Česko by si mělo půjčit a investovat. Snižování schodku za každou cenu je nesmysl.

Jan Švejnar byl hostem veřejné debaty Českého rozhlasu Plus v Olomouci. Záznam debaty si můžete poslechnout nebo prohlédnout zde:

Přízrak krize: Je světová ekonomika v ohrožení?

SLEDUJETE ŽIVĚ veřejnou debatu z Olomouce. Obchodní války mezi Čínou a USA i hrozba brexitu zpomalují světovou ekonomiku. Jsme na to připravení? Hrozí nám recese, nebo jen běžné zpomalení růstu? Jak by měl reagovat český stát a jak byznys? Hosty jsou:• Jana Matesová, ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance• Jan Švejnar, profesor ekonomie, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA při Cerge-EI, ředitel Center on Global Economic Governance na Kolumbijské univerzitě• Zbyněk Frolík, zakladatel a spolumajitel firmy Linet• Josef Středula, předseda Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS)• David Klimeš, komentátor Aktuálně.cz

Zveřejnil(a) Český rozhlas Plus dne Čtvrtek 31. října 2019

Světová ekonomika zpomaluje. Hrozí nám po letech hojnosti další recese vinou obchodních válek nebo nejistoty kolem brexitu? A je Česká republika na případné chudší roky připravená? Odpověď na tyto i další otázky hledali účastníci další veřejné debaty Českého rozhlasu Plus.

Hosty veřejné debaty byli:

► Jana Matesová, ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
► Jan Švejnar, profesor ekonomie, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA při Cerge-EI, ředitel Center on Global Economic Governance na Kolumbijské univerzitě
► Zbyněk Frolík, zakladatel a spolumajitel firmy Linet
► Josef Středula, předseda Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS)
► David Klimeš, komentátor Aktuálně.cz

Moderoval Michael Rozsypal.

„Pokud budou všichni očekávat recesi, tak se recese dostaví,“ říká profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar a dodává: „Největší faktor je nejistota. Pokud se lidé budou cítit nejistí, budou méně utrácet. To bude znamenat výpadek v příjmech nejen soukromníků, ale i státu, který vybere méně na daních.“

S tím souhlasí také Zbyněk Frolík, zakladatel a spolumajitel firmy Linet: „Řekl bych, že nás nečeká nějaký dramatický propad. Ostatně ekonomika pořád vykazuje přibližně 2% růst. A podnikatelé uvažují trošku jinak než politici – my máme vždy i plán B. Ten by nám v případě problémů měl pomoci.“

aopak před přílišným optimismem varuje komentátor serveru Aktuálně.cz David Klimeš. „Tenhle možná až falešný optimismus by nás neměl brzdit v debatě o tom, jak řešit problémy, které v Česku máme. Bez ohledu na to, jestli krize bude, nebo nebude, stojíme před důležitými úkoly. Čeká nás strukturální změna vzdělávání a financování výzkumu. A musíme dostavět infrastrukturu – konkrétně dálnice a rychlostní tratě,“ říká.

Rozevírající se nůžky

Světová ekonomika dnes čelí novým výzvám. Jednou z největších je podle mnohých světových ekonomů růst nerovností mezi jednotlivými společenskými třídami.

„Dnes 29 jednotlivců kontroluje stejně velký majetek jako 3,8 miliardy nejchudších lidí dohromady,“ říká ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová.

Taková situace podle ní nahrává zejména populistům. „Vzdělaní politici už ani do politického boje nechtějí jít. Protože rozumný politik nemá jednoduchá řešení tohoto problému. Dnes ale vidíme, že už i střední třída stagnuje, nebo dokonce její životní úroveň klesá. A to bude mít velký dopad na sociální rozdělení celé společnosti,“ varuje Matesová.

Nerovnosti přitom nevznikají jen v rámci sociálních tříd, ale jsou stále patrné i mezi jednotlivými státy navzájem.

„Pořád se nám nedaří vyrovnávat růst mezd a platů se Západem. Přibližně 20% rozdíly jsou v pořádku, ale my jsme někde na úrovni 30 až 50 % německých platů. Přitom před druhou světovou válkou jsme byli na stejné úrovni,“ připomíná Švejnar.

Šetříme v nepravý čas

Stát by podle něho měl v tuto chvíli podpořit ekonomiku masivními investicemi i za cenu většího zadlužování. „Ta mantra 40miliardového schodku je úplný nesmysl. Dneska jsou prakticky nulové úrokové sazby. Země, které nejsou moc zadlužené (a mezi ty Česko rozhodně patří), by si měly půjčit peníze na dobudování infrastruktury a na podporu strukturálních změn v ekonomice. Od období Mezopotámie tady nebyla taková příležitost, jako je dnes,“ říká známý profesor ekonomie.

Podobným způsobem to vidí i podnikatel Zbyněk Frolík. „Naprosto souhlasím s tím, že bychom se mohli zadlužit mnohem více. To nám totiž nastartuje HDP a pomůže nám to dluh v budoucnu splácet. Zvláště při těch úrokových sazbách, které jsou dnes,“ uzavírá majitel společnosti Linet.

Jaké důsledky mohou mít obchodní války? Jak se po letech spolupráce začíná opět projevovat protekcionismus některých zemí? Zaspala Evropa rozvoj informačních technologií? A může ještě USA a především země východní Asie vůbec dohnat? Nejen o tom diskutovali hosté další veřejné debaty Českého rozhlasu Plus.

Zdroj: Český rozhlasMichael Rozsypal, Ondřej Skácel