Poslechněte si Pro a proti. Pozvání do debaty přijali bývalý guvernér centrální banky Jiří Rusnok a ředitel think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE-EI Jan Švejnar.
Na obrazový záznam se můžete podívat zde: 
Bankovní rada České národní banky i přes rostoucí inflaci nezvyšuje základní úrokovou sazbu. Jde o správnou strategii v boji proti trendu dlouhodobého znehodnocování peněz?
„Za postupným zvyšováním úrokových sazeb, které jsme provedli za mého vedení ČNB, si stojím a jak čas plyne, dává nám za pravdu,“ uvádí v Pro a proti bývalý guvernér centrální banky Jiří Rusnok.
Ředitel think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE-EI ekonom Jan Švejnar tvrdí, že přesně v době, kdy ČNB za Rusnoka začala razantně zvyšovat úrokové sazby, česká jádrová inflace se také začala prudce zvyšovat.
„Naše inflace se odlepila od jádrové inflace v Evropě a od té doby ji máme nejvyšší. Vidíme tu souběh, kdy se vytvořila inflační očekávání, podniky začaly zvedat ceny víc než jinde. Takže tyto rázné kroky mohou vytvořit inflační očekávání, které pak i vyšší inflaci způsobí,“ dodává Švejnar.
Bývalý guvernér tuto tezi však odmítá. „Jádrová inflace je naopak měřítkem poptávkové inflace. Naše inflace není jen dovezená, není je vyvolaná vnějšími šoky, ale bylo na ni zaděláno v minulosti napjatým trhem práce, dramatickou fiskální expanzí v době covidu a podobně,“ vysvětluje Rusnok.
„Česká jádrová inflace byla vždy vyšší než v Evropě a je vyšší dodnes. Je to zajímavá hypotéza, ale nikde jsem nenašel žádné potvrzení, že by zvyšování sazeb centrální banky mohlo být zdrojem zvýšení inflačních očekávání. Je to naopak, zaměňujeme příčinu a důsledek,“ dodává Rusnok.
Podle Švejnara jeho tvrzení platí a analýzy by to potvrdily. „Jádrová inflace se u nás pohybovala v tandemu s tou evropskou dlouhodobě, ale pak se odpojila a jela výš. Navíc v posledním čtvrtletí minulého roku se poptávka domácností začala zmírňovat a stále klesá. Naopak podniky začaly zvyšovat ceny.“
„Teď vidíme ziskovou inflaci, kdy se podnikům zvyšují marže zisku. Takže zisk podniků jde nahoru, což dokazuje, že to jsou opravdu podniky, ne domácnosti, které inflaci ženou nahoru,“ věří Švejnar.
Růst podnikových marží bývalý guvernér nezpochybňuje, ale připomíná, že poptávka podniků je také poptávka. „Ano, Česko má specifické trhy, méně konkurenční. Podniky si mohly po covidu při obrovské poptávce dovolit využít situace a zvýšit ceny. Ale základní paradigma, že tu byla silná i poptávkově tlačená inflace, která se pak doplnila vnější, šokovou inflací, platí.“
„Inflace nebyla poptávková, ale nákladová,“ oponuje ředitel. „Podniky začaly zvyšovat ceny, včetně marží. Jestli tlačí ceny nahoru zvyšováním maržím, tak je to podobné, jako by odbory tlačily nahoru mzdy. HDP jsou mzdy plus zisk, takže tady byl tlak nákladů ze zisku, který se projevil ve vyšší inflaci a podniky tvořily inflační očekávání,“ kritizuje bývalou i současnou politiku ČNB Jan Švejnar.
„Prostě tu v předchozích pěti letech rostly reálné mzdy víc, než rostla produktivita. V době covidu se pak obyvatelstvu zvýšily vynucené úspory v řádech stovek miliard korun, které pak byly náhle vrženy na trh. Dále k inflaci přispěly obrovské fiskální expanze z dob pandemie. Nebylo to tedy jen tím, že se podniky rozhodly zdražit,“ obhajuje nutnost zvyšování základních úrokových sazeb Jan Rusnok.
Zdroj: ČRo Plus; Lukáš Matoška,oci