Jan Švejnar hostem pořadu Interview Plus Českého rozhlasu.
Západní sankce zatím Ruskou federaci neoslabily natolik, aby ji přiměly ukončit válku proti Ukrajině. Řada zemí navíc s Ruskem čile obchoduje a na válku nebere žádný ohled. „Rusko dokázalo rozvinout obchod s jinými zeměmi, převážně s Čínou a Indií, navíc Evropa ještě dlouho dovážela plyn. Pokles ruské ekonomiky tak byl velice mírný,“ vysvětluje ekonom Jan Švejnar.
V Rusku také stále zůstávají mnohé západní společnosti. Těm jde podle Švejnara jednak o peníze, zároveň se ale obávají toho, aby jim Rusko neznárodnilo jejich majetek. „Omezují třeba výrobu a nedělají nové projekty, ale zatím se rozhodly zůstat a sankce jim to umožňují. Nejsou dostatečně přísné a tvrdé na to, aby firmy musely Rusko opustit i za cenu toho, že přijdou o majetek,“ dodává.
„Evropa stále podceňuje hrozbu Ruska – hrozba ruské expanze a imperiálních zájmů je historická. To, co se děje dnes, není výjimka,“ připomíná s tím, že mnozí Západoevropané přiznávají Rusku sféru vlivu, kterou historicky měl Sovětský svaz.
S návrhem mírového řešení konfliktu nyní přichází Čína, Ukrajina ovšem plán odmítla a Západ ji poté, co stvrdila pevné přátelství s Ruskem, nevnímá jako nezávislého hráče.
„Důležitý je ekonomický aspekt, Čína alespoň zatím nechce ztratit západní trhy. Chce být někde mezi a obchodovat se Západem i s Ruskem,“ konstatuje profesor Kolumbijské univerzity.
Čína podle něj nebude podnikat kroky, které by mohly ohrozit její pozici na západních trzích. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v této souvislosti uvedl, že překročením Rubikonu by byly dodávky zbraní Rusku.
Západ versus Čína
„Máme zde nyní velký filozofický a ideologický boj o to, jestli tím dominujícím modelem pro příští desetiletí a staletí bude princip západní demokracie založený na liberálních principech, anebo spíše autokratický systém, který vidíme v Rusku a v Číně,“ soudí Švejnar.
Nedávné hlasování na půdě OSN o rezoluci, která vyzývá Rusko ke stažení vojsk z Ukrajiny, sice jasná většina zemí podpořila, významná část zemí se ale zdržela.
„Západ zatím není schopen tu svou filozofii a ekonomický přístup v uvozovkách prodat. V 90. letech se očekávalo, že země budou prosperovat společně s volným trhem, ekonomický růst ale nebyl tak rychlý, jak se očekávalo. A pak nastala finanční krize a velká recese, na kterou doplatily nejen vyspělé státy, ale i rozvojové země,“ podotýká.
Pro tyto země tak prý sice není vzorem Rusko, ale Čína ano. Od 70. let totiž zažívá rychlý růst a její tržní systém spojený se silnými vládními regulacemi se tak stal velmi atraktivním modelem.
„Západ musí postupovat velice rázně, získat spojence a ukázat, že Čína se svou investiční politikou v řadě zemí narazila, tvrdě vyžadovala návratnost investic a zabírala doly a přístavy v zemích, které nedostály svým závazkům,“ dodává zakladatel CERGE-EI.