Ještě loni neviděl profesor Švejnar zdejší situaci tragicky. K řecké cestě mělo Česko jako šestá nejméně zadlužená země v Evropě podle jeho slov daleko. Mohlo se na ni dostat jedině, kdyby dál zanedbávaloreformy a zadlužovalo se stejným tempem jako v uplynulém dvacetiletí. Dnes je někdejší kandidát na úřad prezidenta skeptičtější: vláda zatím jen předvedla, že dokáže plošně škrtat. Se strukturálními reformami je to ale horší.

* Loni jste se svým ekonomickým týmem IDEA žádal, aby vláda dodržovala rozpočtovou disciplínu dlouhodobě. Jak to mělo konkrétně vypadat?

Jde o to, abychom se nezaměřovali pouze na přípravu a schválení ročního rozpočtu, ale připravili závazný rozpočtový rámec na celé čtyřleté období vlády a pak jej podle situace upravovali, ale v zásadě dodržovali. To je přístup, který dobře funguje v řadě zemí, hlavně v severní Evropě.

* Proč je to tak důležité?

Před dvaceti lety jsme na tom oproti Polsku a Maďarsku s šedesátiprocentním dluhem v poměru k HDP byli dobře, protože naše zadlužení bylo velmi nízké a ještě jsme měli pohledávky. Náš dnešní dluh ale dělá 40 procent HDP. K tomu si uvědomme, že stát rozdal většinu majetku tím či oním způsobem do soukromých rukou. Takže jsme si v posledních dvaceti letech žili nepředstavitelně nad poměry. To si teď již nemůžeme dovolit. Proto jsme přišli v myšlenkovém centru IDE As konceptem, jak poměrně bezbolestně stabilizovat dluh na 50 procentech s  tím, že bychom ho v době rychlejšího ekonomického růstu začali snižovat.

* Ovšem k přijetí příslušných zákonů nedošlo. Proč?

Problém je v tom, že pro politiky je vždy jednodušší věci odkládat. Politika má krátkodobý horizont. Proto zatím nevidíme kompletní řešení, beroucí v potaz problémy, na které jsme poukázali, natož pak řešení, která jsme naznačili.

* Jedním vaším návrhem se vláda nicméně inspirovala, a sice snížila příspěvek na stavební spoření. Ovšem místo dlouhodobé rozpočtové disciplíny se rozhodla zvýšit plošně DPH, údajně kvůli důchodové reformě. To je v pořádku?

Na jedné straně je třeba pochválit vládu za to, že snížila příspěvek na stavební spoření, protože tam jsme zjistili, že chudším a nižším středním vrstvám, kterým to mělo být především určeno, z toho velké výhody neplynou, jelikož to využívají hlavně vyšší střední a vyšší vrstvy. A pokud jde o zvýšení DPH, tak podle mě je nutné hlavně uskutečnit dobrou důchodovou a daňovou reformu, která by snížila odvody a daně z mezd a platů a vybrala tyto daně jinde, popřípadě i ve formě DPH.

* Vláda se rozhodla v důchodové reformě pro druhý pilíř. Proč je tak důležitý?

Ten první, průběžný pilíř je důležitý kvůli mezigenerační solidaritě. Lidé v  pracovním procesu zajišťují ty starší. Ale v situaci, kdy bude stále víc lidí v  důchodovém věku a méně lidí bude pracovat, tak tento systém není udržitelný. Navíc, pokud by nastala politická nebo přírodní katastrofa, jako to právě vidíme v Japonsku, tak se může stát, že prostředky uvnitř postižené země nebudou dostatečné na důstojné zajištění seniorů. Ideální tedy je vytvořit penzijní systém, který toto riziko zmenší a umožní lidem, aby část svých penzijních úspor poměrně bezpečně investovali po celém světě a těžili z  rychlého růstu zemí, jako je Čína, Brazílie nebo Indie. Toto umožňuje dobře vytvořený druhý pilíř.

* Ovšem v době finanční krize a při tradici zdejšího tunelování mají soukromé fondy pachuť defraudace. Co s tím?

Proto navrhuji jako zásadní část druhého pilíře veřejný fond, zajištěný vládou proti zpronevěře. Tento fond by měl být konzervativně vedený, například za účasti expertů z renomovaných světových fondů, a měl by investovat široce ve světě do akcií a dluhopisů. Ato s minimálními poplatky, které jsou obvyklé u  těchto typů fondů.

* Jaké šance dáváte důchodové reformě, když spoření ve fondech bude dobrovolné, lidé si budou muset přidat dvě procenta ze svého a David Rath vyhrožuje, že až se ČSSD dostane k moci, tak to stejně všechno znárodní?

Kdyby zde byla hrozba znárodnění, tak pak celý systém nebude fungovat. Ten může fungovat jen tehdy, pokud bude přijat širokým politickým spektrem. Nejen vládní koalicí, ale i ČSSD.

* Je to realistické?

Tato reforma se připravuje už dlouhou dobu, a to i za sociálně demokratických vlád. Nejedná se tedy o nové koncepty. Teď je třeba, aby si vláda a opozice sedly a dohodly se, jak přesně důchodovou reformuuskutečnit. Protože pokud ji budeme opět odkládat, tak se situace jen zhorší. Musíme si uvědomit, že mladí lidé nejsou hloupí, a jestliže zjistí, že nemají perspektivu na dostatečné sociální zajištění ve vlastním stáří, že naopak budou silně zdaněni ve svém produktivním věku, protože se odsouvá reforma, a oni budou muset vydělávat na stále se zvyšující procento obyvatelstva v důchodu, tak mnozí z  nich, a zvláště ti schopnější, začnou odcházet.

* Od 1. května končí v Německu a v Rakousku omezení mobility pracovního trhu pro nové členské země EU, takže v sousedních zemích už nebudou Češi potřebovat pracovní povolení. Myslíte, že by tam měli šanci?

Evropa stárne, konkrétně Německo je velmi stárnoucí země oproti 50. a 60. letům, když zažívalo hospodářský zázrak. Takže všeobecně platí, že v Evropě budou rádi přijímat mladé lidi. Aproč ne od nás.

* A za úplně jiných platových podmínek než tady?

Přesně tak. Čili my opravdu musíme najít strategii, jak naši situaci zlepšit. Podívejme se, jak dobře si vedla se všemi problémy, které existovaly, první republika. A byla to jen dvacetiletá zkušenost. Před druhou světovou válkou jsme byli jednou ze zemí, které na tom byly ekonomicky nejlépe. Byli jsme mladá, ale funkční demokracie. Ostrov uprostřed diktátorských režimů. Ještě po válce psaly anglické a americké děti eseje o české demokracii a ekonomické prosperitě.

* Myslíte, že si z toho máme vzít příklad?

Ano, je to pro nás výzva. Je 20 let po revoluci, zvládli jsme celou řadu věcí, máme pracovité lidi. Já českým lidem velmi věřím, protože si myslím, že jsme pracovití, vynalézaví, schopní. Ale jestliže nám vláda nedá podmínky k uplatnění, tak myslím, že mezi mladými budou i ti největší vlastenci váhat, zda tady mají zůstat.

* Vláda zatím jen plošně snížila platy státních zaměstnanců a poslanci si škrtli odměny. To má být všechno?

To by bylo smutné. Plošné škrty mohou být jen první krok, signál finančním trhům, že bereme věci vážně. Jestliže ale nebudou doprovázeny strukturální reformou státní správy, která na základě funkční analýzy vyhodnotí, kde zeštíhlit státní aparát a kde ho naopak posílit, komu přidat, kde ubrat, tak to daleko nepovede.

* Nebylo to plošné snížení spíš příkladem, jak vzít lidem motivaci?

Jestliže vše zůstane jen u plošného snížení, tak je to velice deprimující. Myslím, že lidé jsou ochotni něco krátkodobě obětovat, pokud věří, že je to první krok k dalším změnám, které po určitém období povedou ke zlepšení životního standardu. Zatím, když to tak řeknu, jsme pouze obětovali, ale následné kroky nevidíme.

* Pokud se vláda nedohodne s ČSSD na důchodové reformě, ale přesto zvýší DPH, co to bude znamenat?

Jestliže se jen zvýší daně, bude to lidi velmi iritovat. Zvlášť od vlády, která získala mandát na základě slibu daně nezvyšovat. V demokraciích to často znamená, že za to voliči vládu tvrdě potrestají. Pokud by se ale DPH zvýšilo jako součást dalších žádoucích změn, například v rámci rozumné penzijní reformy a vůbec restrukturalizace daňového systému, tak bych to viděl jako žádoucí.

* Jakou restrukturalizaci máte na mysli?

Zvýšit zaměstnanost a příjmy lidí snížením daní a odvodů z platů a přesunout tyto daně jinam. Například na spotřebu, na nemovitosti, na DPH. Momentálně zatěžujeme pracovní sílu obrovským břemenem, takže podniky zaměstnávají méně lidí, než kdyby se odvody a daně vybíraly jinde než z platů. Pokud bychom ale podstatně snížili daně a odvody z platů, tak lidem zbude vyšší čistý příjem a podniky budou zaměstnávat víc lidí. Větší zaměstnanost pak znamená, že méně lidí bude pobírat podporu v nezaměstnanosti. Zvýšit DPH tedy v této souvislosti není tak špatný krok, protože se sice zvýší ceny, ale lidé mají také vyšší čisté příjmy. Takže pokud se reforma dobře zrealizuje, budeme na tom lépe než dřív.

* Jak vnímáte úmysl zvýšit DPH i na knihy a noviny?

Jsem pro sjednocení DPH i v tomto případě, ale současně, jak jsem již uvedl, se snížením odvodů a daní z platů. Tím se totiž sníží i výrobní náklady, a tudíž také ceny, na které se pak uvalí o něco vyšší DPH. Kromě toho budou mít lidé vyšší příjmy a víc jich bude mít zaměstnání. Takže nakonec to může vyústit ve větší a nikoli menší prodej jak knih, tak novin.

* Můžete si tipnout, zda budeme v roce 2013 volit prezidenta přímo?

Opravdu nevím. Já sám jsem pro přímou volbu. Valná většina lidí si ji rovněž přeje a politické strany ji lidem slíbily. Je to přechod k dalšímu stupni přímé demokracie, což myslím je správné. Při minulé prezidentské volbě, kterou jsem sledoval ve Španělském sále, jsem byl velmi nemile překvapen, jak se někdy na velmi nízké úrovni lobuje a handluje o nejvyšší úřad ve státě.

* Měl by mít přímo volený prezident i větší pravomoci?

Neměl by je mít menší. Též si myslím, že jakmile by se začalo hýbat s  pravomocemi, tak by bylo těžké se dohodnout na přímé volbě. Takže bych viděl jako nejrozumnější kompromis přejít na přímou volbu se současnými pravomocemi.

* Pokud dojde k přímé volbě v roce 2013, najdeme na kandidátce i Jana Švejnara?

Zatím o tom neuvažuji, protože vše bude záviset na tom, jaká budou pravidla a pravomoci. Takže počkejme, až bude jasné, jak bude vypadat kolbiště, na kterém se utkání bude konat. Tohle je pro každého „atleta“ to nejpodstatnější.

* Ale dokdy to všechno musí být jasné, aby to vůbec bylo realistické?

Měla by to být otázka týdnů. Ne víc.