Ekonom Jan Švejnar doporučuje koordinovat boj proti hospodářské krizi v celé Evropě. Jak řekl 23. 2. 2009 ve Dvaceti minutách Radiožurnálu, evropské země by měly vycházet ze zkušeností z hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Švejnar prohlásil, že se nebojí ani vyššího státního schodku české ekonomiky pro letošní rok, než je plánovaných 130 miliard korun.

„Čím dřív dostaneme celou evropskou ekonomiku, včetně české, do pozitivního tempa růstu, tak ta návratnost je velká. To znamená, představte si ten rozdíl, kdybychom byli dva roky v recesi, místo jenom jeden rok, tak za ten druhý rok pozitivního růstu jsme schopni splatit i poměrně velký schodek z toho předchozího roku. Čili, čím dřív se dostaneme z krize, čím dříve nastartujeme motor růstu, tím jsme na tom lépe,“ uvedl Švejnar.

Národní protikrizový plán české vlády se Švejnarovi líbí, optimální ale podle něj by byl program, který by snížil náklady, tedy daně a odvody, z mezd, protože malé země, jako je Česko, by neměly výdajově v době finanční krize příliš zatěžovat svou ekonomiku.

Jan Švejnar ve Dvaceti minutách Radiožurnálu také řekl, že Česká republika nedosáhne na půjčku od Mezinárodního měnového fondu. Ten už přitom podpořil Estonsko a Maďarsko. Podle Švejnara by se pomoc měla rozšířit i na další státy východní Evropy.

„Jsme ti, o nichž se vůbec neuvažuje, že by potřebovali pomoci. Ale to jsme vlastně uvažovali v minulosti o mnoha jiných zemích, které mezi tím se dostaly do situace, kdy pomoc potřebují, takže ta nákaza, která se zde propaguje čím dál tím víc, je horší a větší, než jsme očekávali, a nikdo přesně neví, jak daleko to půjde,“ podotkl Švejnar.

Prostředky Mezinárodního měnového fondu mají být přitom zdvojnásobeny tak, aby mohly zemím, které budou mít potíže s platební bilancí, poskytnout rychlou a účinnou pomoc. Shodli se na tom šéfové vlád a ekonomičtí ministři klíčových evropských ekonomik na berlínské schůzce.