Česko-americký ekonom Jan Švejnar je jedním z těch, kdo radí vládě se strategií, jak překonat koronavirovou krizi. Kromě aktuálních analýz, jak zabránit drtivému propadu ekonomiky, by bylo dobré využít situaci a dostat Česko po krizi do světové hospodářské špičky, tvrdí. „Chce to ale zásadní daňovou reformu, silné investice do infrastruktury, podstatné zefektivnění státní správy i právního systému a vytvoření podmínek pro digitální ekonomiku založenou na kvalitním vzdělání, vědě a na výzkumu,“ vysvětluje Švejnar.Jste členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) i ekonomického poradního týmu krizového štábu. Jak funguje mechanismus toho, co vládě navrhujete? Politickou odpovědnost za rozhodování nese kabinet, i když si někdo může myslet, že jsou to právě tyto poradní orgány.

Experti v poradních orgánech pracují dobrovolně a bezplatně. Snažíme se pomoci v krizové situaci. Naše expertizy, připomínky, strategie, rady a poznatky ale realizují v praxi zvolení političtí zástupci, tedy vláda a parlament. Oni nesou politickou i morální odpovědnost za rozhodování.

Může to pak znamenat, že vláda udělá něco úplně jiného, než jí poradíte?

Je to možné. Nemusíme se shodovat. Politici si ale musejí uvědomit, že dopad epidemie na ekonomiku je mimořádně rychlý a tvrdý, až šokující. Některé země ho vůbec nečekaly, například Amerika. Hloubka propadu nemá obdoby od konce druhé světové války. Proto je potřeba reagovat rychle, přesně a ve velkém a neobvyklém rozsahu. Když hovořím rychle, tak v podstatě ihned, v řádech dnů či týdnů.

Jakým hlavním oblastem se NERV věnuje?

Zatímco ekonomický poradní tým krizového štábu pracuje již několik týdnů, NERV nyní začíná. Ustanovují se jednotlivé pracovní skupiny, které mají poměrně široký rozsah. Jedna se věnuje ekonomickým opatřením, hospodářské strategii a investicím. Druhá otázkám práce a zaměstnanosti. Pak je skupina zabývající se novou ekonomikou, technologiemi, digitalizací. Ta se dívá hodně dopředu, jak změnit Českou republiku. A poslední zkoumá dopady na retail, cestovní ruch, hotely a restaurace, tedy ten nejvíce postižený sektor.

Jsou v tom zahrnuty i zdravotnické otázky, které dnes mají zásadní vliv na ekonomickou situaci?

Ano. Potřebujeme mít z hlediska epidemiologie velmi solidní znalosti. Kde se nákaza nachází, jaký má vývoj, jak se může projevit v době uvolnění omezení. To má vliv na hospodářskou politiku, musíme to zohlednit. Chci připomenout, že v tomto směru je vývoj permanentní. Musíme proto pracovat flexibilně a přizpůsobovat se situaci, je to dynamický proces. Vlastně se to děje každý den. Například ve čtvrtek soud v Praze zrušil opatření ministerstva zdravotnictví o zavření obchodů a zákazu volného pohybu. Vláda musí reagovat, to může změnit situaci.

Na co by se Česko mělo v ekonomice zaměřit v příštích týdnech a měsících?

Je potřeba rozlišit věci okamžité a středně- i dlouhodobé. V současnosti je hospodářství v silném útlumu a primát má zdravotnický sektor. V této fázi potřebujeme udržet ekonomiku v akceschopném stavu, aby nedocházelo k masovým krachům firem a podniků, od malých až po velké, aby skokově nerostla nezaměstnanost, aby se příliš nesnižovala životní úroveň rodin. K tomu slouží různá opatření vlády i jiných subjektů, garance, půjčky, dotace, odložení odvodů.

Pak přijde fáze oživení. Za jak dlouho?

V podstatě do ní už postupně přecházíme. Výsledek bude záviset na tom, jak zdatně, chytře a rychle si vláda bude počínat. Výsledkem by mělo být, aby se ekonomika vyvíjela podle písmena V, tedy že po propadu přijde rychlé oživení. Neměli bychom připustit křivky podle U či L, kdy bychom byli dlouho v recesi či depresi a nebyli jsme schopni se z toho dostat.

Musíme udržet zaměstnanost, zabránit velkému propouštění, zajistit, aby podniky masově nekrachovaly. Důležitá věc je likvidita. Firmy potřebují peníze, aby přežily. Vláda sice dělá některá správná opatření, ale otázkou je, jak finance na potřebná místa efektivně dodat, protože vidíme, že půjčky a garance proudí do ekonomiky příliš pomalu. Mnohdy pomoc někam vůbec nedospěla nebo je to pomalé. To souvisí s přílišnou byrokracií a nevýkonností české státní správy.

Co v tomto směru navrhujete?

Aby podniky dostaly na tři měsíce za mírného úroku možnost odkladu sociálního a zdravotního pojištění, které musejí platit. Aby likvidita okamžitě zůstala ve firmách. Úrok zajistí, že toho využijí jen podniky, které to skutečně potřebují. A dobrý všeobecný princip je, že oprávněnost různých požadavků se bude kontrolovat zpětně, až na to bude čas.

V Německu, Rakousku, Dánsku či ve Švýcarsku přišla pomoc potřebným od státu rychleji. Proč ten rozdíl?

Jak už jsem říkal, ve vzpomínaných zemích je daleko funkčnější státní aparát. U nás existují spousty byrokratických překážek. V Americe začali s pomocí později než v Česku, ale přesto stihli pomoc pro malé a střední podniky doručit rychleji a připravují se ihned další programy. Země, kde peníze proudí do ekonomiky daleko rychleji, mají obrovskou výhodu. Bude méně krachujících podniků. Americká centrální banka se například též neočekávaně silně vložila do problému a to může hospodářství vrátit zase rychle zpátky. Navíc ekonomický šok bude pravděpodobně nakonec větší v Evropě než v USA.

Existuje v této krizi nějaká komparativní výhoda pro Českou republiku?

Jsme jedna ze zemí, která si může dovolit velmi silnou fiskální intervenci, protože máme dluh vůči HDP pod 30 procent. To nabízí velký manévrovací prostor. I kdyby se dluh zdvojnásobil, pořád budeme ještě pod úrovní Německa či Francie, nemluvě o Itálii. I při velkém zvýšení dluhu budeme jedním z nejbonitnějších klientů na světových finančních trzích. Toho bychom měli efektivně využít.

Vidíte nějaké nebezpečí možné druhé vlny epidemie? To může mít další devastující důsledky pro ekonomiku.

Pokud se nebude dostatečně testovat a uvolňování nebude podloženo daty a analýzami o aktuálním a dalším možném vývoji nákazy, mohou hrozit nové problémy. Musíme si uvědomit, a na to vážně upozorňuji, že uvolňování je riziková akce. Potřebujeme k němu dobré epidemiologicko-ekonomické údaje. V Německu je mají lépe zpracované, nakládají s nimi otevřeněji, jsou preciznější, a proto lépe připraveni. Podle toho postupují při uvolňování. Ale doufám, že se problémům s možnou druhou vlnou epidemie vyhneme. Další vzplanutí nákazy by bylo pro hospodářství ještě daleko více zničující.

Když přicházíte se strategickými predikcemi a taktikou hospodářské politiky, jak se díváte na často chaotické a neustále se měnící návrhy vlády, které jsme viděli v posledních týdnech?

To se neděje jenom v Česku. Naše působení je ale přece jenom trochu izolováno od nesmírného tlaku, kterému jsou politici po celém světě vystaveni.

My se snažíme pomocí moderních analýz odhadovat dopady pandemie a efektivnost vládních opatření. Srovnáváme opatření u nás a v cizině, zkoumáme, co by bylo vhodné použít a co ne. Nedodáváme jenom informace a analýzy z teorie a praxe v Česku a z předchozích krizí, ale i nejrůznější výhody a nevýhody přístupů ze zahraničí. Čím přesnějšími daty disponujeme, tím přesnější budou naše odhady.

Evropskou unii teď mnoho lidí kritizuje za neakceschopnost a nečinnost. Objevují se obavy kvůli Itálii i rozpadu eurozóny. Lze vidět v členství v EU nějakou výhodu?

Dlouhodobou výhodou je obrovská zóna volného trhu. Pro malou, otevřenou ekonomiku, jako je ČR, je to zcela zásadní. Bez volné zóny bychom se scvrkli na zlomek hospodářství, které máme. Na druhé straně neočekávejme od unie příliš. Členské země na ni nedelegovaly v případě společného evropského rozpočtu žádný větší balík peněz. Rozpočet EU je přibližně jen jedno procento celkových rozpočtů všech členských států. To na záchranu z Bruselu nestačí, to je přehnaný požadavek.

Může být naopak krize výzvou ke změně a zlepšení? V Česku se teď ukázalo, kde jsou rezervy a limity zdravotnictví. Vidíme, že jsme zásadně zaspali v digitalizaci, že on-line vyučování nebylo připraveno. Že státní úřady a instituce nejsou propojené a nesdílejí údaje a data. Že politici pracují chaoticky a bez rozmyslu. Není čas na zásadní strukturální změny země, abychom byli více konkurenceschopní?

Určitě. Myslím, že právě NERV by mohl nabídnout dlouhodobá opatření, která bychom měli uskutečnit. Před druhou světovou válkou i chvíli po ní bylo Československo jednou z ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. Mzdy byly na úrovni Německa a Rakouska. Výzvou pro nás by teď mělo být vrátit se na světovou špičku. Možnosti a předpoklady k tomu máme.

Co byste konkrétně udělal, aby se to splnilo?

Zásadní daňovou reformu a silné investice do infrastruktury. Podstatné zefektivnění státní správy a právního systému. A musíme vytvořit podmínky pro digitální ekonomiku založenou na velmi kvalitním vzdělávání, vědě a výzkumu. K tomu by měla mít chuť a odvahu nejenom každá vláda, ale i opozice. Celá politická scéna. Veřejnost to jistě podpoří. Krize je neobvyklá šance, jak se změnit. Nastartovalo by to na dvacet let ekonomiku, která by byla velmi výkonná.

Upřímně, myslíte si, že se o to alespoň pokusíme?

Pokud se o to nepokusíme, tak promarníme obrovskou šanci. Pak to ale pocítí ještě naše děti a vnoučata. Je to politické rozhodnutí, ekonomické know-how k tomu máme.

Zdroj: e15