Datum: 20.3.2014 Daniela Drtinová (Interview ČT24)
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Dobrý podvečer, sledujete Interview. Nový ministr financí Andrej Babiš rozmetal Kalouskovu daňovou reformu, která měla začít platit v roce 2015. Podpoří daňové změny ekonomický růst v zemi? Nejsou nepřátelské vůči podnikatelům? Na kolik přijde pomoc Evropské unie Ukrajině? Je to v silách Evropy, která sama řeší finanční problémy? Jsou západoevropané ochotni slevit ze svého blahobytu a měla by Česká republika sama uvalit ekonomické sankce na Rusko? Pozvání do Interview přijal ekonom profesor Jan Švejnar. Vítejte.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Pane profesore, nastartuje se podle vás letos ekonomický růst?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Očekáváme, že ano. My máme makroekonomický model, kde to sledujeme, analyzujeme a myslíme si, že právě na základě toho, že se začínáme už odpichovat ode dna, očekáváme mírný vzrůst v západní Evropě a zvláště v Německu, takže myslím, že určitý optimismus je na místě. Ano.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Takže odhady Ministerstva financí v té výši 1,4 % jsou reálné?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Já si myslím, že ano, já bych dokonce řekl, že s trochou štěstí by to mohlo být i výš.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Kolik?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
My odhadujeme tak 1,8 ale samozřejmě bude to záviset na vývoji, jak jsem již naznačil i jinde.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Daňová reforma exministra financí, jak jsme už říkali v úvodu, tedy bývalého ministra Miroslava Kalouska, je rozmetána. Od roku 2015 to v Česku má být zase jinak, než to mělo být. Žádná sjednocená sazba DPH ve výši 17,5 % nebude, ale má přibýt třetí snížená sazba, omezit se mají výdajové paušály podnikatelů a taky od roku 2016 má přestat platit superhrubá mzda. Z toho, co o tom víte, mají ty změny prorůstový charakter?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Já si myslím, že většinou ano. Bude samozřejmě otázka do jaké míry se též zvýší výběr daní a všechno ostatní. Já bych řekl, že některé věci jsou velmi dobře například si myslím, že ta politika zvýšení přídavků na druhé, třetí dítě, tam bych dokonce šel dál, než jsem slyšel, že je nyní jako účelem. Kde vidím trochu problém, je v tom, nesjednocení daně s DPH, respektive že se jde až na tři sazby. Tam všeobecně ten princip takový dobrý ekonomický je, co nejjednodušší přístup, to znamená, mít jednu sazbu a potom dotovat, pomáhat těm slabším členům společnosti, kteří potřebují na to, aby si mohli věci dovolit. Na druhé straně já si myslím, že zase to nebude tak výjimečné. Tam vlastně jestli to projde, tak jak je to koncipováno, tak tam budou vlastně knihy a léky, to není zas tak závratná položka. Tam bych spíš poukázal na to, že bych řekl, kdyby tam něco mělo být v té nižší sazbě, řekněme deseti procent, tak bych tam dal něco základního jako pitnou vodu. Tu zdaňujeme patnácti procenty, to lidé potřebují k přežití každý den, aspirin potřebujeme jednou za měsíc, jednou za rok, takže tam bych spíš promyslel co vlastně by mělo jít do té nejnižší sazby.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Ano, potraviny tam nebudou, protože by dopad do státního rozpočtu byl podle všeho vysoký a ministr financí si spočítal, že by na to neměl. Ta snížená třetí sazba se nebude tedy vztahovat na potraviny, zatím se neví, zda bude pět nebo deset procent a budou v ní tedy podle všeho jen knihy a léky a možná ani dětská výživa tam nebude. Pak tedy ta otázka zní, jestli to není jen úlidba v předvolebním programu. A slibům vlastně bez reálnějšího dopadu na peněženky lidí.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Máte pravdu, že to nebude mít velký efekt tak či onak, proto se k tomu nestavím tak kriticky, jak bych se normálně postavil jako ekonom, který by řekl, je lepší mít jednoduchou soustavu daňovou, to znamená jednu sazbu a jak říkám, potom pomáhat dotovat těm, kteří to potřebují.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Podle vás je ta sazba tedy nesystémová nebo v čem je problém, že příliš administrativně zatěžuje nebo generuje nějaké možnosti úniků?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Přesně tak. Jsou tam určité distorze, lidé začínají potom se snaží dostat do té nejnižší sazby, jsou tam určité daňové úniky s tím spojené. Je to distorze ve smyslu, že něco je levnější a tudíž se toho víc vyrábí než něčeho jiného, takže celkově v té koncepci toho je to něco, co není systémové, jak říkáte ve smyslu, že opravdu by bylo lepší pokud je to možné, mít jednu sazbu, co možná nejnižší a potom dotovat ty, kteří to potřebují.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Vy jste řekl, že povětšinou ta opatření mohou mít nebo mají prorůstový charakter. Co ale ty omezené výdajové paušály pro osoby samostatně výdělečně činné, je to dobrý nápad? Když chce vláda startovat ekonomický růst, zatížit podnikatele de facto většími odvody?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Samozřejmě tam je otázka do jaké míry ta zátěž bude mít reálný efekt nebo ne. Já myslím, že tam je to otázka spíš férovosti, aby lidé, kteří jsou ať už zaměstnaní nebo působí jako samostatní činitelé v tomhle tom, aby na tom byli stejně a zase, aby nebyli distorze v tomto smyslu, že ekonomika je příliš zvýhodňuje jedny oproti ostatním.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
No a jsou tedy ty daňové změny ministra financí směrem tedy k OSVČ, k osobám samostatně výdělečně činným nepřátelské, jak to tvrdí opozice podle vás?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Podívejte se, nepřátelské v tom smyslu, že samozřejmě to znevýhodní oproti tomu, kde jsou. Na druhé straně oni byli velice zvýhodňováni, mnozí z nich oproti zaměstnancům. Takže tam, já myslím, opravdu je to otázka férovosti, do jaké míry chceme jako společnost mít symetrický přístup ke všem občanům a nebo zvýhodňovat jedny oproti jiným.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Ano, taky výdajové paušály se často říkalo, že takzvaně optimalizovaly daně, zaměstnanci optimalizovat nemohou a tudíž finančně táhnou ten systém. Jakou míru byste ale tedy v hledání té spravedlnosti mezi těmi dvěma skupinami nalézal?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Já bych myslel, že by měla ta daň být z celkového příjmu jednotlivců a samozřejmě i podniků, když se potom přetáhne na podniky a tam bych opravdu navrhoval co nejnižší daň, protože ta zátěž, která zde je, je taková, která lidi vlastně nemotivuje k práci, pakliže má vysoké daně. Čili čím nižší daně z příjmu, z výdělků, tím lépe pro ekonomiku.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Ministr financí chce zlepšit výběr daní zavedením centrálního registru bankovních účtů, registru s informacemi o majitelích a disponentech s účty. Banky včetně té centrální jsou k tomu ale mírně řečeno zdrženlivé, protože by tak vlastně byly možné, nebo bylo by možné online tedy sledovat informace o těchto účtech, které velmi často nebo obvykle podléhají obchodnímu tajemství. Je toto podle vás už za hranou? To aby stát tedy kontroloval online účty?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Já myslím, že určitá registrace je dobrá v tom smyslu, že zamezí daňovým únikům, samozřejmě do jaké míry by do toho měli být zataženy banky a bankovní instituce je správná otázka, protože proč zrovna ony by měly být součástí státního aparátu, který takto vlastně sleduje a nebo předjímá tomu, aby se uskutečnily daňové úniky.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Pokud by ten registr byl pod centrální bankou, i tak je otázka, jestli má stát schraňovat kontrolovat online takové informace.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Já si myslím, že pakliže by to byla centrální banka, tak je to mnohem lepší, než kdyby to byly komerční banky, to znamená soukromé banky, protože centrální banka je soustavou řízení a často ve světě se o centrální bance mluví jako součástí vlády. Čili je to vlastně jedna z těch složek vládní činnosti, takže jestliže by to mělo být někde v bance, tak centrální banka je ten nejlepší depozitář.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Na druhou stranu nerozvíjí to dál koncept velkého bratra? Protože samozřejmě stát tedy jednotlivý třeba někteří pověření úředníci třeba i ministři oklikou by se mohli skutečně dostávat k velmi citlivým údajům.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Samozřejmě. Já myslím, že tam to je otázka demokratického systému, do jaké míry opravdu si zvolíme nebo naši zvolení zástupci jsou ochotni tímto směrem jít. A i tak by tam měly být pojistky, že to může být použito jenom v určitých případech a jenom za určitými účely, například daňových úniků tam, kde opravdu se očekává, že se stávají.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Jestli to riziko je vyvážitelné tedy tím, co by takový prvek nebo mechanismus mohl přinést? Může to zefektivnit výběr daní?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Já si myslím, že to může zeefektivnit podstatně výběr daní. A víme, že vůbec ve všech zemích střední, východní Evropy a rychle rostoucích ekonomikách, že dochází často k únikům podstatným únikům, daňovým únikům, takže tam by bylo pro nás prospěšné a bylo by to prorůstové, kdybychom mohli snížit daňové zatížení tím, že lépe vybereme daně tam, kde mají být vybrány a nejsou.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Dá se, pane profesore, skutečně reálně říct, o kolik peněz přichází stát kvůli únikům a neefektivnímu výběru? Ono se hovoří o sto miliardách, vypadá to někdy, že jsou to čísla pálená od boku.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Ano, velmi těžko, velmi těžko jsou odhady samozřejmě víme to, z různých nepřímých analýz. Já myslím, že ten odhad sto miliard možná je, řekněme, nějaký, který je předběžně možná nejlepší, ale opravdu tam budou obrovské rozptyly.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Vy jste schvaloval intervenci České národní banky proti silné koruně, nebo respektive nebyl jste proti ní. Jak silný ona má dopad teď? Jak se projevuje? Pomohlo to?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Já myslím, že to pomůže a že to začalo pomáhat. Já bych řekl, že to poslední čtvrtletí, kde jsme zažili poměrně vysoké tempo ekonomického růstu, ještě nebylo pod vlivem, nebo ne moc pod vlivem této intervence, ale myslím si, že ve střednědobém horizontu právě během příštího nebo tohoto roku bychom měli pocítit určitý pozitivní efekt.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Je to podle vás Česká národní banka vykomunikovala, protože někteří lidé jí přestali věřit.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
No, já si myslím, že ten krok jak jste již správně řekla, já jsem se stavěl k němu poměrně pozitivně, ale kde jsem byl kritický a jsem kritický, že to nebylo dostatečně dobře komunikováno, že opravdu tady kdyby byla Česká národní banka řekla podívejte se, řada světových centrálních bank, americká, britská, evropská už dávno mají opatření proti deflaci, my se k nim přidáváme, jsou zde výhody, jsou zde nevýhody, vysvětlila, které jsou ty výhody, nevýhody, tak si myslím, že bychom to jako občané byli přijali, zvlášť kdyby ještě bylo poukázáno na to, že během posledních deseti let koruna sama fluktuovala oproti euro často 02 % a i 30 %. Čili ty výkyvy nebyly tak, tento výkyv nebyl tak podstatný.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Na druhou stranu i letos má být inflace nízká. Tuším kolem jednoho procenta.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Ano. Stále ještě ve světě, my jsme jedna z mnoha zemí, kde je ten boj proti potenciální deflaci, je ostrý a je to celosvětový problém. Až na některé rychlorostoucí takzvané /nesrozumitelné/, rychlerostoucí vývojové ekonomiky, zatím ten problém není inflace, naopak ten problém je spíš nebezpečí deflace.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
No ale na druhou stranu dlouhodobě nehrozí spíš hyperinflace? Právě která by mohla srovnat úspory se zemí, tedy úspory lidí v zemích se zemí, protože v tom evropském prostoru je skutečně spousta vytištěných peněz nekrytých produktivitou práce, velké peněžní bubliny.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Je to v Evropě, je to v Americe, je to v mnoha zemích, Japonsku. Čili, když si to vezmeme, tak přibližně ve třech čtvrtinách celosvětové ekonomiky tento problém existuje. Ten problém není akutní, protože momentálně ten problém je spíš, že je nedostatek poptávky. Inflace by byl velký problém ve chvíli, kdyby se odstartovala poměrně rychlá konjunktura, růst všech těchto ekonomik, v tu chvíli centrální banky musí odsát vlastně ty peníze, jak jste naznačila, které jsou v oběhu, už tím nebo oním způsobem a to bude vlastně takový ten prubířský kámen, to bude ten velký test, jestli budou schopny ty peníze rychle odsát a jestliže ne, tak nastane vlna inflace.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Je to vůbec proveditelné?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Já si myslím, že ano, protože mají instrumenty, mají nástroje, které jsou mnohem lepší, než co bylo před dvaceti, třiceti, padesáti lety. Nicméně je to poprvé, kdy to budou dělat na takové míře, v tom rozsahu, který je, takže bych řekl, že opravdu bude to zkouška, a myslím, že nikdo neví přesně, jak to bude. Já sám bych honedbal, že dojde, já doufám, velice k mírné vlně, rychlému poskoku, ale ne k něčemu velice podstatnému.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
A kdy by taková zkouška mohla nastat?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Je to otázka let. Není to něco, co by bylo pár měsíců.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Třeba pěti?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Těžko odhadnout, protože podívejte se, ještě během posledních několika let, vždycky jsme předpokládali, že další rok nastane ekonomický růst a nenastal, teď konečně se to rýsuje, že by mohl nastat, ale velice mírný, takže já bych řekl, otázka přinejmenším dvou, tří, čtyř možná dokonce pěti let.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Váš odhad jak masivní inflace by to mohla být, zda by skutečně přerostla do nějaké hyperinflace, která by znehodnotila tedy vklady?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Já si nemyslím, že bude hyperinflace. Já bych řekl, že s trochou štěstí se podaří inflaci zamezit, americkácentrální banka už omezuje právě nákup a tudíž další množství oběživa v ekonomice. Jestliže bude poskok, tak bych očekával, že bude rychlý a jenom několik procentních bodů.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Jak vysoký?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Jenom několik procentních bodů bych očekával.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Do pěti?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Pět, deset. Je to těžké velice těžko. Čili tady já vám říkám vyloženě co bych tak viděl v rámci možností pět, deset procent, ale já myslím, ten zákrok bude rychlý a v tom případě bych neočekával nějakou hyperinflaci nebo dlouhodobou inflaci.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
A na čem by to mohlo ztroskotat?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Mohlo by to ztroskotat, kdyby tak konjuktura nastala rychleji, než se očekává. A kdyby byl politický tlak na centrální banky, aby otálely, protože samozřejmě to přiškrcení bude znamenat zpomalení tempa růstu. A politici často mají vlastně zájem, aby bylo vysoké tempo růstu, nižší nezaměstnanost a tak dále, no a tam bude otázka do jaké míry ta neutralita nezávislost centrálních bank bude udržena.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
S tím souvisí i další téma, země Evropské unie a poslanci evropského parlamentu dnes dosáhli kompromisu ohledně záchrany bank. Do záchranného fondu by měly banky během osmi let vložit v přepočtu jeden a půl bilionu korun. Je tento systém dlouhodobě udržitelný? Když jsme mluvili právě o tom umělém nalévání peněz?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Je to udržitelný systém, pakliže nedojde k nějakým velkým neočekávaným otřesům. To znamená jestliže už nepřijdou roky jako bylo před dvěma, třemi lety, kdy finanční trhy útočily na jednotlivé země a nabanky, jejich bankovní sektor, pak já myslím, že ano, protože potom vlastně to, ta ozdravení bank bude postupný proces a tam takový fond potom bude dostačující. Jestliže by opět došlo k destabilizaci typu, který jsme viděli ať už to bylo v jednotlivých zemích poblíž Středozemního moře, ať už to bylo i do určité míry třeba v Anglii, tak potom těžko říct, jak velký fond je dostatečný. Tam potom co je potřeba, je něco jako vlastně proslov guvernéra Dragiho Evropské centrální banky, který řekl, že udělá cokoliv bude potřeba, aby systém zachránil. A to je něco, na co trhy slyšely a doposud nedošlo k dalším útokům, dalším otřesům.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Vy mluvíte o ozdravení bank. Jak tedy jsou banky zdravé nebo nemocné?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
No, tak to vlastně uvidíme na základě všech těch testů, které jsou prováděny a všeobecně se předpokládá, že americké banky jsou zdravější než evropské banky, ale že i v Evropě už došlo k podstatnému zlepšení, protože banky zvyšují svoje aktiva a tudíž že doufají, že ten efekt ten negativní nález nebude příliš velký.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Ukrajina. V pátek mají představitelé Ukrajiny a Evropské unie podepsat politickou část asociační, přístupové dohody. Ten proces se vlastně vrací k bodu, kdy začala krize, kdy prezident Janukovyč zastavil přistupování své země, země Ukrajiny k Evropské unii a Ukrajina je v rozvratu. Jak moc za to bude muset Evropská unie zaplatit?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
No, tak otázka, kolik bude ochotna zaplatit. Ukrajina bude procházet velmi těžkým ekonomickým obdobím ozdravení. Mezinárodní měnový fond nyní studuje a analyzuje tu situaci a samozřejmě čím víc budou schopni získat ze zahraniční pomoci půjček popřípadě grantů, tím rychleji v rámci teda dobrého balíčku opatření. Budou schopni ekonomiku oživit. Ale na druhé straně si myslím, že Evropa už je v mnohém též unavená, pomáháním dalším zemím, ať už to bylo uvnitř Evropy nebo vnějšku, takže bych očekával, že bude určitá solidarita, ale nevím přesně jak velká.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
To je právě ta otázka, pokud se Evropa zatím tváří, nebo Evropská unie, že nenechá Ukrajinu padnout, tak ji bude muset nějak finančně pomoci. Do jaké míry si to Evropa může, Evropská unie může dovolit? A jakými cestami? Jaké způsoby na tom taky asi hodně záleží.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Podívejte se, co je dobré si uvědomit, že ukrajinská ekonomika je přibližně jedno procento ekonomiky Evropské unie. Čili ten objem HDP hrubého domácího produktu co Ukrajina vyrobí za celý rok, je poměrně velice malé množství v poměru k celoevropské ekonomice, čili v tom smyslu Evropa si může dovolit hodně, ale jde o to, kolik bude ochotna na to uvolnit peněz, protože vezměme si celou zahraniční pomoc všem rozvojovým zemím a to se počítá ve zlomku nebo v malých procentech celkového hrubého domácího produktu evropských zemí.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Zatím dostala Ukrajina příslib jedenácti miliard eur. Ty peníze tam putují, tečou postupně. Nicméně ukrajinský ministr financí požádal, to co potřebují, je ve výši pětatřiceti miliard a to v dolarech.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Ano, čili přibližně řekněme 20 – 25 miliard eur a to je odhad samozřejmě, který je dělaný z hlediska, co by bylo optimální pro Ukrajinu. Já bych očekával, že ten výsledek bude někde mezi tím, co Evropa nyní už je ochotna poskytnout, to co Ukrajina potřebuje, něco z toho může přijít z mezinárodního měnového fonduse bank jako je evropská banka pro rekonstrukci rozvoj světová banka a tak dále, takže tam může být kombinace různých vládních i soukromých fondů.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Panují jistoty, že evropské peníze neskončí u ukrajinských oligarchů a také neměla by pomoc být podmíněna reformami?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Rozhodně. Já si myslím, že teďka už je úplně samozřejmé, že jakákoliv pomoc tohoto typu bude podmíněna reformami, proto vlastně silný tým mezinárodního měnového fondu už pracuje na Ukrajině, zjišťuje přesně parametry, které by byly potřebné pro tu reformu a potom tudíž i půjčky a popřípadě granty a ty budou uvolňovány postupně tak, jak Ukrajina bude naplňovat vlastně podmínky, které budou stanoveny.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
A doputování peněz k ukrajinských oligarchům namísto občanů?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
No, doufejme, že k tomu nedojde a to bude potřeba opravdu zajistit a jak říkám, to bude částečně zajištěno tím, že bude sledováno, jak budou ty fondy používány a teprve potom budou další fondy uvolňovány a poskytovány Ukrajině za dalšími kroky reformy.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Plošné hospodářské sankce na Rusko. Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se staví proti nim.
Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/
——————–
Máme signály z podnikové sféry a máme, cítíme určitou nejistotu, zejména mezi našimi exportéry ve strojírenské oblasti, tady existuje řada kontraktů, směrem do Ruska, směrem na Ukrajinu. Export, roční export do Ruska je přes 116 miliard korun. Já teď nechci předjímat to, že by tady mělo dojít k plošným hospodářským sankcím, zejména v situaci, kdy Česká republika nepatří mezi země, která by chtěla iniciovat jejich zavedení nebo volat po jejich zavedení.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Jsou vůbec obyvatelé zemí Evropské unie ochotni oželet něco ze svého blahobytu? Protože předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg říká, že bychom neměli ustupovat Rusku a že budeme moct být rádi, pokud nás to bude stát jen peníze a ne krev.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Tak to je samozřejmě pravda. Já si myslím, že Evropa je bohatá, Amerika taktéž, to znamená země vyspělé ekonomiky, vyspělé země celkově, měly by v rámci solidarity uvažovat a je to i precedent, který nechceme tolerovat. Na druhé straně si myslím, že země jako je Česká republika by neměla vybočovat z takového toho opravdu dobře připraveného celkového celoevropského případně celosvětového přístupu k Rusku. Rusové rozumí síle, chápou sílu a tady je potřeba opravdu ten svět, který je schopný se sjednotit, se sjednotil a my byli aktivními členy této skupiny, ale není důvodu, abychom se trhali a dělali něco úplně separátně, protože by to mohlo být dokonce kontraproduktivní.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Ano, protože je v Česku jdou názory, jak se říká lidově, ode zdi kde zdi. Úsvit třeba říká nikoliv, tedy sankce plošné hospodářské, protože ztratíme tisíce pracovních míst, na druhé straně intelektuálové politici exvelvyslanci jako Bursík, Kocáb, Dobrovský, Štětina k tomu vyzývají. Takže podle vás by samostatný postup České republiky byl kontraproduktivní, v čem?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Já si myslím, takhle, já jsem rozhodně pro to, aby určité sankce byly uvaleny. Ale aby byly efektivní, tak je potřeba, aby byly podstatné. K tomu je potřeba aby Evropa se shodla, Evropská unie se shodla a doufejme i koordinovala a shodla se se Spojenými státy a dalšími zeměmi na tom, jak ty sankce jednak připravit a potom jak je realizovat, protože bude potřeba například, jestli se budou zmrazovat peníze a fondy a tak dále, aby to bylo, aby to působiště bylo celosvětové a nejenom v nějakém úzkém úseku některých zemí a ne jiných.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Takže ekonomické sankce ano, ale nikoliv v samostatném postupu ze strany České republiky.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Myslím v postupu České republiky společně s ostatními zeměmi, protože pak budou účinné, pak budou opravdu efektivní.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Jakou by ale musely mít podobu a rozsah, ty ekonomické plošné sankce, aby je vůbec Rusko pocítilo?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
No, tak vezměme si, že by například se zmrazily majetky určitých klíčových lidí, ať už jsou to členové Dumy, ať už to jsou lidé, kteří působí jako velcí ekonomičtí činitelé a podnikatelé a jsou spojeni, propojeni s ruskou vládou, tak pak je potřeba, aby to bylo všude, aby vlastně nemohli uniknout lehce z jedné země do jiné země a tak dále, aby to bylo plošně, působilo to všude.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Rusko by asi pocítilo, kdyby došlo k omezení odebírání ropy a plynu. Troufne si někdo v Evropské unii neodebírat plyn a ropu z Ruska?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
To bude otázka do jaké míry Evropa bude schopna najít alternativní řešení. Spojené státy, Evropa hledají způsob, jak dodávat zemní plyn, který momentálně je k dispozici ve Spojených státech, ale je těžké ho přepravovat, respektive drahé. Čili ve střednědobém horizontu to myslím jde, ve velmi krátkodobém horizontu to je problematické.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Jak vlastně rusko-ukrajinská krize podle vás přepíše mapu té energetické bezpečnosti v evropském prostoru?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Já myslím, že uvidíme velké rozdíly v tom, že Evropa začne hledat odlišné cesty, odlišná řešení a zase, říkám, v takovém tom střednědobém horizontu, když mluvím s lidmi, kteří jsou experti na energetickou situaci, tak dá se toho docílit, Evropa se může vymanit z toho podstatně a není nutné aby dlouhodobě neměla zásobování ze strany, z ruské strany, ale je potřeba, aby na tom nebyla závislá.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Jak by ekonomické sankce poškodily ekonomiku České republiky?
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Ne moc, protože naše, náš obchod s Ruskem není zas tak podstatný, jako jinde. Je to v otázce pár procent hrubého domácího produktu, čili je to něco, kde samozřejmě ano, pocítili bychom to a pocítili bychom to v určitých oblastech a není to něco zas tak zásadního. Například kdybychom ztratili dotace z Evropské unie, o kterých se mluví, tak bychom na tom byli mnohem hůř, než následek jakýchkoliv přerušení obchodních vztahů s Ruskem.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Ekonom profesor Jan Švejnar. Děkuju vám za Interview. Na shledanou.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
——————–
Děkuji, na shledanou.