Evropa má obrovský potenciál. Abychom se posunuli dopředu, potřebujeme politické odhodlání.

S velkým zájmem a potěšením jsem se jako host a řečník jednoho z panelů zúčastnil 19. ročníku bezpečnostně politického fóra GLOBSEC 2024, které se po tři dny konalo v Praze pod záštitou prezidenta Petra Pavla a za účasti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen i řady dalších významných osobností z celého světa.

Jako host a řečník jednoho z panelů jsem se spolu se svými kolegyněmi a kolegy zamýšlel nad otázkami, kudy vede cesta z globální ekonomické krize a jakými nástroji a konkrétními opatřeními lze zvýšit konkurenceschopnost Evropy. O těchto a dalších výzvách, kterým dnes čelí globální ekonomika, jsem diskutoval s hlavní ekonomkou Evropské investiční banky (EIB) Deborou Revoltellou, hlavní ekonomkou Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Beatou Javorcik, která je současně členkou výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, které bylo partnerem fóra, a Maciejem Wituckim z polského byznysového svazu Lewiatan.

Panel nazvaný “Ask the Experts: Strategic Economic Solutions for Global Crisis” otevřel prostor pro diskusi především nad tématy konkurenceschopnosti Evropy, která je klíčová pro ekonomický růst a zvyšování životní úrovně. Je to právě otázka konkurenceschopnosti, jíž se bude muset kromě jiného zabývat nové složení Evropské komise. Ostatně, jak řekla ve svém zahajovacím projevu bezpečnostního fóra předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen – konkurenceschopnost je nezbytná mimo jiné i pro zajištění naší bezpečnosti.

Co tedy nejvíce trápí evropskou ekonomiku a jaké konkrétní kroky jsou nezbytné k tomu, abychom dokázali čelit sílící ekonomické dominanci ze strany USA a Číny? Zde jsou některé zajímavé postřehy, které zazněly během diskuse.

• Ekonomika USA, a samozřejmě i Číny, dlouhodobě roste rychleji než ekonomika EU, a to i přesto, že evropské státy po desetiletí očekávají prvenství v oblasti vývoje technologií a v ekonomickém rozvoji. Podíváme-li se na úroveň HDP USA, ta nyni meziročně roste o 2-3 %, zatímco ekonomický růst zemí EU se v průměru pohybuje okolo 1 %. V České republice a v Německu je růst téměř nulový. Z tohoto důvodu je po desetiletích relativního zaostávání Evropy nutné zavést zásadní prorůstová opatření.
• Potřebujeme zjednodušit komplikovaný systém regulací na národních úrovních a zavést místo něj jednotný celoevropský rámec. Jednotný trh, který je pro úspěch USA zcela zásadní, v zemích EU není zcela integrovaný a v podstatě neexistuje, jeho původní účel a podoba z 90. let 20.století, kdy byl navržen, zcela neodpovídá současným podmínkám. Podíváme-li se například na tři důležité sektory – energetický, finanční a telekomunikační, vidíme že nejsou součástí jednotného trhu. “V Evropě máme 100 operátorů, v USA jsou 3. Našich 27 finančních trhů není dostatečně integrováno, a víte, kdo z toho má radost? Wall Street,” řekl na fóru GLOBSEC 2024 bývalý italský premiér Enrico Letta, jenž je autorem studie „Much more than a Market, Empowering the Single Marker to deliver a sustainable future and prosperity for all EU Citizens“ zaměřené na budoucnost jednotného trhu, kterou prezentoval v letošním roce u příležitosti španělského předsednictví v Radě EU.
• Jinými slovy řečeno, aby Evropa dosáhla konkurenceschopnosti a přestala zaostávat za USA a Čínou, nemůže si v ekonomické oblasti dovolit převahu jednotlivých národních, často komplikovaných opatření. Evropa potřebuje konsolidaci a plně integrovaný a funkční jednotný trh.
• Otázka energií je stále podstatná, ceny za odběry elektřiny a plynu jsou pro domácnosti i podniky stále podstatně vyšší než v USA, což je z hlediska konkurenceschopnosti evropských podniků a životní úrovně obyvatel velký hendikep. Chybí jednotný energetický trh a schopnost zajistit levnější ceny energií.
• Evropa dlouhodobě zaostává v oblastech, jakými jsou ICT, digitalizace, v podpoře mladých firem (startupů), v inovacích, dále zásadně ve výzkumu a vývoji a také v úrovni vzdělávání. Chybí nám zaměření na excelenci, kterou právě USA (i Čína) zdůrazňují. Po odchodu Velké Británie se již univerzity zemí EU neumisťují v první dvacítce světového rankingu. Univerzity ve střední a východní Evropě nenajdeme ani v první dvoustovce či dokonce čtyřstovce.
• Závěrem diskuse jsme se shodli, že rychlý rozvoj evropské ekonomiky je možný, příklady USA a Číny to ukazují. Evropa má obrovský potenciál. K výraznějším opatřením, které by Evropu posunuly dopředu, ale bohužel stále chybí politické odhodlání.

Diskusi o výzvách globální ekonomiky můžete sledovat na tomto linku: