Ani poté, co se ekonom Jan Švejnar rozhádal s ČSSD, se nevzdává její podpory v prezidentské volbě. A zároveň vlastně neví, zda chce kandidovat. Vyzná se v tom vůbec on sám?
* Podle aktuálních průzkumů máte šanci postoupit do druhého kola prezidentské volby. Zatím však od vás nepadlo jasné slovo, že se budete o Hrad ucházet…
Od počátku říkám, že nejdřív chci znát pravidla hry – to znamená prováděcí zákon k prezidentské volbě. Parlament si s jeho přijetím dává na čas. Není vůbec jisté, jak bude vypadat, kdy bude přijat a zda nebude přímá volba odložena. Považuji za nezodpovědné vyhlásit kandidaturu v situaci, kdy člověk ta pravidla nezná. Rád bych též zjistil míru podpory občanů.
* Trochu se vyhýbáte jasné odpovědi, zda do voleb půjdete…
Někteří lidé říkají, že váhám. Neváhám, ale pečlive zvažuji, než se rozhodnu. Jako jsem to dělal před čtyřmi lety. Pečlivě jsem věci připravil, pak jsem kandidaturu vyhlásil a okamžitě jsem jel do měst a do krajů. To je správný způsob. Pečlivé promýšlení a příprava je něco úplně jiného než váhání.
* Zároveň jste se teď rozešel s ČSSD. Neztíží to vaši možnost jít do prezidentské volby?
Já myslím, že možnost spolupráce s ČSSD je stále otevřena. Jediné, co jsem odmítl, jsou ty výjezdní arény kandidátů.
* ČSSD to však vnímá tak, že jste změnil názor a sám se vyloučil jako její možný kandidát.
S ČSSD jsem od začátku jednal o její podpoře s tím, že bych byl nestranickým a nezávislým kandidátem. Nechtěl jsem, abych byl součástí jejích jakýchsi vnitrostranických primárek. Jiří Dienstbier začal o mě rozšiřovat nepravdivé informace a strana se v této otázce začala štěpit. Já ale vždycky říkal, že bych byl nestranický kandidát. Z mého osobního hlediska není výhodné být stranickým kandidátem. Mojí hodnotou je především nezávislost na politických či ekonomických skupinách, kterou bych nerad ztratil.
* Počítáte tedy s tím, že pro případnou kandidaturu budete muset sehnat podpisy padesáti tisíc lidí?
Uvidíme, jak se věci vyvinou. Je tam i možnost získat nominaci od deseti senátorů nebo dvaceti poslanců. Kdyby přišel na řadu sběr podpisů, myslím, že není kam spěchat. Stále nikdo neví, jaká budou pravidla.
* Váš konkurent Jan Fischer už představil svou volební kancelář a začal otevřeně mluvit o své kampani. Neujíždí vám vlak?
Vůbec ne. Naopak. Založit si v Praze kancelář, pak nic nedělat a žít v Londýně, to není ten přístup, který bych já volil.
* Máte představu, kolik by vaše prezidentská kampaň mohla stát a jak byste ji financoval?
To je zásadní otázka, kterou nyní řeším. Financování kampaně musí být čisté a ospravedlnitelné v tom smyslu, že případná finanční podpora bude podporou mé kampaně, a ne darem, za který pak někdo bude něco chtít. Než abych kandidoval za situace, kdy by byl poškozen transparentní přístup, tak bych raději nekandidoval vůbec.
* A na kolik odhadujete, že vaše prezidentská kampaň vyjde?
Záleží na tom, jak se budou chovat všichni hráči, nicméně očekávám, že nakonec to bude mezi dvaceti až padesáti miliony korun.
* ČSSD nyní uvažuje o tom, že by po příštích volbách vládla s podporou komunistů. Dovedete si představit, že budete prezidentem země, kde se komunisté podílejí na vládě?
Rozhodně bych sociální demokracii takový krok nedoporučoval. Myslím, že by se tím dostala do situace, která by pro ni nebyla žádoucí. Komunistická strana se nejdřív musí jasně zříci své minulosti, jasně se vyjádřit, že přijímá soukromé vlastnictví, že souhlasí s naším členstvím v NATO. Komunistická strana se nejprve musí výrazně zreformovat.
* Takže byste takovou vládu nejmenoval?
Stále zastávám postoj, že bych jako prezident pověřil sestavením vlády lídra strany, která ve volbách získá nejvíce hlasů…
* Takže třeba i komunistu?
Existují samozřejmě výjimky. Na konci třicátých let zvítězila v Československu ve volbách strana Konráda Henleina. Považuji jednoznačně za správné, že tehdy tento princip nebyl uplatněn.
* Na Hradě byste vystřídal Václava Klause. Jak hodnotíte jeho druhé funkční období?
Splnilo se vše, co jsem o něm před čtyřmi lety říkal. Říkal jsem, že přispěje k pádu vlády – a vláda padla. Říkal jsem, že bude dělat problémy s Lisabonskou smlouvou – dělal je. Nebyl jsem schopen předpovědět chilskou situaci a mezinárodní ostudu s ní spojenou. Bohužel je to velice špatné. Jeho působení je spíše negativní než pozitivní.