Do čela nejvlivnější centrální banky světa míří ostrý kritik její dosavadní politiky. Americký prezident Donald Trump nominuje do vedení Federálního rezervního systému (FED) Kevina Warshe. „Trhy reagují pozitivně – očekávají, že to nebude někdo, kdo Trumpovi půjde stoprocentně na ruku, ale že povede rozumnou monetární politiku,“ říká v pořadu Řečí peněz Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Kevin Warsh je americký právník se zkušenostmi z finančního sektoru, a to jak v soukromé sféře, tak přímo z FEDu. Trump si ho vybral zejména pro kvalitní vzdělání a konzervativní přístup k politice. Od nového guvernéra očekává hlavně rychlé snížení úrokových sazeb.
„Inflace v Americe už je pod třemi procenty, takže je tam prostor pro to, aby americká ekonomika absorbovala nižší úrokové sazby, došlo k větším investicím a ekonomický růst, který je zatím resilientní, se udržel a pokračoval dál,“ domnívá se Švejnar. „Trump, by chtěl, aby nižší úrokové sazby hrály dvojí roli. Jednak budou stimulovat ekonomiku, jednak budou zlevňovat obsluhu dluhu, který už je nyní podstatný.“
Od Warshe proto očekává, že toto snížení prosadí. Změnu totiž musí odhlasovat rada guvernérů, která byla většinově v souladu s dosavadním přístupem předchozího guvernéra Jeroma Powella. Ten navíc zůstává součástí instituce.
Uklidnění finančních trhů
Kevin Warsh se nechal slyšet, že by se FED měl soustředit hlavně na cenovou hladinu. Například u cen energií Donald Trump sliboval, že budou klesat – to se ale neděje a výrazně to dopadá na řadu Američanů.
„Rozhodně tam jsou existenční problémy. Na druhé straně inflace už je poměrně mírná oproti tomu, kde byla,“ vysvětluje Švejnar. „Dochází k neschopnosti některých lidí rozeznat inflaci od vysokých cen. Ano, došlo ke zvýšení cen – vajíčka, energie jsou dražší – ale postup zvyšování inflace už je pomalý. Nicméně ceny nešly zpátky
Pokles cen byl přitom jeden z Trumpových předvolebních slibů, který je ale reálně velmi obtížné naplnit. Od prosazovaného snížení úrokových sazeb očekával nárůst investic, rozmach ekonomiky a nárůst počtu pracovních míst.
„Trump by chtěl, aby nižší úrokové sazby hrály dvojí roli. Jednak, že budou stimulovat ekonomiku, jednak budou zlevňovat obsluhu dluhu, který už je nyní podstatný,“ konstatuje Švejnar. „Kevin Warsh, tím že je jmenován Trumpem, se bude snažit splňovat obě kritéria a uspokojit prezidenta.“
Jeho nominaci ale ještě musí potvrdit Senát.
„Jestliže by šéf výboru hlasoval proti nebo chtěl oddálit hlasování, tak znemožní, aby návrh šel do Senátu k posouzení,“ uzavírá Švejnar. „A on říká, že dokud nebude vyřešeno, že je Trump kriminálně stíhán, tak nepustí nikoho k souhlasu. Takže může dojít k odkladu.“
Změně vedení FEDu totiž předcházel silný politický tlak na předchozího guvernéra Powella, který vyvrcholil soudním sporem. Kevin Warsh je proto spojován s větší stabilitou a uklidněním napětí, které v poslední době ohrožuje finanční trhy a výrazně zvedá ceny drahých kovů a dalších surovin.
Jak se transformuje americká ekonomika? Co vypovídá o české monetární politice nárůst podílu firemních úvěru v eurech? A jak sníží úrokové sazby Česká národní banka? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Václav Pešička.