* Zkuste se prosím vžít do role hejtmana Ústeckého kraje, který se potýká nejen s globální krizí, ale i dlouhodobě největší nezaměstnaností v Česku, nízkou vzdělaností a jehož obraz je obecně hodně negativní. Jaké by byly vaše kroky v této funkci?

Je potřeba zjistit, kde jsou nejbolestivější oblasti. To znamená analyzovat priority a vytvořit z nich strategii. A potom zjistit, do jaké míry mohou mít opatření kraje doprovodný efekt k vládní i evropské politice. Ta by měla být přínosná v tom, aby omezila nárůst nezaměstnanosti. To je myslím nejdůležitější. A nutným doplňkem je pomoc malým, středním, ale i velkým podnikům, aby prosperovaly, respektive, aby nebyly zasaženy vlnou recese tak silně. Je třeba lépe využívat evropských fondů, evropská opatření modifikovat na regionální úrovni. A z celostátní úrovně klást větší důraz na regiony, kde je problematika nezaměstnanosti největší.

* Je vůbec možné mít takový pragmatický a otevřený přístup, když se spíš než systémově rozhoduje podle toho, jaká politická strana je zrovna u moci?

To je prvotní otázka – do jaké míry můžeme složit zbraně, nebojovat proti sobě a najít společné řešení. Protože krize má takový rozsah, že je potřeba najít řešení celoevropské, celostátní a potom se speciálním důrazem na regiony.

* Tento kraj je z pohledu zaměstnanosti z velké části prakticky závislý na těžkém průmyslu – jsou tu doly, elektrárny, chemické továrny. Proč podle vás ještě nedošlo k větší restrukturalizaci tohoto průmyslu?

Restrukturalizovat rychle – to je problém všude na světě. Závislost například na dolech nebo elektrárnách ale může být v době krize krátkodobě blahodárná, protože mohou méně propouštět než některé jiné podniky. Jinak je samozřejmě velmi dobré mít průmysl různorodý a mít i sektor malého a středního podnikání, který často zaměstnává velké procento lidí a je pružný. Měl by tradiční sektor těžkého průmyslu doplňovat. Že k restrukturalizaci dostatečně nedošlo, to je otázka hospodářské politiky a toho, do jaké míry se tu dá využít jak českých, tak evropských peněz k tomu, aby se takovýto prioritní region dále rozvíjel.

* Jakou roli v tom má sehrát stát, který z tohoto kraje několik desetiletí pouze bral a v podstatě ho ničil?

Stát by měl dát na tento kraj větší důraz než na regiony, které jsou méně zasaženy. Měl by se aktivně podílet na tom, aby dotace z Evropské unie mířily prioritně sem. Protože my můžeme využít evropských peněz, ale často to neděláme. Nejsme schopni je dostatečně rychle a dobře absorbovat. Musíme sem tedy nutně dodat expertizu, kterou potřebujeme, aby podniky a instituce mohly opravdu dobře používat evropské peníze.

* Je podle vás v pořádku, že o dotacích z evropských fondů rozhodují převážně politici?

Problematická je podle mne také skutečnost, že orgány, které o nich rozhodují, jsou volené a ovládané politiky. Dotace jsou pak snadno zneužitelné k tomu, co potřebují politici a ne občané.Mělo by se to odpolitizovat. Jak to udělat, to je specifikum každého regionu. Zdůraznil bych, že je potřeba se oprostit od politikaření a dát si coby prioritu opravdové problémy, jako je například nezaměstnanost nebo nedostatek poptávky. Pak mohou být tyto instituce a zdroje využity pro prosperitu celé společnosti a ne jenom těch nebo oněch zájmových skupin.

* Jedno z klíčových ekonomických a ekologických témat Ústeckého kraje je prolomení ekologických limitů těžby uhlí. Má podle vás smysl další bourání vesnic? Myslíte, že řešením by byla spíše jaderná technologie než uhlí?

Je to otázka na delší horizont než na okamžité řešení krizové situace. Myslím, že otázka těžebních limitů by měla být znovu zkoumána. I tato oblast potřebuje mít větší rozmach, než měla doposud, a toto je jedna z možností, které by se měly pečlivě zvážit.

* Je podle vás nějaký konkrétní produkt, myšlenka či služba, které by mohly Ústecký kraj zvednout a zatraktivnit?

Kdyby se například investovalo do dopravní infrastruktury a kraj by byl více propojen se zbytkem České republiky a taky s Německem, bylo by to velice prospěšné. Navštívil jsem například obnovenou krajinu v okolí Mostu, jako je hipodrom a podobně, a myslím, že tu dochází k obrovské obnově a toho by se mělo dále využít.

* Budete znovu kandidovat na prezidenta?

Momentálně není tato otázka aktuální. Zaměřuji se na vytvoření think tanku, myšlenkového centra, tedy něčeho přínosného. Mělo by jít o instituci, která by netendenčně a nezávisle analyzovala problémy ať už z oblasti energetiky, bezpečnosti, naší role v EU, nebo sociálně ekonomické reformy. Potom by dodala impuls k diskusi a formulaci hospodářské politiky, která by mohla přispět regionům a celé republice.

* Vyjádříte někomu podporu v nadcházejících eurovolbách a blížících se podzimních předčasných volbách do Sněmovny?

Rozhodl jsem se, že nebudu žádné straně vyjadřovat podporu. V tomto smyslu zůstávám nadstranický, jak jsem chtěl již jako prezidentský kandidát. Doufám, že výsledek voleb bude pro celou zemi ten nejblahodárnější.

* V minulých volbách vás podporovala ČSSD. Jak se nyní jako ekonom díváte na její politiku, kdy strana slibuje hlavně jistoty všeho a všem, kdy se pumpuje státní rozpočet, kdy se stát více a více zadlužuje a žije se na úkor budoucnosti a mladších ročníků.

Je otázka, jestli je to krátkodobé dávání, a nebo dlouhodobé. Jestliže je krátkodobé a je dobře koncepčně zaměřené, aby mělo opravdu silný stimulující dopad, tak pak to vidím jako pozitivní. Kdyby to ale bylo dlouhodobé, tak to vidím jako zcela kontraproduktivní. Důležité je, aby taková opatření byla navázána na kroky jiných evropských zemí. Je potřeba dělat taková opatření, která se vzájemně doplňují s kroky ostatních.
Stát by se měl aktivně podílet na tom, aby dotace z Evropské unie mířily prioritně sem. Myslím, že otázka těžebních limitů by měla být znovu zkoumána. I tato oblast potřebuje mít větší rozmach, než měla doposud.