Ekonom Jan Švejnar svou druhou kandidaturu na prezidenta vzdal. Říká, že na kampaň dnes není možné získat dost čistých peněz.

Jan Fischer i Miloš Zeman jsou porazitelní, soudí o favoritech prezidentské volby ekonom Jan Švejnar. Tvrdí, že peníze, jaké někteří kandidáti vynakládají, nelze získat z transparentních zdrojů.
Ale konkrétní podezření vyslovovat nechce.

* LN Proč jste se rozhodl nekandidovat?

Bylo mnoho faktorů. Nakonec převážily ty negativní. Ten úplně nejpozitivnější faktor, který jsem bral silně v potaz, bylo, že kamkoli jsem vyjel do krajů, tam jsem cítil ohromnou podporu spoluobčanů. A cítil jsem ji i z průzkumů. Dalším pozitivem bylo, že jsem dal dohromady opravdu skvělý tým odborníků, jsou to špičkoví lidé ve svých profesích. Cítil jsem, že za normálních okolností bychom byli schopni volby vyhrát.

* LN Jmenoval byste někoho z vašeho týmu?

Já nebudu nikoho jmenovat ani z lidí, kteří byli v týmu, ani z potenciálních sponzorů, protože myslím, že to vůči nim není férové. Ale byli to opravdu vynikající lidé. Na té negativní straně, která převážila, byla otázka financování kampaně. V létě jsem se rozhodl, že do kampaně půjdu za předpokladu, že získám určitou minimální sumu peněz na základní financování. Podle našich analýz v ostré kampani bude potřeba přibližně deset milionů korun na měsíc, a tak jsme si vytyčili určité procento toho, co bychom potřebovali. Šel jsem pouze po transparentních zdrojích a ukazuje se, že v současné situaci České republiky je velmi obtížné získat dostatečné množství finančních prostředků.

* LN Čemu to přičítáte?

Zaprvé v mladé demokracii, ve které jsme, stále ještě nemáme vyvinutou ochotu dávat na tyto účely, a to i u velice majetných lidí. Druhá věc je, že někteří podnikatelé to opravdu vidí do určité míry jako investici, jako podnikatelský záměr. A funkci prezidenta nevidí jako dostatečně dobrou investici, neboť prezident ve srovnání se svými protějšky v USA, ve Francii nebo i v Polsku nemá dostatek exekutivních pravomocí, a tudíž oni si nedokážou představit, jakou by měli návratnost. Ať už by šlo o daně, regulace a tak dále.

* LN Co když vám ti sponzoři nedali peníze, protože vás prostě nepovažovali za tak akceschopného kandidáta?

Myslím, že ne, protože řada z těch, se kterými jsem mluvil, naopak zdůrazňovala, že bych do té kampaně měl jít a že mě považují za jediného kandidáta, kterého by byli ochotni podpořit. Akorát se potom ukázalo, že jsou ochotni uvolnit poměrně malé množství peněz, anebo od toho upustili kvůli ekonomické recesi. Ale jsem dostatečně sebevědomý na to, abych si myslel, že Zeman i Fischer jsou porazitelní.

* LN Jednal jste se Zdeňkem Bakalou?

Nebudu říkat žádná jména, protože si myslím, že to není férové vůči lidem, kteří byli ochotni přispět nebo to zvažovali. Kdybych kandidoval, tak bych je samozřejmě zveřejnil, to je jasné. Jeden důvod, proč jsem rozhodnutí, zda kandidovat, udělal až v září, je, že jsme chtěli vidět, kolik budou druzí vynakládat na předkampaňovou část svých aktivit. A tam jsme začali zjišťovat, že to jde třeba u Miloše Zemana nad deset milionů korun, a to ještě vlastně kampaň nezačala. Byli bychom schopni uskutečnit opravdu kvalitní tříměsíční kampaň, ale ne šestiměsíční.

* LN Připadá vám, že změna prezidentské volby je dobrý krok, že ty náklady jsou úměrné pozitivům, jež si od přímé volby její zastánci slibují?

Je to krok správným směrem, protože podporuje přímou demokracii. Na druhé straně zákon umožňuje ještě předtím, než je kandidát registrovaný, vynakládat finance, které se nezapočítávají do čtyřiceti plus deseti milionů, které zákon sám povoluje. Takže kampaň může být velmi drahá a už vidíme, že se tak i děje.

* LN Z hlediska vašich šancí považujete za výhodnější přímou, nebo nepřímou volbu?

Dal bych přednost přímé volbě. Též si myslím, že ten přístup, který jsem od začátku razil, být nezávislým kandidátem s podporou několika stran, je správný. Zajistil by nezávislost, kterou lidé nyní preferují, a na druhé straně to ukazuje, že kandidát je schopen stmelovat politické spektrum, což jsem ostatně dokázal již při minulé volbě.

* LN Jak dnes hodnotíte své námluvy se sociální demokracií?

Byly tam dlouhodobé vztahy, ale oni se nakonec rozhodli jít svou cestou.

* LN Těm, kdo se v ČSSD vyjadřovali proti vám, vadilo, že nejste ochoten se stát kandidátem ČSSD, ale jen přijmout jejich podporu.

S tím principem, že by šlo o mou nezávislou kandidaturu, bylo srozuměno i vedení sociální demokracie. Nakonec ti, kteří se proti mně postavili, Jiří Dienstbier, David Rath a Jeroným Tejc, překrucovali fakta. Když například Dienstbier říkal, že jsem dřív byl ochoten kandidovat za ČSSD a najednou říkám, že chci být nezávislý, neříkal pravdu.

* LN Z toho, co jste říkal, vyplývá ještě jedna věc: že ti kandidáti, kteří do toho jsou ochotni jít, museli přijmout nějaké netransparentní, svazující finanční prostředky.

To myslím, že je na vás, investigativních novinářích, zjistit přesně, odkud tito lidé získávají finanční prostředky a jakého typu jsou. Protože mám dojem, že kampaň se stává soubojem peněz a vlivových skupin a není to kampaň idejí a vizí. A tady si lidé musí dát pozor, zvlášť u prvních dvou kandidátů. Já kdybych byl bývalý ministerský předseda, tak si dám dvojnásobný pozor, od koho si beru příspěvky na svou kampaň.

* LN Tím vůči jejich sponzorům vznášíte dost závažné obvinění. Tak například pan Kanzelsberger ve svých knihkupectvích podporuje kandidaturu pana Fischera. Vladimíra Dlouhého podporuje pan Kovář z firmy Unicorn Software. Myslíte, že je to pro ně investice, že za to něco od těch kandidátů očekávají?

Já nikoho neobviňuju. Právě role médií je důležitá v tom, aby odhalovala, do jaké míry jsou to dary z přátelství, do jaké míry jsou to dary z ideového přesvědčení a do jaké míry tam mohou být implicitní či explicitní podmínky, ať už z minulosti, či směrem do budoucnosti. Do určité míry právě novináři určí, jak ta volba bude probíhat a jaký dáme základ volbě prezidenta do budoucnosti.

* LN Já bych se nedivil, kdyby se tito sponzoři vůči vám ohradili, že byste u nich měl ctít presumpci neviny.

Já vím, to já taky dělám, proto říkám, že to je na vás, a ne na mně, abyste toto hodnotili.

* LN Říkáte, že jak Jan Fischer, tak Miloš Zeman jsou zranitelní, porazitelní kandidáti. Můžete říct, jaké vidíte jejich největší slabiny?

Myslím, že řada spoluobčanů bude vidět, že pro ně nejsou eticky tak úplně přijatelní, jak by požadovali. A to pak bude na každém z nás. Já si například říkám, že bych chtěl prezidenta, který má bezúhonnou reputaci, neměl by to být člověk, který by vzbuzoval sebemenší pochybnost, pokud jde o morální integritu.

* LN V čem si konkrétně myslíte, že jste lepší kandidát než Jan Fischer?

V tuto chvíli nemá význam toto srovnání dělat, protože nejsem kandidátem.

* LN Jedna vlastnost, kterou se od vás jak Jan Fischer, tak Miloš Zeman, Vladimír Dlouhý i Přemysl Sobotka liší, je, že mají za sebou kariéru v politice, ve volených a exekutivních funkcích. Nebyla by to vaše nevýhoda?

Myslím, že ne. Úřad prezidenta není převážně exekutivní funkce. Je to spíš funkce, kde člověk musí mít jasnou vizi, schopnost konstruovat strategii, schopnost lidi nadchnout, stmelit, nastolovat témata. Také musí být respektován ve světě a tam mám myslím výhodu tím, že jsem působil nejen na univerzitách, ale spolupracoval jsem i s americkým Kongresem, že jsem řídil výzkumné centrum v Londýně a tak dále. Takže si myslím, že tady nevýhodu nemám. Naopak je výhodou, když člověk má silné zázemí jak odtud, tak ze zahraničí.

* LN Ale třeba na evropských summitech jednak musíte jednat s trochu jinými lidmi, jednak se vyplatí znát, jak funguje domácí exekutiva, umět využívat její páky, vědět, o co se prezident může a nemůže opřít. To je jedna věc, která by vám mohla scházet. Druhá věc je, že vás veřejnost neviděla v akci. Proč jste se po minulé prezidentské volbě, ze které jste v očích mnohých vyšel se ctí, nesnažil zůstat víc ve veřejném a politickém životě?

Jde o to, v jaké akci. Zaprvé tím, když člověk slouží například v poradních orgánech, ať už je to NERV nebo ERAK (Ekonomická rada asociace krajů), kde působím, tak ho lidé vidí. Byl jsem dlouholetým poradcem prezidenta Havla od roku 1994 až do roku 2003 a v různých dalších institucích a funkcích, já myslím, že jsem rozhodně přítomen byl. Viděl jsem, jak funguje exekutiva, když jsem byl poradcem různých vlád jinde ve světě, čili mám i komparativní pohled. A dialog s veřejností jsem navázal silně. Založil jsem nový nezávislý think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu IDEA, který vytváří velmi prakticky zaměřené studie, jež používá běžně jak vláda, tak opoziční strany v přípravě svých programů. Jsou debatovány i v parlamentu. Navíc k tomu bych rád poukázal, že jsem tady za posledních 25 let vytvořil dvě významné instituce. CERGE na Univerzitě Karlově a Národohospodářský ústav na Akademii věd, které vychovaly novou generaci ekonomů, jakou jsme vůbec neměli. Tito ekonomové jsou na úrovni svých západních protějšků a působí v důležitých funkcích. Miroslav Singera Lubomír Lízal z ČNB, Michaela Erbenová, která byla v bankovní radě a teď je v MMF. To je mnohem důležitější, než abych pár let seděl v nějaké exekutivní funkci.

* LN Vy jste dostal v roce ’97 od Václava Havla nabídku vést úřednickou vládu, kterou pak vedl Josef Tošovský. Dostal jste pak ještě v pozdějších letech srovnatelnou nabídku?

Dostával jsem a dostávám různé nabídky a nevylučuji, že někdy v budoucnu do exekutivy půjdu. Ale zároveň jsem dostával a využíval nabídky v akademickém světě a ve světě hospodářské politiky. V dnešním globálním světě špičkoví sportovci, umělci a vědci mají jednu nohu doma a jednu ve světě. Já představuju tento model a myslím, že je to přínosné.

* LN Ani v Americe, ani v západní Evropě moc vědců ve vrcholové politice není.

Není to masová záležitost, souhlasím, ale někdy se tam dostanou. Jsou to lidé, kteří často začali působit v think-tancích, například David Cameron. Čili v tom smyslu to může být výjimka, která potvrzuje pravidlo.

* LN Vy jste se nakonec nejvíc sblížil s hnutím Severočeši.cz. Co vás přivedlo k tomuto hnutí?

Já bych to nepopisoval tak, že bych se s nimi nějak víc sblížil než s jinými.

* LN Měli dost silná prohlášení. S kým jste se ještě sblížil tak jako s nimi?

Která prohlášení máte na mysli?

* LN „Švejnar na Hrad, volají Severočeši. cz.“

Ano, přesně tak. Oni s tímto prohlášením přišli, navštívili mě a já jsem s nimi debatoval možnost případné podpory.

* LN A taky jste slíbil ekonomické konzultace Karlovi Randákovi, který se rozhodl kandidovat.

Tam možná došlo k určitému nedorozumění. Já jsem se s panem Randákem několikrát v minulých letech sešel a velice si vážím jeho činnosti v antikorupčním fondu. Nejsem ovšem jeho poradcem, ale kdyby se chtěl se mnou poradit o ekonomických otázkách, tak nebudu proti. To je moje krédo od počátku devadesátých let, že jsem ochoten sdílel svoje názory s kteroukoli demokratickou stranou, hnutím nebo osobami.

* LN Jan Fischer mluví o tom, že potřebujeme kandidáta budoucnosti, kandidáta, který není spjatý s minulostí. Myslíte, že to může být důležité dělítko?

To bylo moje motto v minulé kampani. Potřebujeme prezidenta, který bude mít schopnost prosazovat vizi, bude mít strategii a bude opravdu schopen prosazovat naše zájmy. Měl by spoludirigovat Evropu tím směrem, kterým by měla jít. My jsme zatím v Evropě velmi pasivní jak na úrovni spoluvytváření politiky, tak v tom, že nemáme dost lidí na špičkových místech oproti jiným státům.

* LN Miloš Zeman mluví zase o tom, že Jan Fischer je kandidát pravice. Myslíte si, že toto dělítko může být důležité?

Já myslím, že to bude do jisté míry důležité, že občané se budou na tom spektru orientovat a že Zeman pro ně bude představovat více levici než Fischer.

* LN I někteří ze sociálních demokratů říkali, že nejste dosti výrazně vymezen proti vládním ekonomickým reformám, že jste pro ně příliš prokapitalistický kandidát.

To je nepochopení mých postojů a názorů, jestli se to opravdu stalo. Mám zcela jasnou vizi, jak by se měly dělat hospodářské reformy, a když se vládní reformy od toho liší, tak to zcela jasně pojmenovávám. Třeba nyní jsem často v médiích zdůrazňoval, že zvýšení DPH není zrovna šťastným krokem v situaci, kdy jsme v ekonomické recesi a kdy jsme šestá nejméně zadlužená země v Evropě. Takže inteligentní prorůstová opatření by byla konečně zcela namístě.