V české ekonomice se projeví prvky stagflace

Jan Švejnar pro ČRo Radiožurnál. Záznam si můžete poslechnout zde (18:24).

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
V české ekonomice se projeví prvky stagflace. Připustil to pro server E15 guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Dochází totiž k poklesu růstu ekonomiky a zároveň rostou ceny. Rusnok ale nevidí situaci tak kritickou, jako byla v sedmdesátých letech.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Samozřejmě taky byla doprovázena tam tím ropným šokem, ale ona potom vlastně žila svým životem. Tam byly skutečně poptávkové problémy. Teď, když se podíváme na evropskou ekonomiku světovou, českou ekonomiku, tak tam vlastně poptávkové problémy příliš zásadní nejsou. Ta ekonomika je nastartovaná na solidní růst. A myslím si, že jakmile se odbourají ty hlavní příčiny té inflace, které teď teda jsou evidentně spojené s těmi surovinami a částečně ještě s těmi poruchami dodavatelských řetězců po covidu, tak si myslím, že ten růst se vrátí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Stagflace představuje kombinaci zdražování se slabší hospodářskou produkcí. První příklad se objevil v sedmdesátých letech minulého století, kdy na USA uvalily embargo OPEC. Dávkový řetězec se tehdy zadrhl. Nezaměstnanost vzrostla. Inflace dosáhla dvojciferných čísel. Skončilo tak období prosperity po konci druhé světové války. Naším hostem je teď ekonom Jan Švejnar ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, zároveň předseda výkonného dozorčího výboru CERGE, dobrý podvečer.

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
Dobrý podvečer.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Česká ekonomika nikdy stagflaci nezažila, jak velké je to riziko podle vás, že se tu opravdu projeví?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
Já doufám, že ne příliš velké. Samozřejmě ta velká neznámá je, co se bude dít ve světové ekonomice, zvlášť nyní s krizí na Ukrajině, která zvyšuje nejistotou a v Číně taktéž, kde máme nové propuknutí covidu, a to by mohlo ovlivnit negativně právě dodavatelské řetězce, a to by mohlo zvýšit i inflaci, pak to bude na druhém místě velmi záviset na tom jak si v jednotlivých zemích z pohledu hospodářská politika státu, tzn. jaká bude rozpočtová politika, jaká bude monetární politika, co se týče úrokových sazeb. Jestliže ty budou takzvaně kumulativní, tzn. že budou se snažit pomoci ekonomickému růstu, tak by nemusela inflace, která je do velké míry celosvětová, globální by se nemusela projevit v pomalém růstu nebo dokonce snad jako recesi nebo v nulovém růstu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Pomohly by tedy větší investice třeba státu? Jak by měla vypadat, řekněme, měnová politika České národní banky?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
Tak rozhodně větší investice jsou velmi dobré. My též vidíme, že zvlášť u nás, kde odbory nejsou příliš silné, že já jsem mzdy neřeší stejně rychle jako inflace, takže by nemělo docházet k inflační spirále. Měla by se ta inflace postupně začít po krátkém výkyvu jednoročním nebo ročním výkyvu opravdu upravit do té mír, že by šla opět dolů. No a potom investice jsou ty, které mají vysokou návratnost, jsou v té situaci velmi žádoucí, ať už je to infrastruktura, či je to investice do vzdělání a špičkových vědeckých a aplikovaných výzkumů. Tam to bude nejlepší. No a kumulativní politika samozřejmě pak ze strany České národní banky, tam bylo samozřejmě dobré, kdyby tomu začala snižovat ty úrokové sazby, které jsou velmi vysoké a zvlášť oproti těm našim konkurentům v oblasti eurozóny.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Česko má dlouhodobě rekordně nízkou nezaměstnanost. Pokud by ta stagflace skutečně přišla, co by se zásadního změnilo?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
Mohlo by se zvýšit nezaměstnanost, zvláště v některých oborech, pro některý tip pracovníků, tzn. nekvalifikovaných zvlášť, a to by samozřejmě v dlouhodobém horizontu bylo špatné. My máme nízkou nezaměstnanost, protože náš pracovní trh funguje lépe než v jiných zemích, ale i u nás vidíme, že se nezaměstnanost zvyšuje během recesí, během ekonomického poklesu. Samozřejmě potom vlastně se snižuje, když je konjunktura, když ekonomika roste.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Pokud ta hrozba stagflace souvisí s růstem ceny nerostných surovin, tak neměla by být vláda třeba štědřejší a například víc tlačit dolů ceny pohonných hmot?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
Pokud by tohoto docílila, tak by to samozřejmě bylo výborné, ale ty ceny jsou celosvětové cena ropy, cena plynu. Takže v tom smyslu vláda jedné země bude těžko s tímto manévrovat a kdyby samozřejmě docházelo k tomu, že se zvyšují marže tam, kde mají podniky, řekněme, sílu monopolní sílu, tak tam by vláda měla zasáhnout regulativním způsobem snažit, aby ty marže to je dočasně jsou třeba velice vysoké, aby tak vysoké nebyly.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Bylo by třeba žádoucí snížit i DPH?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
Já si myslím, že to je příliš plošné opatření, takže tam bych k tomu nesahal. Já si myslím, že co je důležité samozřejmě je pomoci vrstvám obyvatelstva, které jsou na tom špatně, které opravdu se jako cítí tou inflační vlnou v tom, že v těžké pro ně vyjít. Je tam samozřejmě též, jak jsem již zmiňoval ten problém toho, že jakmile jsou vyšší úrokové sazby, razantně zvýšené, tak lidi, kteří mají půjčky, hypotéky, leasingy atd. tak jsou na tom také špatně.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Stagflace ukončila to období prosperity po konci druhé světové války. Jen krátce, jsme podle vás na dalším takovém zlomu?

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
Já doufám, že to jenom krátkodobé, krátkodobý výkyv. Stagflace, co je problematická v tom, že často je ta inflace je nákladová, že se zvýší náklady, že to není velkou poptávkou, že je to dáno tím, že se zpřetrhají například i dovozní řetězce, že se zvýší cena ropy nebo zemního plynu. A jestliže se jedná o jenom skok, který přestane, tak potom přestane i ta informace, kterou to přináší a tudíž ta stagflace.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Říká Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na kolumbijské univerzitě. Děkuji, na slyšenou.

Jan ŠVEJNAR, ředitel, Centrum pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita
Děkuji, na slyšenou.

Zdroj: ČRo Radiožurnál