HN: Kdo budou podle vás hlavní české oběti americké hypoteční krize?

Řekl bych, že jednotlivci, kteří hráli na amerických trzích. Možná některé specializované fondy. Ale velké banky, které tvoří páteř našeho finančního systému, jsou v americké krizi angažovány minimálně. A jak se zatím zdá, také jejich zahraniční vlastníci.

Kdyby se hroutil svět

HN: Od předsedy dozorčí rady ČSOB ani jiné ujištění nečekáme. Ale ještě před pár dny by málokdo předpokládal, že vlády Beneluxu budou zachraňovat největší belgickou banku Fortis.

Fortis měl problémy už loni a předloni. Šel do mnohem riskantnějších operací, rozhodl se být součástí triumvirátu, který přebíral banku ABN Amro, což už tehdy analytici označovali za těžko stravitelné sousto.

Jinak máte pravdu: kdyby se hroutil celý světový finanční systém, pak nebude uchráněn nikdo. Ani opatrná, konzervativní instituce, která by držela jen špičkové dluhopisy s ratingem AAA. Draze zachraňovaná pojišťovna AIG měla rating přesně takový.

HN: Kdyby se hroutil… A čekáte to?

Vše závisí na tom, co se stane ve Spojených státech: zda nakonec v nějaké podobě projde záchranný vládní balíček. Jeho hlavním účelem je otočit náladu, změnit očekávání mezi investory, udělat silné gesto. Je nešťastné, že Kongres plán odmítl – čekání se protahuje.

HN: Co byste poradil malému českému investorovi, který s děsem sleduje, jak se mu tenčí úspory ve fondech?

Žádný expert vám neřekne, co se stane. Ale pořád platí, že je to jako jízda na pouťové horské dráze. Chvíli jedete s kopce, chvíli hlavou dolů… a nejvíc se zraní ten, kdo za jízdy vysedne. Pokud máte peníze v diverzifikovaném fondu, hodnota může hodně kolísat ze dne na den. Pokud peníze nepotřebujete hned, je nejlépe počkat, až se vlnobití přežene a až pak jednat.

Věřím ČNB, ale…

HN: Bývalý a současný viceguvernér České národní banky se nedávno na stránkách HN přeli, zda je současná krize spíše důvodem k rychlejšímu přijetí eura, jak říkal Luděk Niedermayer, nebo ukazuje výhody vlastní měny, jak říkal Miroslav Singer. Co si myslíte vy?

Jsem na straně Niedermayera. Dlouhodobě říkám, že euro by mělo pro nás dva blahodárné důsledky. Za prvé bychom snížili kurzové riziko. Výkyvy kurzu mohou být obrovské – a při vší úctě k ČNB, na světovém trhu je to malý hráč. Kdyby došlo na spekulace proti koruně jako v letech 1996 – 97, centrální banka by ji nemohla ubránit. Přijetí eura by tuto zranitelnost ukončilo.

A za druhé, mělo by to dopad na rozpočtovou disciplínu. Jako členové eurozóny bychom dělali zdravější hospodářskou politiku.

HN: Státní rozpočet pro příští rok je postaven na optimistickém předpokladu, že ekonomika poroste o 4,8 % a nezaměstnanost bude na minimu. Věříte ministerstvu?

Věřím České národní bance, má dobré ekonomické modely. A stačí použít selský rozum: závisíme hodně na tom, jak si vede západní Evropa, a pokud tam nyní dochází k ochlazení, asi se to projeví i u nás.

HN: Ještě otázka k Spojeným státům. Jak je krize vidět v běžném životě? Mění se nějak chování Američanů?

Je to zajímavé, ale v každodenním životě toho moc nevidíte. Žádné útoky na banky, žádné vybírání vkladů. O jednom důsledku mi říkala moje dcera, která právě nastoupila do newyorské pobočky globální reklamní agentury Euro RSCG. Jejich klienty jsou finanční instituce, takže reklama se teď hodně věnuje uklidňování střadatelů, že vklady jsou v bezpečí.

HN: Přijme nakonec Kongres záchranný plán? Co v něm bude muset ministr financí změnit?

Politici se bojí, aby to voliči nevnímali jako záchranu bohatých finančníků z Wall Streetu.

Myslím ale, že nějaký záchranný plán nakonec bude. Otřesy jsou tak silné a nebezpečí tak velké, že to bude zapotřebí.