Jan Švejnar byl hostem pořadu Řečí peněz. Záznam si poslechtěte zde:
Česká republika a Španělsko jsou jediné dvě ekonomiky v Evropské unii, které se ještě nevrátily na předcovidovou úroveň. Navíc máme stále jednu z nejvyšších inflací v Evropě a náš růst je daleko za očekáváním, a i proto chudneme. Zcela přirozeně se musíme ptát, jak bude vypadat budoucnost Česka? A máme se nadále upínat na svou průmyslovost?
„Tato země měla dvě vize. Jednak být kapitalistickou zemí hned po revoluci a dále vstoupit do EU a NATO. Tím jsme žili. Dneska takovou vizi, která by nás měla posunout dál a na které se sjednotí většina lidí, nemáme,“ popisuje Jan Rafaj ze Svazu průmyslu a dopravy.
Naše ekonomika zatím stále klade velký důraz na průmysl. „Musíme si uvědomit, že jsme převážně ekonomika služeb. Jestliže máme 30 procent průmyslu a pár procent zemědělství, tak prakticky dvě třetiny jsou služby,“ vypočítává Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI institutu.
„V Evropě to budou víc než tři čtvrtiny. V Americe je to hodně přes 80 procent. Takže všechny ekonomiky, které jsou rozvinuté, jsou převážně ekonomiky služeb.“
Zastoupení průmyslu ale nehraje klíčovou roli. Důležité je správně nastavit podmínky a pravidla pro byznys. „Není tak důležité, který je to sektor. Je důležité, aby stát vytvořil prostředí, které je pro investory zajímavé a kde se dějí invence a inovace,“ prosazuje.
Prioritou je proto budování infrastruktury. „Do infrastruktury patří pro investory též vzdělání, to znamená lidský kapitál. A samozřejmě vládní politika, která je přizpůsobivá, která je příjemná, přívětivá pro byznys, pro vzdělávání,“ vyjmenovává Švejnar.
Důležitou součástí je i věda nebo výzkum. Proto experti apelují, aby se školství stalo nedílnou součástí plánů na reformu české ekonomiky a potažmo i společnosti.
„Když se podíváte na nejlepší univerzity na světě, tak ony komunikují jednak s podniky, jednak s vládami. Ty podniky jim dávají peníze na vzdělání, na výzkum. Takže tam se změny okamžitě zrcadlí,“ uvažuje Švejnar.
Podpora lidí, ne podniků
Kvalifikovaní zaměstnanci a dobrá infrastruktura jsou zároveň největším lákadlem pro investory. „Investoři jsou po celém světě. Jestliže bude prostředí přijatelné, přívětivé pro dělání byznysu, kapitál přijde – lehce se přesunuje z jedné země do druhé,“ vysvětluje.
Pro posílení ekonomiky je také potřeba přehodnotit způsob, jakým stát přerozděluje peníze. „Během covidu byly v Evropě všechny prostředky věnované tomu, aby podniky a zaměstnanci zůstali dohromady. Zachraňovala se místa, i když se třeba nepracovalo,“ uvádí Švejnar.
„V Americe obdobná podpora šla lidem, ne podnikům. Takže podniky propouštěly, lidi měli příjmy v nezaměstnanosti a přemisťovali se do sektorů, které pak vznikaly a rozšiřovaly se.“
Pružnost systému a efektivnější podpora je velice účinný nástroj rozvoje. „Proto si teď Amerika vede o mnoho lépe. Roste dvakrát rychleji než Evropa, dokonce víc než dvakrát, protože došlo k velkému přerodu, který byl velice produktivní,“ objasňuje.
Podobné kroky a koncepty jsou nezbytné pro fungující ekonomiku a osvědčily se i v jiných zemích. „Ekonomiky se velice mění a někdy to je bolestné, když je to velice rychlé. Proto je důležité, aby se nezaspalo a aby vláda měla doprovodná opatření,“ upozorňuje Švejnar. „To vidíme ve většině států, které si vedou dobře, že mají doprovodná opatření.“
Schopnost pružně reagovat, efektivně distribuovat finanční podporu vytváří slibné prostředí pro rozvoj ekonomiky. „Vládní politika by se měla zaměřit na nové firmy. Často se říká, že musíme pomoc malým a středním podnikům. V pořádku, ale malý podnik, který už je malý 20 let, se pravděpodobně nezmění,“ konstatuje.
„Pro ty nové, kde většina umírá, protože není schopná se tak rychle dostat kupředu, může být dočasná pomoc velice zásadní, protože z nich se některé mohou stát Googlem i Applem naší doby,“ uzavírá Jan Švejnar.