct ekonomů a ekonomek. A mnozí z nich zmiňovali, že nyní jde spíše o politické rozhodnutí. „Euro je nejen ekonomická otázka s ekonomickými důsledky, ale nyní ještě více politická otázka s politickými důsledky,“ hodnotí člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský z Institutu ekonomických studií FSV UK.

Ekonomické důvody nejsou hlavní ani pro premiérova poradce Daniela Münicha z think-tanku IDEA při CERGE-EI.

„Za mnohem zásadnější důvod považuji jednak původní referendem orazítkovaný závazek Česka ho přijmout. Zde pozice chytré horákyně není namístě a je to pod důstojnost naší republiky,“ zdůrazňuje.

„A za druhé, mnohem důležitější než možné hypotetické ekonomické náklady či přínosy je pro Česko mnohem důležitá silná a odolná EU. Venkovních nepřátel totiž číhá mnoho,“ upozorňuje Münich.

Také další ekonomové zmiňují závazek Česka, které už při svém vstupu do Unie v květnu 2004 přislíbilo, že euro přijme. Jde podle nich o další krok do tohoto společenství.

„Nezanedbatelný je pro mne fakt, že to posílí naši pozici v politických procesech EU a naší solidaritu s integrací, ze které významně těžíme,“ vysvětluje svůj postoj Pavel Hnát, prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze.

A někteří poukazují na to, že s eurem bude mít Česko i vliv na rozhodování. „Ekonomicky těžko najdeme jednoznačnou odpověď. Pro mě je klíčová dimenze politická: dávám přednost být ‚u stolu‘, kde se rozhoduje,“ přibližuje Zdeněk Tůma, předseda dozorčí rady ČSOB a bývalý guvernér České národní banky.

Vliv Česka na formování evropské měnové politiky ale označil Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus, za spíše symbolický.

Eurem proti Východu

Česko bez eura může podle některých přijít o možnost být do budoucna v té lepší části EU. „Může se jednoho dne velice jednoduše stát, že se Evropská unie rozdělí na rychle se integrující blok a na blok druhé jakosti. Není představitelné, aby země, která nemá euro, byla v té rychle se integrující ekonomické části,“ předpovídá Tomáš Sedláček z Metropolitní univerzity v Praze.

Euro ale znamená také obranu proti vlivům z Východu, domnívá se část oslovených ekonomů. „V nastupující situaci globální ekonomiky je příslušnost k velké rezervní měně pojistkou nejen proti vlivům volatility měny, kterou koruna bude mít vyšší než euro, ale k celému Západu. Odstrašením nám budiž příklad Maďarska, které se v posledních letech opakovaně přiblížilo platební neschopnosti a pomoc si vyprosilo v Kremlu,“ upozorňuje Jana Matesová, bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance.

A příklon k Západu zmiňuje i člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity v Praze: „Vedle zjevného ušetření transakčních nákladů je s Vladimirem Putinem v zádech stále významnější symbolická role sjednoceného, i když rozmanitého Západu.“

Pokud by Česko euro přijalo, odpadly by problémy se směnou peněz, nejen před odjezdem na dovolenou. „Došlo by k úspoře nákladů na směnu mezi eurem a korunou, což ocení hlavně část firemního sektoru. Odpadne i potřeba zajišťování se proti kurzovým výkyvům,“ vyjmenovává argumenty pro euro Hradil ze společnosti Cyrrus.

A Česko by se podle premiérovy poradkyně Heleny Horské, která je zároveň hlavní ekonomkou Raiffeisenbank, stalo atraktivnější pro zahraniční investory.

Je to pro Česko výhodné?

„Celospolečensky náklady takového kroku převyšují benefity,“ odmítá přijetí eura Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus, se pak obává, jaké výhody by Česko z přijetí eura mělo: „Z ekonomického pohledu nemáme přesvědčivé důkazy o prospěšnosti eura v zemích, které nám jsou podobné. Naopak opustit eurozónu by v případě potřeby bylo krajně obtížné.“

Lidé se asi nejvíce obávají, že po přijetí eura by přišlo zdražení. „Nastalo by to jedině, pokud by centrální banka špatně zvolila středový kurz, ale to není pravděpodobné. Anebo v situaci nedostatečné konkurence na trhu, kdy by obchodníci zneužili přechod na novou měnu k tomu, že by ceny nezaokrouhlovali dolů i nahoru, ale všechny jen nahoru,“ vysvětluje Matesová.

Hlavním argumentem proti zavedení společné evropské měny, na kterém se shodne řada ekonomů, je ten, že by Česko přišlo o vlastní měnovou politiku.

„Klíčovým je neexistence autonomní měnové politiky, která může úrokové míry ‚šít na míru‘ přímo potřebám české ekonomiky bez ohledu na vývoj v jiných zemích. Za současné situace to znamená, že s eurem bychom měli v uplynulých více než dvou letech vyšší inflaci, než byla s korunou,“ tvrdí Kovanda.

A podobně to vidí také Hradil. „Potřeby české a evropské ekonomiky nejsou vždy totožné a právě flexibilní kurz či vlastní měnová politiky patří mezi mechanismy, kterými lze rozdílné potřeby zohledňovat a předcházet tak hospodářským škodám,“ vysvětluje.

Černí pasažéři pod deštníkem

Dalším výrazným argumentem proti přijetí eura je kritický moment, kdy by Česko zřejmě muselo vstoupit do bankovní unie, aniž by už mělo společnou měnu. Tuto fázi je proto nutné podle ekonomů zkrátit na minimum a v tu dobu mít jistotu, že euro skutečně přijmeme.

„Vzniká tím situace, že Česko přesune velkou část bankovního dohledu mimo svou kompetenci, ačkoliv ještě nebude mít euro,“ popisuje Pavel Hnát, prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze. „Pro zemi, kde všechny významné banky jsou v rukou zahraničních matek a je třeba hlídat tok kapitálu a likvidity mezi matkami a dcerami, to znamená odevzdat dohled nad bankami do Evropské centrální banky i bez jistoty, jestli euro někdy skutečně přijmeme,“ doplňuje Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.

Problematická je podle něj také zadluženost zemí v eurozóně. „Dlouhodobě jsou země v eurozóně zadluženější oproti těm mimo eurozónu – ‚deštník‘ společné měny vytváří sklon k černému pasažérství a nezodpovědnosti,“ kritizuje poměry Hampl.

Matesová ale podobnou argumentaci odmítá: „Odpůrci přijetí eura uvádějí jako nevýhodu spoluúčast na případném krytí dluhů jižní části eurozóny. Zní to ironicky od nejrychleji se zadlužující země EU v době, kdy fiskální politika celého jižního křídla eurozóny je už po čtyři a více let zdravější než česká.“

Ekonomka Horská upozorňuje i na jednorázové náklady podniků spojené se zavedením eura. Podle jejích odhadů by mohly vyjít na čtyřicet miliard korun. A je s tím spojený i výpadek příjmů bank, které vyměňují koruny za eura, a naopak.

Kovanda také klade otázku, jak dlouho eurozóna vůbec vydrží. „Vykazuje řadu makroekonomicky významných ‚konstrukčních nedostatků‘, které staví otazník za dlouhodobou udržitelnost celého projektu a které se již nyní projevují zhoršováním ratingu většiny jejích členských zemí,“ zmiňuje státy, které již eurem platí.

Ekonomové se ale nedělí jen na ty, kteří jsou pro, nebo proti přijetí eura. Někteří se domnívají, že Česko se k tomu má odhodlat, ale teprve až bude připraveno. „Euro bychom přijmout měli, ale až rozpracujeme ‚své domácí úkoly‘,“ konstatuje Horská.

Ekonomové a ekonomky odpovídali na tři otázky. Jejich odpovědi v plném znění najdete po kliknutí na červenou šipku níže.

1. Jste pro, nebo proti přijetí eura v Česku? Mělo by Česko přijmout euro?
2. Jaké jsou hlavní argumenty PRO euro v Česku?
3. Jaké jsou hlavní argumenty PROTI euru v Česku?

Zdroj: iRozhlas