• Česká republika do rozhodování v eurozóně příliš zasahovat nemůže. Vy ale říkáte, že by vláda měla být při vyjednávání o budoucím směřování evropského integračního projektu aktivnější. V jakém ohledu?

Myslím si, že nynější krize není jenom krizí eurozóny. Je to krize celé Evropy. První zemí, která potřebovala záchranný balíček, bylo Maďarsko a to součástí měnové unie není. A pokud jde o naše zapojení, podívejme se třeba na Irsko. Velká Británie součástí eurozóny není, ale přesto se pomoci Irsku účastní.

Myslím si navíc, že až se ve střednědobém horizontu krize ustálí, měli bychom se stát součástí eurozóny, ve které se nachází Německo. Na německou ekonomiku jsme tak navázaní, že pro nás bude výhodné mít tu samou měnu, se kterou bude v širším kontextu spojeno Německo a další země.

• V Evropě se nyní jedná o vytvoření bankovní, fiskální a politické unie. Měla by Česká republika uvažovat o zapojení do těchto struktur?

Myslím si, že pokud bude výsledná dohoda rozumná a pokud vznikne unie s takovými mechanismy, které příliš nesvazují, ale zároveň mají příznivé koordinační efekty, pak je pro nás žádoucí být její součástí. Pokud by byla pravidla příliš svazující, bylo by třeba to ještě pečlivě zvážit.

• Krizi v eurozóně zřejmě Česká republika příliš neovlivní, s jejími důsledky se ale potýkat musí. Co by podle vás měla vláda v krátkodobém horizontu dělat pro zvýšení hospodářské výkonnosti?

Krátkodobě potřebujeme nastartovat motor růstu. Export nám pomáhá, ale ne dostatečně, a musíme proto stimulovat domácí poptávku. Z veřejných rozpočtů by se mělo investovat do stavebnictví, výstavby infrastruktury nebo do vědy a výzkumu. Současně s tím je třeba provést reformu vědy a výzkumu. To všechno jsou oblasti s vysokou návratností.

• Ptal jsem se spíše na ta krátkodobá opatření, vyšší investice do výzkumu se v ekonomice neprojeví asi hned…

To je pravda, ale pokud budeme mít investice, které dnes nemáme, přinese to vyšší návratnost v budoucnu. Investice do výzkumu a vývoje by ale měly i krátkodobé efekty. Je však jasné, že v případě stavebnictví a infrastruktury je pozitivní dopad na ekonomiku rychlejší.

• Jak by mělo podle vás vypadat nastavení fiskální politiky?

Podle mého názoru je příliš restriktivní a bylo by vhodné trochu ubrat. Pokud by se tak stalo, stimulovalo by to domácí poptávku, která v důsledku vládních úsporných opatření v minulosti prudce poklesla.

• Jaká opatření by byla podle vás pro Českou republiku vhodná v dlouhodobějším horizontu? Jak by měla vypadat podpora konkurenceschopnosti?

Také zde platí, že je třeba investovat do vědy a výzkumu, je třeba zlepšit podnikatelské prostředí, snížit míru korupce a zkvalitnit prostředí pro domácí i zahraniční kapitál.

• Měla by si Česká republika stanovit v této oblasti nějakou dlouhodobou vizi? Jak by měla vypadat?

Určitě ano. Myslím si, že tak, jak jsme před druhou světovou válkou patřili mezi nejvyspělejší průmyslové země, že bychom se tam mohli vrátit. To je cíl, ke kterému bychom měli směřovat.

• Politický cyklus ale dlouhodobému uvažování příliš nepřeje.

To máte pravdu.

• Dnes jste vystoupil na akci, která se věnovala společenské odpovědnosti firem, kde se rovněž ukazují rozdíly mezi krátkodobým a dlouhodobým uvažováním. Firmy, které se hlásí ke společenské odpovědnosti, říkají, že se nechtějí řídit pouze krátkodobými zisky, ale chtějí brát ohledy i na své okolí, životní prostředí, apod.  Máte dojem, že vyšší odpovědnost firem je také něco, co může přispět k vyšší konkurenceschopnosti ekonomiky?

Myslím si, že ano. Ať už je to v České republice nebo kdekoli jinde, podniky, které se chovají slušně a mají širší přístup ke svému okolí, jsou lidmi vnímány pozitivně a získávají od vlád lepší přijetí a lepší podmínky.

• Myslíte si, že by měl být odpovědný přístup k podnikání podporován také aktivně? Hovoří se například o zvýhodňování odpovědných firem ve výběrových řízeních na státní zakázky…

Myslím si, že zvláštní zvýhodňování není potřeba. Pokud je takové chování kvitováno s povděkem a je vnímáno jako pozitivní aspekt činnosti podniku, pocítí to i samotná firma.

Rozhovor vznikl u příležitosti 20. výročí založení Business Leaders Fora, sdružení mezinárodních a českých firem, jehož posláním je podporovat rozvoj společensky odpovědného podnikání.