Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Podaří se v Ženevě najít kompromis v dohodě o liberalizaci světového obchodu? Jaké důsledky může liberalizace mít s ohledem na rostoucí ceny potravin a paliv? Jak se Spojeným státům daří překonat známky recese a jak se to promítne do podzimních prezidentských voleb? A také co stálo za posilováním středoevropských měn? Nejen o těchto tématech budeme mluvit v dnešním Studio Česko. Při jeho poslechu vás vítá Hana Hikelová. Naším hostem je ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě a vedoucí vědecký pracovník Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, ekonom Jan Švejnar. Hezké odpoledne, pane profesore.

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Hezké odpoledne.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Začnu osobní otázkou. Už jste se definitivně rozhodl, jestli v Česku zřídíte, přeloženo do češtiny, myšlenkové centrum, jak jste avizoval v červnu?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Pracuji na tom a myslím, že tak do podzimu bychom měli vědět, jestli na to budou prostředky a možnosti a snažím se co nejvíc.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Rozhodující tedy budou prostředky, nicméně vy jste chtěl nejdřív zjistit, jestli by takové centrum mělo podporu, co jste zjistil?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Myslím, že lidé to vidí jako přínosné, takže toto jsem zjistil, to je pozitivní. Všichni říkají, že zřídit takové centrum by pro nás bylo důležité a ta otázka, která zůstává, je samozřejmě, jestli na to budou prostředky.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Kolik bude potřeba financí, co jste zatím, k jakým propočtům jste se dostal?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
No, tak já si myslím, že aby to opravdu dobře fungovalo, aby to mělo nějaký dopad, tak by bylo potřeba, aby to mělo roční rozpočet tak přibližně třicet milionů korun a uvidíme, jestli se na to dá získat vlastně jmění, které by toto mohlo vytvořit.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Teď už pojďme k těm avizovaným tématům, v Ženevě probíhá tento týden klíčová schůzka Světové obchodní organizace o liberalizaci světového obchodu. V Rádiu Česko jsme o tom v posledním týdnu hodně mluvili i s vámi. Vy jste byl relativně optimistou v tom směru, že očekáváte, že po sedmi letech trvání takzvaného katarského kola rozhovorů by tentokrát mohlo dojít k dohodě. Připomenu teď základní fakta, Spojené státy v pondělí přijely s tím, že jsou připravené snížit strop pro zemědělské dotace na patnáct miliard dolarů, nabídka Washingtonu je ale závislá také na nabídce otevření trhu pro průmyslové zboží od Brazílie, Číny a Indie a dalších obchodních partnerů. Brazílie a Indie v podstatě okamžitě označily tu nabídku Spojených států za nedostatečnou a Brazílie trvá na tom, že ten strop by měl být kolem třinácti miliard dolarů. Dá se podle vás očekávat, že Američané sníží ten strop na zmíněných třináct miliard a co by to pro ně znamenalo?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Já myslím, že se dá očekávat určitý vývoj. Samozřejmě všichni přicházejí s počátečními podmínkami a potom začíná vyjednávání, čili je zcela normální, že první nabídka je odmítnutá, nebo takzvaně odmítnutá, ale jak vidíte, je odmítnutá otevřeně v tom smyslu, že je zde protinabídka, takže věci zatím vypadají slibně a je otázka jako, kde se mohou ty strany vlastně sejít, někde tam uprostřed. Všichni jsou si vědomi toho, že vynaložili obrovské úsilí a že je to teď nebo nikdy, když to přeženeme, že opravdu teď je ta hodina nebo ten týden, ve kterém by se měli dohodnout, všichni se sjeli, takže jsem stále ještě optimista a myslím, že by to pro nás pro všechny bylo velmi blahodárné, zvlášť když vidíme vývoj cen výrobků jak už nerostných zdrojů, jako ropy, tak zemědělských výrobků, ale bude to opravdu vyžadovat, aby politici, kteří se sjeli do Ženevy, byli velkými státníky, aby viděli dlouhodobější souvislosti a aby si uvědomili, že zde vytvářejí dějiny.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Když se zastavím ještě u Ameriky, co by Americe přineslo otevření trhu pro průmyslové zboží do Brazílie, Číny, Indie?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Pro Ameriku by to bylo velmi důležité, protože pro ni je již v zemědělství velice malá část ekonomiky, zaměstnává méně než dvě procenta lidí. Naopak průmysl a samozřejmě služby, potažmo toho jsou velmi důležité a tam Amerika může prospět tím, že bude dál vyvíjet nové výrobky a vlastně posilovat teda kvalitu zboží po celém světě, čili ta dělba práce, která je zde vlastně v tom jednání vytvářena, by byla pro nás velmi blahodárná, země, které jsou lepší právě v zemědělství, by se specializovaly na zemědělství a ty, které jsou lepší v průmyslu a ve službách, by nám dodávaly průmyslové výrobky.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Evropská unie pro změnu přišla s nabídkou, že sníží svá cla na zemědělské dovozy o šedesát procent místo původně navrhovaných čtyřiapadesáti. Také unijní obchodní komisař ale dodal, že to závisí na tom, jak právě odpoví velké rozvojové země v otázce průmyslových cel, z pohledu Evropy co by znamenalo snížení cel na zemědělské dovozy o šedesát procent?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
No, tak pro Evropu je to velmi důležité. Evropa je ještě více ochranářsky zaměřená než Spojené státy, čili je potřeba, aby opravdu se postavila tváří v tvář této otázce a Evropa obdobně jako Spojené státy má budoucnost více v průmyslu a ve službách než v zemědělství, čili je to spíš setrvačnost, že stále v Evropě bazírujeme velmi silně na zemědělství a v tom kdybychom ustoupili, tak vezměte si, Spojené státy, Evropa, potažmo Japonsko, tak by z toho rozvojové země opravdu těžily a potom ony by mohly samozřejmě otevřít a měly by otevřít trochu se více mezinárodnímu obchodu, protože když se na to podíváme, tak nejvyšší cla jsou bohužel právě v rozvojových zemích, což brzdí jejich rozvoj samotný a tudíž kdyby ony přistoupily nyní v rámci těchto dohod ke snížení svých cel, tak by se i jejich dynamika velice zrychlila.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Zastavme se u těch ochranářských, u té ochranářské politiky Evropy. Obecně překážkou je také systém evropské zemědělské politiky, především dotace do zemědělství. Vidíte při současném rozložení sil v Unii možnost, řekněme, v dohledné době tu zemědělskou politiku skutečně revidovat?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Myslím, že by k tomu mělo dojít, že je to opravdu velká výzva. Evropa, já myslím, už středně době o tom uvažuje, samozřejmě je to v tom horizontu a opět je to otázka státnická, jsme dostatečně státničtí v tom smyslu, že se Evropa odhodlá k většímu kroku, jestliže zbytek světa simultánně v tu samou dobu je ochoten též udělat velký krok? To já, o tom se opravdu nyní v Ženevě jedná.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Vy už jste zmínil, že pokud by došlo k dohodě o liberalizaci, tak je jasné, že by zemědělské výrobky na trhu byly hlavně z rozvojových zemí, zatímco Spojené státy a Evropa by se specializovaly na výrobu, řekněme, s vyšší přidanou hodnotou, ať už jsou to nové technologie a podobně. Jsou na to ale Spojené státy a hlavně Evropa připraveny na takovýto zásadní zlom?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Já myslím, že ano, protože jak jsem již naznačil, v rámci zaměstnanosti to nebude mít velký efekt, jak Evropa, tak Amerika zaměstnává poměrně malé procento lidí v zemědělství, čili ten dopad silný tam není a naopak by to posílilo zaměstnanost v těch odvětvích, jak jste se zmínila, která mají vysokou přidanou hodnotu, čili je to opravdu spíš otázka, jestli se dokážeme odpoutat od takových těch historických norem a jestli učiníme ten velký krok nebo skok kupředu, který by nás a celý svět mohl posunout opravdu kupředu zcela jako jednoznačně.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Když opustíme celounijní politiku a podíváme se na Českou republiku, Česká republika podle vás na takto zásadní změnu připravená je, co se týká struktury hospodářství?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Já myslím, že ano, oproti třeba Polsku my máme mnohem méně lidí v zemědělství, takže samozřejmě máme zemědělce, musíme se postarat o to, aby ten šok pro ně nebyl bolestný, ale je to pro nás lehčí, než například opět, jak říkám, pro Poláky, ale i v Polsku by se s tím měli vyrovnat, protože je to větší otázka většího formátu, vyššího principu, čili je to, jak říkám, opět tak já to nazývám, tou státnickou, státnickým přístupem a je potřeba si vytvořit vyšší vizi, větší vizi a opravdu jít kupředu.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Jak podle vás obecně postoj Spojených států ovlivňuje přece jenom to, že na podzim budou prezidentské volby, bude se měnit administrativa, hraje to roli i při tomto jednání v Ženevě?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Hraje to roli, ale de facto myslím, že ten výsledný efekt je pozitivní v tom, že vlastně odcházející administrativa George Bushe, administrativa George Bushe si může nyní dovolit některé věci, které si nemohla dovolit dříve. Čili já myslím, že oba kandidáti by byli radši, kdyby se to vlastně projevilo nyní před tím, než by oni nastoupili do úřadu.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Aby nemuseli ustupovat oni.

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Aby nemuseli oni činit tato těžká rozhodnutí. Čili v tom smyslu je to pro Spojené státy šťastné časování.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Právě ekonomika Spojených států obecně je to, co pro voliče bude asi hlavní při rozhodování o tom, kdo usedne po Georgi Bushovi v Bílém domě. Z tohoto pohledu má teď podle vás lepší výchozí pozici Obama nebo McCain?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Má lepší pozici Obama, protože americká ekonomika si nevede příliš dobře. Není v recesi díky exportu, slabý dolar způsobuje, že Amerika si nyní vede dobře ve vývozu, ale nicméně roste mnohem pomaleji tento rok než roste v průměru historicky, takže to samozřejmě nahrává tomu, který není součástí nynější administrativy, čili Obama má výhodu.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Když se podíváme na krátkodobý výhled americké ekonomiky, co se dá do podzimu, do termínu těch voleb očekávat?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Já myslím, že ne moc. Já myslím, že zůstane víceméně tam, kde je, pomalý růst, mohlo by dojít samozřejmě k negativnímu výkyvu, kdyby finanční krize se stále ještě prodloužila, prohloubila, já myslím, že k tomu s největší pravděpodobností nedojde, čili bych očekával, že víceméně bude mít poměrně pomalý růst a oba kandidáti se budou dohadovat o tom, zda to je koho, čí je to vina a co to vlastně znamená pro budoucnost.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Pane profesore, jak obecně hodnotíte roli FEDu při té současné situaci americké ekonomiky?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Já myslím, že ten FED si vede poměrně dobře, protože ta situace je velmi složitá. Americká ekonomika, finanční sektor nebyl v takové těžké situaci víceméně od krize z třicátých let a FED zatím se jim podařilo společně s ministerstvem teda financí udržet situaci v rámci možností klidnou. Samozřejmě dochází k obrovským změnám, nikdy v historii FED a ministerstvo financí neintervenovali tak silně, jako intervenují nyní, čili ta americká ekonomika se mění, je mnohem více dirigistická než byla předtím, ale zatím se jim opravdu podařilo zamezit panice, to je to největší nebezpečí a systém bude mimo nebezpečí, to znamená, že by vlastně celý systém finanční začal kolabovat.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Americký Kongres právě dnes má hlasovat o návrhu zákona na uklidnění nestabilního trhu s nemovitostmi. Návrh má umožnit polostátním hypotečním agenturám Fannie Mae a Freddie Mac dočasný přístup k levnému kapitálu ve formě vládních úvěrů nebo přímých investic. Obě společnosti vlastní nebo garantují téměř polovinu všech hypotečních úvěrů. Už včera americký ministr financí apeloval na Kongres, aby ten plán záchrany schválil. Rozpočtový výbor Kongresu přitom odhadl, že plán záchrany by mohl daňové poplatníky stát asi dvacet pět miliard dolarů. Pokud tento návrh projde Kongresem, je šance, že se opravdu uklidní ten nestabilní trh s nemovitostmi?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Já jsem toho názoru, že ano, že to bude potřeba. Je to smutné, že daňový poplatník musí opravdu sanovat tak velkou část hypotečního trhu, ale hypotéky v Americe jsou opravdu velkou položkou, téměř polovina, více než polovina rodin opravdu má hypotéky a zde se jedná o situaci, kdy chudší rodiny, které nemohou v dané situaci hypotéky mnohé z nich splácet, by mohly ten trh opravdu velice zneklidnit a myslím, že vláda americká vlastně nemá jiné východisko a Kongres v tomto případě než přijmout tento návrh a samozřejmě potom se snažit změnit instituce tak, aby k tomu v budoucnosti nedošlo.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Někteří kritici varovali, že by plán mohl poplatníky nakonec přijít na mnohem více, podle stoupenců je ale naopak dobře, že vláda za oběma agenturami stojí, protože je to výraz důvěry. Jaký je váš názor? Je záchrana těchto dvou agentur skutečně nezbytná pro další vývoj v oblasti hypoték?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Myslím, že je nezbytná, jestliže chceme odvrátit finanční krizi. A ta finanční krize by nakonec byla mnohem nákladnější jak pro daňové poplatníky, tak potažmo celý svět, protože přiznejme si, kdyby začal kolabovat americký finanční systém, tak ten efekt, ta vlna by se hnala celým světem. Čili je to v zájmu Spojených států, je to v zájmu celého světa, aby k té sanaci došlo a bohužel tedy americký daňový poplatník to zaplatí a Amerika se s tím prostě musí vyrovnat, tam myslím, že momentálně není jiné východisko.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Americký ministr financí zastává názor, že navzdory těm hlubokým problémům na realitním trhu má americký bankovní systém velmi pevné základy, souhlasíte s tímto názorem?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Souhlasím. Já myslím, ten systém opravdu je silný a ten otřes, který vidíme, k tomu došlo tím, že ten nápor vlastně inovací, byla tam zlepšení vlastně nových finančních prostředky, které byly uvedeny, které byly zavedeny počátkem tohoto desetiletí a během tohoto desetiletí byly v mnohem úspěšné, ale v mnohém též ten systém opravdu vypnuly do té míry, že nebyl schopen v nynější podobě to absorbovat, a takže vidíme ten efekt nyní negativní a ten se musí nějak z toho systému vlastně vysanovat a potom, já myslím, ten systém opravdu bude zase dobře fungovat.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Představují nějaké riziko pro americký finanční a bankovní trh nově nastupující silné bankovní skupiny, zejména z arabských zemí, které vydělávají samozřejmě zejména díky rostoucím cenám ropy?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Ano. Já myslím, že to není nebezpečí, že oni de facto momentálně zachraňují velké finanční instituce a banky v Americe a potažmo i v západní Evropě, v Británii, a tak dále, takže je to příliv kapitálu, který samozřejmě bude do určité míry určující v budoucnosti, protože se stávají novými vlastníky, takže v tom se svět velmi mění, ale je to de facto posílení, které je zcela normální, prostě někdo má peníze, investuje, oni mají nyní peníze, takže bych neočekával, že to bude mít nějaký zvratný vývoj. Naopak myslím, že to momentálně má uklidňující efekt.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Posloucháte Český rozhlas, Rádio Česko, naším hostem je ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě, ekonom Jan Švejnar. Pane profesore, překvapil vás v poslední době vývoj české koruny?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
No, tak vede si nadmíru silně. Já myslím, je to překvapující v tom smyslu, že jsme nikdo neočekávali, že by euro a dolar byly tak nízko vůči koruně, na druhé straně samozřejmě příliv zahraničního kapitálu, který je do velké míry důvodem, proč koruna je tak silná, ten příliv pokračuje, takže v tom smyslu opravdu je to vývoj, který je i trochu tak nějak mimo naši kontrolu.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma včera vystoupil s razantní intervencí, když řekl, že by banka mohla už v příštím měsíci snížit sazby. To vedlo k okamžitému oslabení koruny, které pokračuje i dnes. Analytici se shodují na tom, že intervence přišla právě včas, zasáhla trh ve chvíli, kdy se po dosažení úrovně třiadvaceti korun za euro rozhodovalo o dalším směru. Přišla podle vás ta intervence včas od centrální banky?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
No, tak to je vždy těžké jako rozhodnout, kdy je včas a kdy není včas. Samozřejmě silná koruna tak, jak je silná nyní, opravdu ohrožuje mnohé výrobce, exportně orientované výrobce, ale i ty, kteří konkurují dovozu, protože dovoz se stává velice levný oproti našim nákladům, takže v tom smyslu já myslím, ta intervence je nutná, možná, že mohla přijít i dříve, ale je správné a myslím, že přišla nyní a je potřeba zvlášť to snížení úroků bude mít efekt v tom smyslu, že po světě nyní putuje spousta kapitálu, který hledá výnos a pakliže u nás ten výnos bude nižší na základě té nižší úrokové míry, tak to bude znamenat, že toho kapitálu tady zakotví méně a poptávka po koruně bude nižší a tudíž se sníží její hodnota. Čili ten přístup, já myslím, je správný a otázka je, o kolik se potom musí ta úroková míra snížit na to, abychom korunu udrželi v nějaké přijatelné hodnotě.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Loni česká ekonomika rostla tempem šest celých šest desetin procenta. Česká národní banka na letošní rok předpovídala zpomalení na čtyři celé sedm. Nakolik může ten současný stav koruny vývoj skutečně zabrzdit?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Může, může podstatně zabrzdit. Já myslím, že procento klidně z šesti na pět procent, ten může být, já myslím, směrodatný na základě úrokové míry. Jde o to samozřejmě, jaká bude souhra dalších okolností. Co je zajímavé je, že vidíme v posledním čtvrtletí, řekněme, že se zpomaluje tempo růstu všude možně na světě, ale střední, východní Evropa zatím ještě stále mimo Maďarska, kromě Maďarska roste poměrně rychle, čili to zpomalení nemusí být tak silné, ale myslím, že určité zpomalení zde bude.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Podle guvernéra Tůmy je reálná hodnota koruny kolem čtyřiadvaceti korun padesáti haléřů za euro. Hypoteticky co by na druhou stranu znamenalo příliš, momentálně příliš velké oslabení koruny, korekce třeba na dvacet pět, dvacet šest korun za euro, jaká inflační rizika by to mohlo mít?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Jsou zde určitá inflační rizika. Já myslím, že by nebyla ta největší, to inflační riziko je spíš z nárůstu cen, že jo, ropy a dalších nerostných zdrojů a samozřejmě zemědělských výrobků. Já bych se, jestli to bude dvacet pět nebo dvacet šest nebo dvacet čtyři a půl, já myslím, to nebude hrát tak obrovskou roli, protože bude těžko stabilizovat ten kurz i tím, že bude centrální banka, Česká národní banka posunovat úrokovou míru, takže já myslím, pokud budeme někde v okolí dvaceti pěti korun, tak to nebude velký efekt.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Zpomalení ekonomiky může mít samozřejmě vliv i na trh práce. Podle nedávno zveřejněných dat je nezaměstnanost v Česku stále na úrovni pět procent, přitom je ale více než sto padesát tisíc volných pracovních míst. To svědčí o velkém napětí na trhu práce. Jaký je podle vás další vývoj nezaměstnanosti?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Ta nezaměstnanost se nedá o moc více stlačit, pakliže nebudou některé další strukturální změny, například rekvalifikace těch, kteří jsou opravdu nezaměstnatelní nyní, a tak dále, takže já myslím, že ten trh práce bude i nadále vypnutý a i, to znamená, bude tam určité napětí, bude těžko hledat pracovníky, i kdybychom rostli pomaleji, to znamená, řekněme, o čtyři, čtyři a půl procenta, tak stále ta nezaměstnanost bude velmi nízká.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Když se podíváme na současný stav zaměstnanosti, na tu strukturu, tak je evidentní, že samozřejmě řada lidí v České republice pracuje stále v průmyslu, především automobilový průmysl se stává dominantou pro Českou republiku. Považujete to současné procento, jakým se právě automobilový průmysl podílí na českém hospodářství, ještě za zdravé, nebo už je to, řekněme, množství, které je přehnané a pokud by se automobilový průmysl dostal do případné krize, tak by to mělo obrovské dopady?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Já tady argumentuju vždycky tím, že říkám, podívejte se, dočasně to je zcela v pořádku, využijme toho, že zahraniční kapitál sem proudí tak rychle, že si vybral toto odvětví, v pořádku, ale snažme se vytvořit strategii tak, abychom věděli za pět let, za deset let, kde chceme být, co budou odvětví a sektory s velkou přidanou hodnotou a zaměřme se na to, aby budoucí investice, a to znamená, i investice do lidského kapitálu, vzdělání byly právě, šly tímto směrem, abychom nezůstali u toho, že jsme připraveni být tou automobilkou světa, protože to se samozřejmě, tento typ kapitálu se bude posunovat dál na východ. Naše náklady se zvyšují a v určité chvíli bude zajímavější pro ně býti dále na východ.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Z tohoto pohledu jaký model, řekněme, reformy školství by podle vás Česká republika měla zvolit?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Já myslím, že musíme opravdu investovat víc do vyššího školství terciálního v tom smyslu, ta bílá kniha, která například byla připravena, nabízí mnoho řešení, která je potřeba zvážit, zrealizovat a je potřeba se zaměřit na to, abychom měli nejenom množství, ale abychom měli velice dobrou kvalitu.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Přece jenom se vrátím ještě k těm makroekonomickým údajům. Mluvili jsme o nezaměstnanosti, nezmínili jsme inflaci, která se do podzimu pravděpodobně u nás výrazně nesníží, byť při těch posledních datech došlo k mírnému snížení inflace právě ale vlivem silné koruny. Stále téměř dvojnásobně převyšuje inflační cíl České národní banky. Začne nová vlna vyjednávání o kolektivních smlouvách a platech. Tlak na růst mezd se dá očekávat i vzhledem právě k nízké nezaměstnanosti. Jak to může ovlivnit a případně zabrzdit českou ekonomiku?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
To je velice důležitá otázka. Vezměte si, historicky to bylo vždy důvodem, jestliže se mzdy začnou zvyšovat, to znamená, jestliže začnou brát v úvahu inflaci, tak se do určité míry rozjede inflační spirála. Na druhé straně samozřejmě není férové, když jenom část společnosti absorbuje ten šok vnější, který zde nastal, čili je potřeba najít nějaký ten společenský konsensus, společenské porozumění, jak všichni budeme trochu nějak si utahovat opasky, aby to nebyla jenom jedna skupina či jiná skupina. Ale ten fakt je, ten holý fakt je, že musíme nějak tento inflační tlak absorbovat, to znamená, utáhnout si ten opasek, protože ten tlak přichází zvnějšku a my jsme o to chudší, čili musíme nějak vlastně absorbovat to, že jsme chudší společnost o tu inflaci a jestliže budeme dále prostě požadovat větší přídavky na mzdách, tak to znamená, že ta inflace bude dál pokračovat.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
My jsme mluvili samozřejmě o vlivu silné české koruny na českou ekonomiku. Samozřejmě, že světové trhy řeší především ale vztah dolaru versus eura, případně vzhledem k čínské měně. Myslíte si, že z tohoto může vzniknout hospodářský problém celosvětový, z toho, že dolar proti euru neustále oslabuje?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Víte, já myslím, že tam celkem funguje volný trh v tom smyslu, že žádná intervence z velkých centrálních bank, ať už FEDu v Americe či Evropské centrální banky není schopná dlouhodobě zvrátit vývoj mezi těmi měnami, takže tam já myslím, že celkem dochází k volnému pohybu. Samozřejmě ta fluktuace je vyšší, než bychom si přáli a je to dáno tím, že je zde právě hodně kapitálu volného, který se pohybuje a určuje toto. Momentálně je to, že dolar je slabý, je de facto pro celosvětové hospodářství, já myslím, přínosné, pozitivní v tom, že americká ekonomika sice oslabila, ale nešla do recese a americká ekonomika je stále ještě takovým tím motorem růstu a nejenom reálným, ale i psychologickým. Čili to, že není v recesi, de facto já myslím umožňuje i lepší konjunktuře v jiných částech světa. Čili já bych momentálně to viděl jako celkem pozitivní vývoj, i když samozřejmě pro lidi a pro turisty ať už to je z té či oné země, to má obrovský dopad.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Vy jste mluvil o tom, že to, že dolar je slabý, je pro Ameriku v podstatě dobře, nicméně je pro Evropu dobře, že euro je tak silné?

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Tak, samozřejmě to skutečně velké problémy, zatím musím říct, že evropští exportéři si vedou poměrně dobře, ale myslím, že dlouhodobě bude potřeba, aby dolar vůči euru posílil, nebo euro samozřejmě vůči dolaru trochu oslabilo, to je to samé a našla se teda hodnota, která opravdu vyjadřuje ty obchodní relace a nejenom kapitálové toky.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Jak hodnotíte z tohoto pohledu fungování Evropské centrální banky? Překvapivě včera například francouzský prezident Sarkozy vystoupil s tím, že by se kompetence Evropské centrální banky měly svým způsobem revidovat.

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Já bych pro to nebyl. Já myslím, že Evropská centrální banka je poměrně ještě mladá instituce, zatím si vede poměrně dobře, samozřejmě ona má trochu jiné poslání než americká centrální banka a americká centrální banka FED má jako poslání nejenom udržení cenové stability, ale též konjunkturální poslání, aby nebyla příliš vysoká nezaměstnanost, aby ekonomika rostla. Čili je možné uvažovat o tom, jestli by centrální banka evropská též neměla mít nejenom cenovou stabilitu, což je její cíl, ale též například konjunkturu, ale neubíral bych její pravomoce a nenechal bych ji být více ovlivněnou jednotlivými státy.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
——————–
Říká ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě, ekonom Jan Švejnar. Pane Švejnare, díky za váš čas a příjemnou dovolenou.

Jan ŠVEJNAR, profesor, ekonom
——————–
Děkuji za pozvání a vám taktéž.