Inflace, která by v Česku mohla dosáhnout krátkodobě až deseti procent, je podle ekonoma Jana Švejnara takzvaně dovezená a nebude mít dlouhého trvání. „Zatím to vypadá, že hlavní důvody jsou pandemie a s ní zpřetrhané dodavatelské řetězce, námořní doprava, která má problémy, a potom oddálená spotřeba,“ tvrdí Švejnar s tím, že jde o podobný jev euroamerického světa. Nesouhlasí proto s kroky České národní banky.
„Naše ČNB vykročila do boje s inflací skutečně rázně a v uplynulých měsících několikrát výrazně zvýšila úrokové sazby. Když se podíváme na Evropskou centrální banku, tak ta je drží na nule a to samé platí pro americký Fed, který už sice avizoval, že ty sazby bude muset letos zvyšovat, ale také je drží v blízkosti nuly,“ popisuje Švejnar, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a také ředitele Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě.
Bližší je mu přístup americké a evropské centrální banky. „Když Česká národní banka sama ojediněle oproti eurozóně razantně zvýšila své sazby, tak to ochlazuje ekonomický růst a naše ekonomika pak roste pomaleji, než je evropský průměr. A to je špatně a nemá to efekt na inflaci, protože ta je z dovozu a vidíme ji všude ve světě,“ argumentuje a dodává:
„ČNB nemůže snížit světovou cenu ropy nebo mědi nebo jakékoliv jiného artiklu. Proto si myslím, že přístup Fedu a evropské banky je správný: Vyčkat, být připraven zasáhnout, jestliže je to potřeba a jestliže se situace bude vyvíjet tak, že ji opravdu může centrální banka zkrotit.“
Česká ekonomika teď roste zhruba polovičním tempem oproti americké. „Já to vidím jako jeden z hlavních důvodů,“ trvá na své kritice Švejnar.
„Když se zvýší úrokové sazby, tak se zvýší úvěry, zvýší se náklady pro české podniky, které se to potom snaží samozřejmě nějak kompenzovat, a to tam, kde vidí, že mohou. Tak zvýší ceny, což přispívá k inflaci – místo toho, aby se moderovala a snižovala.“
„A hlavním efektem je, že podniky sníží rozsah výroby, mají vyšší náklady. A nejen to. My máme velkou konkurenci v zemích eurozóny, kde podniky tuto nevýhodu nemají, tam se úroková sazba nezvýšila. Takže naše podniky jsou handicapovány kroky České národní banky a to samozřejmě snižuje tempo ekonomického růstu,“ dodává.
Ke světové inflaci podle Švejnara přispěla i odložená poptávka mezi Američany:
„V první části pandemie lidé přestali nakupovat. A později nemohli nakupovat služby, tak brali zboží, to zvýšilo poptávku. A tyto dva faktory plus nedostatečná nabídka způsobuje to, že nastává velká inflace. A jelikož americká ekonomika stále představuje skoro čtvrtinu světové ekonomiky, tak to samozřejmě má vliv.“
Před českou vládou i národní bankou teď podle Švejnara leží úkol, jak nastartovat ekonomický růst: „Samozřejmě to bude těžké. A vláda k tomu chce i snížit výdaje, takže to bude obtížné. Je to výzva. A myslím, že pro vládu je to velká příležitost, protože česká ekonomika není tolik zadlužená oproti jiným.“