Pane Švejnare, je důvod, aby se uprostřed ekonomického růstu zvyšoval schodek státního rozpočtu? 

Jan Švejnar: Ekonomický růst nastává po několikaletém období, kdy ekonomika byla špatně vedena ve smyslu, že šla do recese. Sousední země nešly do recese. Česko mělo dlouhou dobu nulový růst, stagnaci.

A to, že má momentálně rok a půl mírný růst, neznamená, že by pokračoval, pakliže vláda nepovede rozumnou hospodářskou politiku.

Podle vás je růst potřeba podpořit, aby vydržel a zesílil?

Švejnar: Přesně tak, vždyť jsme jedna z nejpomaleji rostoucích zemí. A co je role vlády navíc k bezpečnosti? To, aby stimulovala a zvyšovala životní úroveň občanů. A doposud se to za posledních několik let nedělo.

Občané sami tím, že zvýšili spotřebu, zakončili dobu stagnace. A je otázka, jestli dále budou zvyšovat spotřebu. Jestliže neporoste ekonomika, tak to je velice vážné.

Podobně argumentuje ministerstvo financí, konkrétně ministryně Alena Schillerová (ANO). Pane Musile, zajistí navrhovaný rozpočet zajistí jeden z nejvyšších hospodářských růstů v Evropské unii? 

Musil: My ten jeden z nejvyšších hospodářských růstů v Unii máme už nyní. Když se podíváme na průměr EU, tak rosteme výrazně rychlejším tempem, byť chápu, že to není žádná velká sláva. Dovedu si představit, že bychom mohli růst o tři až čtyři procenta.

Nemůžou tomu pomoct právě chytré investice?

Musil: To je právě otázka. Jestli k růstu má pomoci rozpočet, který z roku na rok zvýší schodek veřejných financí téměř o jeden procentní bod během pouhých dvou let. Zejména když se podíváme na parametry – takzvané investice na celkových výdajích zaujímají nějakých 11 procent, což není nijak výrazně jiné, než bylo v minulých letech. Není důvod, aby se zvyšoval schodek.

Jestli vláda v takové situaci může něco pro ekonomiku udělat, tak ať dělá spíše kvalitativní opatření typu deregulace ekonomiky. Ale není důvod, aby přikládala pod fiskální kotel.

My ekonomové říkáme, že jsme na úrovni potenciálního produktu. Nečelíme žádné recesi ani nevyužitým kapacitám. Tento silný fiskální impulz se přelije buď ke zvýšení dovozu, nebo ke zvýšení tlaku na růst nové hladiny.

Pane Švejnare, když se podíváte na návrh státního rozpočtu na příští rok, jak si ho zatím schválila vláda a jak ho bude posílat do Poslanecké sněmovny, je z vašeho pohledu je dostatečně proinvestiční? Je ten poměrně vysoký schodek ospravedlnitelný plánovanými investicemi?

Švejnar: Já bych byl ještě pro větší míru investic. Ale efektivních investic, to znamená velmi produktivních investic. To je výzva pro tuto vládu, jestli se toho dokáže zhostit a vybrat projekty, které budou mít vysokou návratnost.

Buďme konkrétní. Vy takové projekty v návrhu státního rozpočtu zatím vidíte?

Švejnar: To, co půjde na dopravu, je důležité. Cěda, výzkum, kvalitní vzdělávání a špičkové, ve všem je potřeba jít do excelence, projekty s vysokou návratností, velice kvalitní školství, velice kvalitní vědecké projekty… Jsme země, která nemá nerostné bohatství, musíme prorazit lidským kapitálem a chytrou hospodářskou politikou, jinak neprorazíme.

Svět se změnil. Dřív se vyplácelo býti průměrnými, dnes už ne. Dnes vítěz bere skoro všechno. A když stagnujeme nebo jdeme pomalu kupředu a jiné země běží, tak zaostáváme.

Investice například do špičkové dopravní infrastruktury je výborná. Tady máme komparativní výhodu, jsme země, která je kompaktní, a to oproti třeba Itálii nebo Chorvatsku. Kdyby byla síť rychlovlaků a velice dobré dálniční soustavy, tak máme obrovskou výhodu z hlediska potenciálního růstu investičních příležitostí.

Investice do infrastruktury

Pane Musile, profesor Švejnar teď vyjmenoval ty kapitoly, ve kterých skutečně dochází v návrhu oproti loňsku k růstu, na prvním místě zmínil dopravu. Nejsou to investice, které nakopnou ekonomiku?

Musil: Máme jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě, možná budeme na předních místech i v celosvětovém měřítku. Co se týče dálnic a silniční sítě, tak je to podobné. Jenže dálniční síť nemáme dobudovanou. To je úděl posledních minimálně 30 let, celého porevolučního období.

To, co vyjmenoval pan Švejnar, by znamenalo investice nikoliv v řádu stovek miliard, to už se bavíme o bilionech korun.

On připouštěl, že sám by si představovali investice ještě vyšší.

Musil: Ale pak se ptám, kde vezmeme ty reálné zdroje a pracovní sílu, kde vezmeme dodatečné kapitálové vybavení, stroje, přístroje, zařízení, které budou tu špičkovou infrastrukturu stavět.

Znovu opakuji, my jsme ekonomika, která je na úrovni svého potenciálu. My potřebujeme zvýšit kapacitní schopnosti té ekonomiky.

Nepotřebujeme do té ekonomiky nalévat víc peněz a přetahovat lidské i kapitálové zdroje ze soukromého sektoru do veřejného sektoru, protože to se mimo jiné projeví tím, že když se budeme všichni soustředit na výstavbu dálnic, železnic a silnic, tak o to méně budeme mít výstavbu třeba bytů. Tak jednoduché to je.