Soudě podle toho, jaký důraz kladl Donald Trump ve svém projevu právě na cla, se zdá, že jejich zavádění bude klíčovým nástrojem jeho ekonomické politiky, nemyslíte? 

Ano. Už s tím začal a pokračuje dál. V tom projevu říkal, že uvalí cla na všechny. A navíc ještě řekl, že bude též používat necelní opatření, to znamená různá omezení, která mohou být kvantitativní. Podle svého projevu vede Spojené státy k protekcionismu. Znamená to, že můžeme očekávat, že celý svět bude fungovat na základě celních opatření.

Jsem si vědom toho, že převážná část ekonomů včetně vás pochybuje o přínosnosti cel a vyjadřuje se v tom smyslu, že na ně doplatíme všichni. Může Trump přepsat ekonomickou doktrínu posledních desetiletí, která stála spíš na odstraňování tržních bariér?

Já myslím, že doktrínu nezmění. Nezmění teorii nebo relevanci toho, že obchod, když je volný, způsobuje ekonomický růst. Velký růst všech ekonomik na světě od druhé světové války byl do velké míry podmíněn tím, že se stále snižovaly cla a jiné dovozní překážky. Nyní můžeme očekávat opak.

Extrém byl během 30. let minulého století, kdy zavedení cel, zvyšování cel a necelních ochranných opatření způsobilo a prohloubilo velkou hospodářskou krizi. To, co Trump nyní zavádí, nejenom že jde proti rozumu. Ale může to mít opravdu katastrofální následky pro světovou ekonomiku včetně Evropské unie a nás.

Očekáváte až hospodářskou krizi? 

Já doufám, že ne. Doufám, že Trump nakonec pochopí, že je mnohem lepší vyjednávat, aby se všude snížila cla, než aby se všude zvyšovala. Ale to může nějakou dobu trvat a mezitím můžeme přejít do recese, to ano.

Může se Trumpovi zaváděním cel podařit motivovat firmy k tomu, aby víc otvíraly svoje nové provozy na území Spojených států? 

Do určité míry ano. Ale musíme si uvědomit, že firmy tam budou mít též dražší vstupy. Cla budou znamenat, že materiály, které budou dovážet z jiných zemí, budou také dražší. V tomto smyslu je to jen omezený vercajk k tomu, jak zvýšit investici do Spojených států.

Zdražování

Donald Trump současně připustil, že zavádění cel se neobejde bez určitých možných nepříjemných dopadů i na americkou ekonomiku. Byť trvá na tom, že z dlouhodobého hlediska na clech Američané vydělají. Jaké dopady očekáváte? 

Američané budou samozřejmě platit víc za všechno, co bude dováženo. I za to, co se vyrábí v Americe, jak jsem zmínil, protože cokoliv budou americké firmy dovážet a používat pro výrobě, bude dražší.

Amerika na to doplatí tím, že nastane cenový skok směrem nahoru. A to se stane i jinde na světě, když se budou zavádět odvetná opatření. Kanada už oznámila, že zvyšuje cla na Ameriku, Čína taktéž. V tomto směru na tom budou američtí spotřebitelé hůř, stejně jako spotřebitelé v jiných zemích.

Trump už potvrdil zavedení recipročních cel od 2. dubna. Považujete za jisté, že se dotknou i zboží z Evropské unie? 

Myslím, že o tom Trump vážně uvažuje. Určitě dochází k jednáním. A podle mě Trump očekává, že cla budou vyšší.

Na druhé straně si dovedu představit, že by mohlo dojít i k jejich snížení. Například britský premiér Keir Starmer se snažil na jednání s Trumpem dojednat, aby mezi Spojenými státy a Velkou Británii byla cla poměrně nízká, nebo velice omezená. Takže jednání mohou jít oběma směry a uvidíme, k čemu dojdou.

Raději cla snížit

Co znamenají reciproční cla? Trump totiž ve svém projevu před Kongresem zdůraznil jejich princip. Zjednodušeně řečeno, když na země, která clí americké zboží určitým způsobem, budou ze strany Spojených států uvalena stejná cla. Nezní to vlastně férově?

Zní to férově. Musíme si zvědomit, že některým zemím například po druhé světové válce bylo povoleno, aby měly vyšší cla než Spojené státy. Protože americké firmy byly tehdy velice silné oproti válkou zničeným ekonomikám v Evropě.

To se změnilo, cla se snižovala. Je pravda, že Amerika má stále v průměru nižší cla na dovoz než mnohé jiné země. Evropa už cla podstatně snížila a stále je má v některých oblastech vyšší než USA.

Dávalo by smysl dohadovat se, že se cla všude sníží na co nejnižší hodnotu. A tohle je jedna z možných variant, o kterých se bude jednat.

Pokud ale má Trump v hlavě, že cla se budou zvyšovat plošně třeba na úroveň 25 procent na všechno, tak ta reciproční opatření budou obdobná. Zase tam bude 25procentní clo na americké zboří a služby.

Kdyby se na vás v těchto dnech obrátila Evropská komise s žádostí o radu, jakým způsobem by měla postupovat při jednáních s Trumpovými lidmi, nebo přímo s Trumpem, aby se jí podařilo odvrátit cla na evropské zboží, co byste jí poradil? Jak by si teď měla Evropa podle vás počínat? 

Já myslím, že je rozumné se dohodnout na co nejnižších clech oběma směry. Ideální by byla nulová cla, tedy žádná cla. Trump o tom dokonce jednou mluvil na schůzce lídrů G7 v Kanadě. V jednu chvíli to zvažovali s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

To by bylo ideální. Ale nevíme, jestli k tomu někdy dojde. Protože Trumpův postoj je takový, že se snaží dosáhnout protekcionismu. Instinktivně doufá a věří, že to bude pro Ameriku lepší.