Datum: 2.1.2015 Jiří Vavroň (Právo)

PROFESOR KOLUMBIJSKÉ UNIVERZITY, EKONOM JAN ŠVEJNAR ŘEKL PRÁVU:

– Vláda zvýšila platy, zvedla minimální mzdu, přidala důchodcům. Za to se dočkala tvrdé kritiky od pravicové opozice. Má se při stomiliardovém schodku přidávat lidem?

– Jenže investice vyžadují dobré projekty. A ty jsou dlouhodobě v Česku nedostatkovým zbožím – i díky tomu přicházíme o desítky miliardz evropských fondů.

Podpořit spotřebu má smysl tehdy, když se toto období současně využije pro přípravu investičních projektů. Ve střednědobém horizontu by měly být peníze směrovány především do investic. Mít jasnou a konkrétní vizi, kam zaměřit ekonomiku, investice, systém vzdělávání je základní podmínka úspěšného fungování ekonomiky. V České republice ještě musíme dohlédnout, aby projekty nebyly předražené a neztrácely se v nich peníze.

– Pro tuzemskou ekonomiku i pro investice bude klíčové nalézt nové trhy. Máme se orientovat na Rusko, Čínu, tedy na země, kde jsou omezována lidská práva? Je možné najít mix obhajoby těchto práv a byznysu?

Samozřejmě, takový mix je možný. Potvrzuje to praxe Evropská unie, USA a dalších zemí. Vedle zájmu o nové obchodní příležitosti bychom měli i jasně deklarovat postoje k lidským právům, ale obdobně, jako to dělají „staré“ země EU. Když ministři západních zemí jedou do Číny, jeden den se řeší lidská práva, další den obchod. Kdyby nemluvili o lidských právech, byla by druhá strana zneklidněna, co že se to děje. Naši ministři by měli dělat totéž.

– Není to formalismus, aby se zastánci práv uklidnili, a byznys se přesto uzavřel?

Není. Druhá strana postupně začne brát vážně to, o čem se mluví v lidskoprávní rovině a pozná, že celá Evropa je v tomto jednotná. Jestliže Vladimir Putin po dlouhodobých a opakujících se intervencích propustil Michaila Chodorkovského, bylo to v důsledku právě dlouhodobého tlaku a otevírání otázek lidských práv. Obě strany chápou, že je to určitá hra, ale hra vážná.

– Někteří politici i ekonomové kritizují americký tlak na Evropu. EU se podle nich příliš podřizuje americkým zájmům a vlivu.

Tlak jde oběma směry a povětšinou to není žádný utajený zákulisní tlak či tajemná jednání v kuloárech. Spojené státy teď například otevřeně kritizují evropskou hospodářskou politiku. Svět bude podle jejich názoru v konjuktuře, když budou prosperovat jak Spojené státy, tak Evropa. EU ale v posledních letech stagnovala či rostla pomalu. Důvody, proč tomu tak bylo, spočívají čím dál tím víc ve vnitroevropských poměrech. Pokud bude tento vývoj pokračovat, bude to pro světovou ekonomiku kritické. USA mají expanzivní hospodářskou politiku, která vede k růstu. Logicky tlačí na Evropu, aby měla také moderní ekonomické myšlení, aby dala svým ekonomikám stimul. Evropa jako celek ale zatím nemá jednotnou strategii. Teprve hledá schopné a dynamické lídry, kteří by zformulovali, jak dostat Evropu jako celek do fáze výraznějšího růstu.