Globální a evropské výzvy pro bezpečnostní a hospodářskou politiku

V pátek 30. května 2025 uspořádal Výkonný a dozorčí výbor CERGE-EI diskuzi na téma „Globální a evropské výzvy pro bezpečnostní a hospodářskou politiku“. Diskuzi svým příspěvkem otevřel prezident Petr Pavel se zúčastnili se jí přední ekonomové, podnikatelé a zástupci státu.

Hlavními účastníky diskuse byli Jaroslav Borovička (New York University), Yuriy Gorodnichenko (University of California, Berkeley), Marek Kapička (CERGE-EI), Jan Švejnar (CERGE-EI, Columbia University) a Miroslav Wlachovský (bývalý slovenský ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí; GLOBSEC).

Co v rámci diskuze zaznělo?

  • Konkurenceschopnost, obrana a rozhodnost jsou tři priority, na něž by se měla EU zaměřit, narážíme přitom na úzké národní zájmy.
  • Je čas na to, aby se Evropa spoléhala na sebe v ekonomice i obraně, aby nespoléhala především na USA. Evropa má na to ovlivňovat vlastní vývoj a neztrácet vliv vůči svým konkurentům ekonomicky (USA, Čína) ani vojensky (Rusko).
  • Musíme se bavit o tom, jak vážně bereme evropské myšlenky. Máme společný trh, ale chybí nám volný tok kapitálu v EU, nevyužíváme všechny dostupné kapacity. Neměli bychom v EU soupeřit mezi sebou, ale posílit EU na globálním hřišti.
  • Zatím nebyly nasazeny nejúčinnější ekonomické nástroje k zastavení války Ruska proti Ukrajině, které máme k dispozici, a není nač čekat, máme na to jen úzký časový výsek.
  • Je třeba přimět Rusko, aby respektovalo EU jako partnera, nikoli jako objekt zájmu.
  • Potřebujeme Marshallův plán pro Ukrajinu, potřebujeme nabídnout Ukrajincům možnost návratu domů a možnost najít tam perspektivu.
  • Marshallův plán ve 40. letech přinutil bývalé nepřátele obchodovat spolu, a právě volný obchod stojí za ekonomickým zázrakem 50. let. To je inspirace pro Ukrajinu.
  • Měli bychom přemýšlet o výdajích na obranu jako o investicích. Jinak bude třeba obrovské politické vůle k jejich zvýšení. Jde o investice do bezpečnosti a budoucí prosperity. Mohou nám získat strategickou autonomii, zvýšit zaměstnanost, míru inovací atd.
  • Totéž platí o výdajích na podporu Ukrajiny – jedno euro investované do obrany Ukrajiny evropským zemím ušetří 5 eur v investicích proti budoucím hrozbám ze strany Ruska. Pokud nebezpečí z Ruska nepomine, EU bude muset do své obrany investovat odhadem bilion eur.
  • Tlak z Bílého domu je nepříjemný, ale pomůže nám postavit se v obraně na vlastní nohy.
  • Nelze se přitom bavit pouze o procentním podílu výdajů na obranu na HDP, ale o unifikaci evropských armád, společných nákupech technologií a výrobních kapacitách zbrojního průmyslu na kontinentě.
  • Klíčové je také „smart buying“ – musíme nakupovat technologie, které se osvědčují v probíhajícím konfliktu.