Rozhovor

Datum: 24.8.2011 Václav Moravec (Impuls – Impulsy Václava Moravce)

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Rozpad eurozóny přidělává starosti rostoucí Číně. Pokud podle politického vedení Číny jednotlivé země eurozóny nezačnou víc spolupracovat na řešení dluhové krize, může se stát, že se eurozóna rozpadne. Eurozóna v současném složení nemůže přežít i podle exministra financí, hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka.

Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
——————–
Netvrdím, že se to nutně stane, ale tenhle scénář se podle mě stává stále realističtější tak, jak se prodlužuje ta agonie eurozóny v dnešní podobě ve smyslu neschopnosti šéfů států a vlád řešit ten problém, který narůstá každý den.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Konstatoval v polovině července v rozhovoru pro Rádio Impuls bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Čína podle tamní náměstkyně ministra zahraničí podporuje společné řešení problémů eurozóny, o kterém v těchto dnech jednají Německo a Francie. Čínské noviny dokonce píší, citujme: o dluhových problémech eurozóny jako o morové ráně pro světovou ekonomiku. Konec citátu. Nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech, po čase je jejich hostem ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády, profesor Jan Švejnar. Vítejte znovu v Rádiu Impuls po čase, dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Děkuji, dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Když jste, pane profesore, v rozhovoru pro týdeník Profit v minulém týdnu charakterizoval současný stav světové ekonomiky, tak jste pronášel i následující slova, zase cituji: Míra nejistoty je ohromná a v ní se odráží i míra panika. Netvrdil bych, že jdeme nezbytně do další recese. Konec citátu. Nakolik je možné, je-li to vůbec možné, měřit míru paniky v ekonomice?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
No tak samozřejmě nemáme žádné přesné měření nebo indikátor, ale je řada podpůrných indikátorů, například vidíme, do jaké míry fluktuují směnné kurzy, vidíme, jak fluktuují akcie na burzách, vidíme sondáže vlastně šetření, mínění ekonomů, analytiků a tam dochází též k velkým propadům a vzrůstům a zas opět propadům. Takže všechny tyto indikátory naznačují, že ta míra nejistoty a rizika je mnohem vyšší, než bývala.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Je oprávněná?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Já myslím, že je, protože ten svět se zkomplikoval do značné míry, byla snaha a určitá naděje, že se dostáváme z recese permanentně. Nyní to vypadá, že opravdu je možnost, že do recese opět spadneme, nebo alespoň že míra růstu zpomalí tak podstatně, že …

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Není to ale zase dáno tou panikou? To znamená bludný kruh paniky…

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Ano, samozřejmě, je to bludný kruh, je to propojení a proto vlastně úspěšná politika vládní i nadvládní ve smyslu globálním by vlastně přerušila takovou tu spirálu, která nás táhne směrem dolů a vytvořila by z ní spirálu pozitivního očekávání, která nás by potom samozřejmě táhla nahoru.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Vy jako občan i jako ekonom jste nedůvěřivý k tomu, co se v té ekonomice děje?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Jsem nedůvěřivý, nicméně věřím, že jako ekonomové a ekonomové, kteří pracují na úrovni hospodářské politiky, máme mnohem lepší znalosti dnes, než jsme měli před, řekněme, před 20 nebo 50 lety, takže v tom smyslu bychom si s tím měli být schopni poradit a …

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Přesto ale nejsme.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Ano. Je to spíš politický problém. Já myslím, že když se podíváme na světové předáky, na lídry, tak nejsou schopni uchopit ten problém tak, jak by měli. Vezměte si Spojené státy, Evropu, Japonsko, Čínu, takových 5-6 hráčů vlastně představuje tři čtvrtiny světového HDP. Čili kdyby se tato skupina opravdu byla schopna zkoordinovat a dát dohromady, no tak víceméně určí, co se bude ve světě dělat. A jak vidíme, i přes obrovské finanční krize a recese toho nebyli doposud schopni.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Chápu správně, že globální ekonomika jde ke dnu kvůli neschopnosti politických vůdců, těch hlavních ekonomických hráčů?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Ano. Ona jde dolů proto, že jsou zde obrovské šoky a ti političtí hráči, lídři nejsou schopni utvrdit trhy a vůbec jednotlivce investory v tom, že jsou schopni efektivně čelit těmto negativním externím intervencím.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Co možná námitka, že ta panika vlastně vyhovuje těm, kteří nakupují, protože vlastně vydělávají na tom, že všichni zpanikařili a prodávají? Například na akciích.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Samozřejmě máte pravdu. Vždy existují obě části trhu, to znamená nabídka i poptávka. Někdo prodává, to znamená, že někdo kupuje. A tudíž ti, kteří ztrácí, mají protějšky v těch, kteří získávají. Takže samozřejmě…

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Je to uměle i vyvolaná panika?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Tak do určité míry ano. Spekulanti vždy vyvolávají paniky a vyvolávají očekávání, která jsou jim prospěšná a zde je právě na vládách, jak jednotlivých vládách, tak uskupeních jako je Evropská unie, Amerika, popřípadě koordinace, aby jim toto co nejvíce znemožnily.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
My jsme v uplynulých týdnech, jak bylo řečeno, byli svědky dalšího výrazného poklesu světových burz, významně zpomalila německá ekonomika, o dluhové krizi v Evropě už řeč byla. Na té německé ekonomice je závislá i ekonomika česká, ceny zlata šplhají k novým a novým rekordům, překročily v uplynulých dnech hranici 1900 dolarů za troyskou unci. V co celá ta situace podle vás může vyústit?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
No tak je to taková obrovská bublina svým způsobem. Vezměte si to zlato, jo? Spekulace opravdu neúnosná ve smyslu, že lidé se uchylují do zlata, i ti, kteří vlastně nechápou například, že je to velmi nebezpečné, protože oproti mnohým jiným investicím zlato není produktivní. To nic nevytváří. To není jako když si koupíte akcii podniku, který rok co rok vytváří určitou hodnotu a možná, že se pleteme, jestli je to tolik nebo tolik. To zlato prostě je, leží a pokud bude po něm poptávka, tak cena poroste, ale může přes noc klesnout klidně o 60-70 procent, jak se v minulosti už stalo.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Dovolte osobnější otázku, vy máte část majetku ve zlatě?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Ne, nemám.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Právě kvůli tomu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Právě kvůli tomu. Je to nejriskantnější typ podnikání.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ale přitom pro lidi i podle sociologických výzkumů nejjistější, že zlato je zlato.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
No tak je to takový dojem a říká se, že zlato má tu zlatou hodnotu, ale musíme si uvědomit, že všechno, všechny nerosty a zlato zvláště fluktuují ještě více než kterékoliv jiné veličiny, které si dovedeme představit.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ale zatím fluktuují směrem nahoru.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Dočasně ano. Ale když se podíváte do historie, tak často po tom nahoru, jdou též dolů.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Premiér Petr Nečas očekává a také přemýšlí o korekcích výhledu české ekonomiky. Ministerský předseda Petr Nečas k tomu dodává:

Petr NEČAS, premiér /ODS/
——————–
Já musím říci, že ten vývoj, který probíhá v současné době, jenom potvrzuje nutnost pokračovat v politice konsolidace veřejných financí, ve snižování schodku veřejných financí a já bych dokonce sám za sebe řekl, že spíše by měl vést k razantnějšímu tempu snižování těchto schodků, jako k určitému kroku, který demonstruje finančním trhům velmi razantně politiku této vlády.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Zaznamenalo Rádio Impuls začátkem srpna slova premiéra Petra Nečase. Pokud by měl člen Národní ekonomické rady vlády, ekonom, profesor Jan Švejnar, který je dnes hostem Rádia Impuls, říci, zda by se postavil na stranu opozice, která oproti premiérovým slovům teď jasně říká: Zastavte onu důchodovou reformu, která nemá podporu veřejnosti, právě schválená reforma daní, na níž se dohodl Nečasův kabinet. Je to podle vás oprávněný požadavek opozice ještě v rámci této nejisté doby dělat tyto dvě reformy?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Já myslím, že optimální by bylo, kdyby se opozice a vláda dohodly na tom, které reformní kroky podniknou, protože určité reformní kroky já myslím, jsou potřebné a žádoucí. Například zjednodušení daňové soustavy, to je velice pozitivní. Já myslím, že připravit dobrou reformu penzijního systému bylo také pozitivní, ten se připravoval za všech vlád, jak sociálně-demokratické…

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ale ten výsledek je podle vás dobrý?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Já ten výsledek nemohu doporučit, protože ten druhý pilíř tak, jak je postaven, podle mě není dostatečně žádoucí pro většinu občanů, takže tam je problém, to bych jako opravdu dál ještě žádal propracování.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
To znamená, podporujete než prosadit takovou důchodovou reformu, jak říká opozice, tak raději žádnou? Tento požadavek vnímáte jako…

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
V tomto aspektu bych počkal a propracoval to lépe, ano. Ale jsou některé kroky, jako například zjednodušení daňové soustavy, to já myslím, že je velice žádoucí změnit, zmenšit počet výjimek, to je velice žádoucí s tím, že se samozřejmě nižší vrstvy budou kompenzovat v případech, kde to na ně dopadne negativně. Takže tam člověk musí rozlišit, co je žádoucí a co není. Ale rozhodně já myslím, ten hlavní princip by měl být v této nejisté situaci, aby se ty kroky koordinovaly napříč politickým spektrem, protože bude důležité, aby opravdu vláda v prosazování reforem měla širokou podporu a aby ty reformy nebyly potom znovu …

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ale to nemá, pane profesore. Tady podívejte se na české politické reálie.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Chápu, a je to situace, která je složitá z mnoha důvodů, protože i ty vnější faktory, které jste zmiňoval, jsou velice složité. Jestliže začne Německo zpomalovat, tak naše ekonomika bude dále zpomalovat, to znamená, nárůst nebo přinejmenším ne snižování nezaměstnanosti. Čili s tím spojené výdaje státního rozpočtu. Takže ta konsolidace, o které premiér mluví, je samozřejmě potřebná ve smyslu, že musíme vyslat finančním trhům pozitivní zprávu, že jsme právě to místo v Evropě, kde je dobré investovat, vytvořit pracovní příležitosti a tak dále. Na druhé straně se to musí dělat systematicky a ne bezhlavě, protože právě i ta bezhlavost by vysílala negativní signál vůči těm investorům, kteří jsou velice schopní, dokážou si situaci zanalyzovat.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Říkáte, že výsledná podoba penzijní reformy je špatná, že ji nedoporučujete. Zároveň tedy ale říkáte, že ta daňová reforma schválená vládou je velmi dobrá, včetně toho, že se mění superhrubá mzda, která byla zaváděna před časem zase na zdanění hrubé mzdy?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Já myslím, že to je čistě otázka definice. Ta superhrubá, hrubá mzda dá se, to danění může být úplně stejné, čistě že se jiná míra zavede na hrubou a na superhrubou mzdu. Čili v tom je to spíš, já myslím, zjednodušení té definice.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ona se také v příštích dvou letech bude sjednocovat daň z přidané hodnoty na 17,5 procentech, což podle premiéra zvýší v příštích dvou letech ročně inflaci v průměru o procento.

Petr NEČAS, premiér /ODS/
——————–
Sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty bude mít za dva roky v sobě efekt snížení inflačního tlaku, nikoliv zvýšení. A v příštím roce nárůst snížené sazby daně z přidané hodnoty o čtyři procentní body bude v průměru způsobovat nárůst cen všeho všudy o jeden procentní bod. Úplně stejně tomu bylo v roce 2008.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Vysvětlil před dvěma měsíci ke sjednocení daně z přidané hodnoty v příštích dvou letech premiér Petr Nečas. Není to, pane profesore Švejnare, protimluv, že na straně jedné po dvou letech bude ta sjednocená DPH čelit a bránit inflačním tlakům?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Myslím, že může mít tento efekt v tom, že sjednocená daň je jednodušší a zefektivní fungování ekonomiky, takže v tom smyslu mít jednotnou daň nebo velice málo výjimek je lepší než velice komplikovaný systém.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Kdybych vám ale řekl, že to je sociálně neúnosné v této situaci, protože potraviny budou v 17,5 procentech, Česká republika bude jedinou zemí, která bude mít sjednocenou daň.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Přesně tak. Já myslím, že v tom případě znovu opakuji to, co jsem říkal dřív, že je potřeba pomoci těm rodinám a jednotlivcům, kteří jsou na tom ekonomicky hůře než většina společnosti a můžeme se bavit o tom a je zde dobrý argument, aby to zvýšení nebylo až do 17,5 procenta, protože tam se počítalo s tím, že se část fondu použije právě na uskutečnění penzijní reformy. Jestliže by se neuskutečňovala nebo jestliže by nebyla opravdu efektivně dělaná, no tak pak není důvodu, proč zvyšovat DPH.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Třeba je a to, že se bude krýt schodek státního rozpočtu, protože se špatně vybírají korporátní daně.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Takže pak je otázka, přesně tak, kde můžeme nejlíp vybrat daně, do jaké míry bychom měli podstoupit některá opatření, která sníží výdaje neefektivní, ať už je to korupce, kde samozřejmě všichni by chtěli snížit tuto míru, ať už to je v některých výdajích, které mohou být více adresné, přesnější a nižší.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
V tom citovaném rozhovoru pro týdeník Profit jste, pane profesore, před týdnem konstatoval, cituji: Celosvětová ekonomika respektive velké ekonomiky, viz. Spojené státy americké a Evropa, potřebují dodat stimul. Podle mne by dalším receptem bylo další krátkodobé zadlužení a tím i stimul z vládního sektoru. Konec citátu. Co kdybych vám namítl, že ty uplynulé dva roky jasně ukázaly v tom, jak uvažují politici, že vládní stimuly prohlubují problémy ekonomik, které se dotýkají nás občanů a že jste příliš optimistický a že ty vládní stimuly by mohly zhoršit ještě globální ekonomickou situaci?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Ten argument není tak jednoduchý ve smyslu, že si musíme uvědomit, že to, co by se stalo, kdyby býval nebyl vládní stimul ve Spojených státech a v Evropě a potažmo jinde ve světě, mohl být ještě hlubší propad, mohla to být opravdu deprese typu 30. let. Takže v tom smyslu se vždycky musíme otázat, co by se bylo stalo, kdyby něco nebylo uskutečněno.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A vy si nemyslíte, že přijde do deseti let?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Já myslím, že samozřejmě je problém v tom a to jste správně poukázal, jestliže ty peníze nejsou efektivně využity, no tak potom je značná otázka, jestli vůbec ten stimul dělat nebo jestli ho dělat nyní, když zadlužení je ještě vyšší. Takže tam bych doplnil to, co jsem říkal vlastně minulý týden, že samozřejmě je důležité, aby jakýkoliv stimul, který by se konal, aby ty peníze byly velmi efektivně investovány. Ten příklad, který dám, je velice názorný a jednoduchý. Jestliže investiční projekt má návratnost, která je vyšší než úroková míra, na kterou si člověk půjčí, aby ten projekt uskutečnil, ať už je to jednotlivec, podnik nebo vláda v tomto případě, no tak pak je to efektivní, protože se ten úrok splatí a ještě je tam něco hodně navíc, protože ta návratnost je vyšší než ta úroková míra. Ale ten předpoklad je, že to bude efektivně investováno, jo? Tak to je ta důležitá, ten bod, který je důležitý.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A vy vidíte takové efektivně investované peníze, když se podíváte na fungování americké administrativy nebo fungování evropských lídrů?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
No tak samozřejmě člověk může najít některé projekty, pak tam je spousta jiných, které jsou neefektivní. Čili…

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Není víc těch neefektivních a neukazuje se, že se stejně Amerika nevyhne zásadním problémům stejně jako Evropa, pokud budou další vládní stimuly?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Ano. Podívejte se, já myslím, že se tomu mohou vyhnout, já myslím, že si musíme uvědomit, že bez vládních stimulů můžeme mít propad, který je ještě hlubší a všechny tyto ekonomiky a zvláště evropské ekonomiky jsou automaticky nastaveny na to, že při propadu nebo zpomalení máme obrovské sociální výdaje na nezaměstnanost a na další věci. Čili musíme si uvědomit, že nicnedělání není něco, co je opravdu lékem na tento bolehlav.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády, profesor Jan Švejnar. Problémy eurozóny přidělávají starosti nejen členským zemím, ale i Číně. Pokud podle politického vedení Číny jednotlivé země eurozóny nezačnou víc spolupracovat na řešení evropské dluhové krize, může se stát, že se eurozóna rozpadne. Čínské noviny dokonce píší o morové ráně pro světovou ekonomiku. Použil byste takový titulek?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Podívejte se, je to trošku možná přetažené, ale je pravda, že evropská ekonomika v Evropské unii je to největší ekonomický blok světa. Čili jestli tento blok si nepovede dobře, tak to bude mít razantní negativní efekt na všechny včetně Číny, protože Čína je velmoc ekonomická rychle rostoucí, která ale závisí na tom, aby mohla exportovat do eurozóny, do Evropy všeobecně a do Spojených států. Jestliže ty evropské trhy a americké trhy neporostou, tak je to pro Čínu obrovský problém.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Proto se přimlouvá i za společný postup Německa a Francie?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Ano, přesně tak. A navíc tím, že exportují, tak Číňané vlastně akumulují velké množství peněz v eurech na v dolarech a chtěli by je někam dobře uložit a proto by chtěli, aby právě tyto zóny světa, ať už je to euro nebo americká dolarová zóna, aby dobře fungovaly.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Bývalý ministr financí, hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík před časem odpověděl na otázku Rádia Impuls, zda vnímá jednotnou evropskou měnu jako poškozenou značku. Odpovídal těmito slovy:

Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
——————–
To určitě ano. Nicméně jeho základní porodní bolestí od samého počátku bylo to, že na straně jedné je tady měnová unie, ale není tady fiskální unie. Měnová unie, která je založena na tom, že máme přesná pravidla. Když se podíváme na tu fiskální stranu, tak ta pravidla tady máme také, chybí tady ale ta instituce, která by zajišťovala jeho chod, respektive institucí, která to má na starosti, je zasedání šéfů ministerstev financí a tím mechanismem je politická dohoda, politické jednání a to se zjevně neosvědčilo.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Vysvětluje v rozhovoru pro Rádio Impuls bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Nakolik má podle ekonoma Jana Švejnara, který je dnes hostem Rádia Impuls, eurozóna jiné řešení než hlubší integraci? Teď sledujeme jednání Německa a Francie především o té jednotné hospodářské vládě v čele s prezidentem, o společných eurobondech, také o možném společném zdanění, tedy jednotné korporátní dani. Zároveň ale i němečtí i francouzští politici jsou skeptičtí, že na to eurozóna jako celek nekývne. Co si myslíte, že bude průchozí a nezbytné, když to spojíme?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Ano. Jsou tady dvě otázky, co by bylo efektivní a druhé, co bude průchozí. Vývoj doposud ukazuje, že býti na půl cesty mezi úplně separátními celky, jednotlivými státy a úplně konsolidovanou, řekněme integrovanou Evropou, je to nejhorší. Že spekulanti všeho typu využívají a celkem efektivně to, že jsou schopni rozbít jakoukoliv jednotnou politiku a tím, že uvrhnou některé země jako Řecko, Portugalsko, Irsko, Španělsko, postupně Itálii do nejisté situace, způsobují to, že jsou, za vysoký úrok tyto země vlastně si půjčují, soukromý sektor, spekulanti získávají velké bohatství a nakonec to daňoví poplatníci eurozóny nebo Evropy stejně zaplatí. Čili v tom smyslu ta situace, která je, není optimální, je velmi drahá, je to řešení, které je ad hoc, ex post, to znamená po tom, co se věci udělají, se to náhle nějak řeší. Je mnohem lepší si vytyčit konzistentně, systematicky, budeme víc integrováni a nebo budeme seskupení atomistických států, které budou volně obchodovat, ale každý na svém, jo, za své. Obojí je, myslím, lepší řešení, těžko předvídat, k čemu přesně dojde. Já bych odhadoval…

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Pokud byste měl doporučovat, ano?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Já bych doporučoval to postupné a co možná nejrychleji systematické uskupení, které by opravdu koordinovalo tu fiskální činnost, které by též zajišťovalo podmínky, za kterých ty nynější slabší státy budou reformovat svoje ekonomiky…

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
To znamená, vnímáte opravdu jako nezbytné jednotný evropský dluhopis, vnímáte jako nezbytné sjednocení korporátních daní, vnímáte jako nezbytné vytvoření hospodářské vlády eurozóny v čele s nějakým prezidentem?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Já myslím, že to tak daleko nemusí jít. Co je nejdůležitější, je, aby opravdu ty jednotlivé země byly přinuceny nějakou institucí, že fiskálně budou si vést zodpovědně, že budou mít pružnější trhy práce a jiné trhy, instituce, které potřebují mít pružné na to, aby mohly mít jednotnou měnu a potom jak to přesně uvnitř budou dělat, to už není nutné. Čili jestli budou mít stejnou korporátní daň nebo jinou, jestli budou víc zdaňovat jednotlivce nebo korporace, to už bych nechal na nich. Tak jako vidíme, nakonec ten příklad Spojených států je dobrý, protože je tam sice jednotná federální vláda, je tam třeba jednotná podpora v nezaměstnanosti napříč státy, která jde z federálního toho, ale jednotlivé státy mají jednotlivé daňové doplňky k federální dani. Čili tam ten rozdíl může být. Čili co se musí opravdu stát, je, aby tady byl jednotný přístup takový ten celkový a rozmanitost na úrovni států potom může být navíc. Ten dluhopis evropský, já myslím, že je velká možnost. Podívejme se na Ameriku, kde centrální banka nyní vlastně řekla a věrohodně bude na tom trvat, že dlouhé období, řekněme dva roky, nezmění úrokovou míru a má tu moc ji nasadit na jakoukoliv velikost a oni nasadili prakticky na nulu, jo? Čili Amerika si bude půjčovat velice levně a všechny úrokové míry, které se k tomu vztahují, klesly, čili najednou je možnost si půjčit velice levně. Kdyby se Evropa takto shodla, jak jsem naznačil a centrální banka snížila …

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Tak by nemusela Itálie, Španělsko…

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Si půjčovat za 10-15 procent, přesně tak. Čili bychom ušetřili spoustu peněz, protože jako daňoví poplatníci Evropy to stejně nakonec platíme a kdyby si celá Evropa půjčovala za čtvrt procenta nebo procento nebo procento a půl, cokoliv by prostě ta míra byla nakonec, tak se na tom ušetří spousta peněz za předpokladu, že všechny ty ostatní reformy, které jsme tady spolu zmiňovaly, budou uskutečněny.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Vy když jste měl před více než třemi lety prezidentské ambice, tak jste mluvil o rychlém vstupu do eurozóny. Teď čeští politici, česká vláda jasně říkají, necháme eurozónu, uvidíme, co se s eurozónou bude dít, vůbec se nebavme o vstupu do eurozóny. Výrazně klesla podpora veřejnosti přijetí jednotné evropské měny. O české koruně se mluví jako o švýcarském franku. Myslíte si, že oprávněně a kdybyste byl teď českým politikem, tak byl byste za bukem?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Ne, já myslím, že, podívejte se, ta situace se změnila v tom, že došlo k vývoji, který, ty vnější šoky jsou mnohem větší, než se očekávalo. Stále ještě dává smysl mít dolar jako jednu zónu a za předpokladu, že se Evropa dostatečně sjednotí fiskálně, mít euro jako jednu měnu. Ale to je v situaci, kdy se to stane, kdy se to zklidní a ta situace nastane, řekněme, za rok, za dva, za tři. Ale je důležité se stejně na to připravit. To znamená ne být za bukem ve smyslu, že nic neděláme, ale řekněme jako Polsko, které se na to konzistentně připravuje, nespěchá, mluví o tom, že by se měly dojednat znovu podmínky, za jakých eurozóna bude fungovat, to znamená i vstup Polska do eurozóny a potom já myslím prostě ve vhodné době do toho vstoupit právě z toho důvodu, že většina našeho obchodu, to znamená jak vývoz, tak dovoz je s eurozónou. To znamená, naši exportéři musí vzít v potaz to, jaký je vlastně směnný kurz koruny vůči euru a tady pozor, jste mluvil o švýcarském franku, aby se nám nestalo to, co Švýcarům, kteří, jejich exportéři mají obrovský problém, protože ten frank je tak drahý nyní, tak nadhodnocený. A uvědomme si, není to jenom otázka exportérů, ale těch výrobců, kteří soutěží, domácí výrobci, kteří soutěží s dovozem. Ti též vlastně mají mnohem tvrdší konkurenci, když ta měna je velice hodnotná.

Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Konstatuje ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády, profesor Jan Švejnar, který byl dnes hostem Rádia Impuls. Děkuji a těším se příště na vaši návštěvu.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
——————–
Děkuji za pozvání.