Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu očekávají někteří analytici proměnu vztahů mezi Evropou a Spojenými státy. Na jejím počátku by podle nich mohlo stát navýšení cla. „Trump je strašně nevyzpytatelný, nepředvídatelný. Nemusí udělat moc, ale na druhou stranu může udělat velkou paseku i v oblastech, kde by to člověk nečekal,“ hodnotí situaci pro Český rozhlas Plus ekonom Jan Švejnar. Cla podle něj mohou situaci eskalovat až k obchodní válce.
„Kdyby Trump opravdu chtěl snížit daně ze mzdy a najít jiný zdroj financí, tak bude muset cla podstatně zvýšit. Pak to bude mít ohromný dopad, protože by bylo těžké, aby partneři nereciprokovali,“ předpokládá Švejnar. „Potom to začne mít efekt globální. Jednak by poskočila inflace, jednak by se scvrkla celosvětová ekonomika.“
Přitom právě ekonomická situace byla jedním z nejvýraznějších faktorů, které k Trumpově znovuzvolení vedly. V Americe v posledních letech, podobně jako i v jiných zemích, rostou pouze ceny, nikoliv reálné mzdy. A s tím roste i nespokojenost a pocit poklesu životní úrovně.
„Americký sen, že každá generace se bude mít lépe než ta předchozí, se rozplynul,“ popisuje. „Životní úroveň nižší a střední třídy moc nevyrostla. Ale vzrostla podstatně u vysoké a vyšší střední třídy.“
Kromě inflace se na změnách životní úrovně silně podepsaly i technologický rozvoj a vlna startupů, která liberalizovala podnikatelskou sféru.
Důsledkem obou protichůdných tendencí – drahoty a pokroku – je silná polarizace americké společnosti. „Americká společnost je rozdělená na ty, kteří mají mnohem více, a ty, kteří to tak nemají,“ srovnává Švejnar. „Lidé, kteří jsou ve vrchních 50 procentech, si vedou lépe. V dolní polovině to záleží na tom, jestli jsou na venkově, vlastní pozemek a tak dále.“
Univerzitní jedenáctka
Ve srovnání s americkou ekonomikou je ta česká slabší, závislá na vnějších vlivech, ale i pozadu za vlastním potenciálem.
„Způsobili jsme si tři ekonomické recese, které sousední země neměly, a nebyli jsme schopni vyšplhat na trajektorii bez poklesu,“ podotýká Švejnar. „Bez těchto poklesů by naše životní úroveň mohla být o 20 nebo 30 procent vyšší.“
Hlavním důvodem je podle něj nefunkční veřejná správa, která odrazuje od byznysových investic a mnohdy zbytečně zaměstnává příliš mnoho lidí v neefektivních pozicích. Spolu s tím je hlavním nedostatkem nevyhovující infrastruktura.
„Jsme malá kompaktní země. Kdybychom měli rychlovlaky, výbornou síť dálnic, tak prakticky nemusíme mít regionální politiku, protože jsme jeden nebo dva prolínají se regiony,“ uvažuje Švejnar. „Ušetřili bychom spoustu peněz, kdyby lidé, kteří jsou nyní zaměstnaní ve veřejné správě, mohli přejít do soukromého sektoru.“
Třetím pilířem pro úspěšný rozvoj by pak byly investice do vzdělání.
„Měli bychom mít univerzity, které jsou opravdu na špici, ne mezi 400. a 600. příčkou ve světovém rankingu,“ nabádá. „Když se dělá analýza kapitálu ve Spojených státech, tak se zjišťuje, že tři čtvrtiny jsou lidský kapitál, strojní zařízení pouze 25 procent. Proto jde Amerika kupředu, mozky jsou všechno, co tam je.“
Tamní vysoké školy jsou mnohem lépe financovány, protože kromě školného a peněz z grantů stojí také na příspěvcích a darech svých absolventů. Mimo to ale uplatňují jiný systém vedení a kladou velký důraz na excelenci.
„Americké školy jsou vedeny manažersky, to znamená, že nahoře je výbor nebo regenti, kteří najímají a vyhazují rektora podle toho, jak školu vede k excelenci. Navíc je tam velký étos spolupráce mezi vědci a profesory,“ uzavírá. „Je to jako fotbalová jedenáctka, kde každý musí hrát naplno, protože jinak nebude tým v Lize mistrů.“