Datum: 29.10.2012 Jaroslav Mašek (Mladá fronta DNES)
»Americké volby Ekonom Jan Švejnar říká, že Spojené státy mají na rozdíl od EU hlavně politický problém: největší rozkol mezi demokraty a republikány v novodobé historii a chybějící většinu jedné strany. To škodí ekonomice více než rekordní dluhy.
NEW YORK Růst americké i evropské ekonomiky se může rychle vrátit. Podle Jan Švejnara je však důležitá jasná dohoda politiků o dalším směřování na obou kontinentech.
* Je ekonomika největším tématem i pro letošní americké volby?
Stále ano. Obama má problém v tom, že nezaměstnanost je kolem osmi procent, což je pro opětovné zvolení velmi vysoké číslo. Obhájit křeslo s takto vysokou nezaměstnaností se podařilo jen Franklinu D. Rooseveltovi (nejdéle sloužící americký prezident, jenž zastával úřad v letech 1933 až 1945, pozn. red.), takže pokud Obama uspěje, bude to velmi neobvyklé.
* Jak byste srovnal ekonomické programy obou kandidátů?
Obamův je více zaměřený na dynamiku fiskální politiky, tedy na větší výdaje z rozpočtu. Snaží se také zdanit nejbohatší Američany, často mluví o horních dvou procentech. Romneyho program je zatím méně jasný, ale dává velký důraz na změnu celého daňového systému – propaguje škrtání různých daňových výjimek. Přes jejich odbourání, od čehož si slibuje větší výběr do rozpočtu, by chtěl financovat plošný pokles daní z příjmu o dvacet procent. Oba spoléhají na ekonomický růst.
* Jak je možné, že Romney dva týdny před volbami nedal podle vás jasný ekonomický program?
On řekl své principy a dál je nerozvádí. Soustředí se teď hlavně na voliče v Ohiu, kteří by mohli volby rozhodnout. Když tam uspěl George W. Bush, stal se pak prezidentem. Míří tam velkou část financí z kampaně.
* Co bude muset nový prezident v ekonomice řešit nejdříve?
Jednoznačně takzvaný fiscal cliff – fiskální útes. Dokonce už se objevila výzva největších šéfů amerických podniků, aby se tím oba prezidentští kandidáti začali zabývat. Hrozí, že po Novém roce začne platit snížení výdajů a zvýší se daně, což by mohlo poslat americkou ekonomiku znovu do recese. Jde o velké peníze a psychologická očekávání mohou situaci ještě zhoršit.
* Který z kandidátů si může s rozpočtovým útesem poradit lépe?
To je otázka. Hlavně u Romneyho není jasné, jak se k tomu postaví. Myslím, že nakonec budou muset oba jít na kompromis – tedy minimálně prodlouží daňové úlevy. Záležet bude také na Kongresu a na tom, zda ho při volbách nějak významně ovládne jen jedna strana. Určitě by bylo lepší, kdyby prezident a většina v Kongresu byli z jedné strany.
* Stihne se vše vyřešit do konce roku?
Myslím, že ano. Je to tak velký problém, že se budou muset domluvit na kompromisu. Všichni o tom vědí, teď jen dávají důraz na kampaň. Z hlediska ekonomiky jsou dopady vcelku jasné, bude to tedy čistě politické vyjednávání a rozhodnutí. Na druhou stranu víme, že občas taková jednání trvají do dvanácté hodiny a někdy k dohodě nedojde vůbec. Možná je dobré zdůraznit, že Spojené státy mají na rozdíl od Evropy problém spíše politický než ekonomický. V moderní historii jsou republikáni a demokraté aktuálně názorově nejvíce vzdáleni a jakýkoli kompromis se velmi těžko hledá. A tyto volby budou zřejmě opět velmi těsné.
* Říkáte, že Spojené státy mají spíše politický problém. Zároveň jsou ale zadluženy ve výši 100 procent svého HDP, což je hranice, která by mnohým evropským zemím zlomila vaz. Jak dlouho to bude USA ještě procházet?
Všechny trhy zatím věří tomu, že Amerika svůj politický problém vyřeší a ekonomika pak půjde rychle dopředu. Velké podniky mají obrovské finanční zásoby, odkládají investice, zároveň dělají pokroky ve vědě a výzkumu. Takže jakmile jednou bude dohoda na politické scéně dosažena, může americká ekonomika vystřelit dopředu. Nahrává tomu i fakt, že americká centrální banka Fed a ministerstvo financí jsou velmi rozhodné – to je také velký rozdíl oproti Evropské unii. Trhy proto věří více americké administrativě. Po druhé světové válce byla země obdobně zadlužena a během dvaceti let svůj dluh podstatně snížila.
* Přesto dluh nový prezident bude muset řešit.
Ano. Spojené státy však od roku 2008 věří, že je třeba ekonomiku stimulovat. Američané mají obavy z opakování deprese typu třicátých let minulého století. Tím roste zadlužení země a budoucí prezident ho bude muset začít postupně snižovat. Jen si jeden myslí, že to půjde přes růst vyvolaný vyššími výdaji, a druhý, že přes nižší daně.
* Který z kandidátů by byl pro světovou a potažmo českou ekonomiku lepší volbou?
Těžko říci i vzhledem k tomu, že Romney nedal detaily k zamýšlené změně daňového systému. Je ale jasné, že čím lépe si Spojené státy povedou, tím lépe bude i světové ekonomice.
* Druhým velkým tématem prezidentských voleb je zdravotnictví?
Ano. Obama prosazuje něco, o co se snažili prezidenti od Richarda Nixona – tedy velkou reformu zdravotnictví. Jejím výsledkem by mělo být, že všichni Američané budou kryti zdravotním pojištěním. Je to však velmi nákladný systém, odhady se samozřejmě liší podle toho, z jakého politického křídla jsou počítány.
* Romney by celou reformu zrušil?
Ano, protože je podle něj příliš nákladná. Chce udělat systém jakýchsi poukázek, na které by lidé dostávali příspěvky od státu a následně si mohli vybrat, jakou péči budou čerpat na volném trhu.
* Jste příznivcem lití peněz do ekonomiky přes Fed – naposledy třetího kola takzvaného kvantitativního uvolňování?
Je nutné vidět, že Fed se na rozdíl od evropských centrálních bank nemá starat jen o inflaci, ale také o zajištění ekonomického růstu a nízkou nezaměstnanost. Tak to v posledních letech dělá, protože ekonomika je hluboko pod svou kapacitou. Fed ještě nikdy takto ekonomiku nestimuloval a má k dispozici určité poučení z Japonska.
* V Japonsku se ale léčba příliš nedaří a už 20 let roste minimálně.
Bernanke japonský systém velmi důkladně studoval a je přesvědčen, že je nutné dát do ekonomiky tolik likvidity, kolik potřebuje. Pokud vím, tak v Japonsku centrální banka při mírném růstu vždy peníze stáhla v obavě před inflací. Zřejmě příliš brzy a ekonomika si opět sedla. Tomu se chce Bernanke vyhnout.
* Věříte, že opět přijde velký růst?
Není to vyloučené. Historie je plná příkladů, kdy se očekávaly špatné časy, ale přišel růst. Opět uvedu poválečné období. Jen se musí dohodnout politici jak v USA, tak v Evropě. EU si musí vyřešit, jakým bude uskupením, zda bude více integrovaná. Pak by mohla podobně jako Spojené státy věrohodněji působit na finančních trzích. Nezapomeňte, že je největší zónou volného obchodu na světě a zatím toho plně nevyužívá. Významná konjunktura proto může přijít.