Datum: 15.11.2013 Martin KŘÍŽEK (ČRO Radiožurnál)
Martin KŘÍŽEK, moderátor
——————–
——————–
Devizové intervence urychlí v příštím roce růst ekonomiky i cen. Ve své zprávě o inflaci to dnes uvedla Česká národní banka. Ta pro rok 2014 počítá s tím, ţe ekonomika poroste o 2,1 %
a také inflace podle ní přesáhne 2 %. Podle scénáře, který nezohledňuje oslabenou korunu, by hospodářský růst byl jen 1,5 % a inflace rovněţ něco přes procento. ČNB dnes také zveřejnila záznam z jednání, kde padlo rozhodnutí zahájit ony devizové intervence. Centrální bankéři podle něj upozorňovali na to, ţe nárůst inflace vyvolaný oslabenou korunou můţe sníţit reálné mzdy a zdraţení dováţeného zboţí zase oslabit kupní sílu domácností. Bankovní rada ale i tak vidí hlavně přínosy zásahu proti koruně. Podle mnohých ekonomů se ale tato představa nemusí naplnit. Na názor se teď zeptám dvou z nich. Našimi hosty jsou ekonom Jan Švejnar, vedoucí Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Dobré poledne.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, vedoucí Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu
——————–
Dobré poledne.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
——————–
A Jaroslav Ungerman, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů. I vám dobrý den.
Jaroslav UNGERMAN, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Dobrý den.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
——————–
Pane Švejnare, kdyţ to shrnu. Bez intervence by ekonomika rostla v příštím roce asi o půl procentapomaleji, inflace by byla zhruba o procento niţší. To říká ČNB. Souhlasil byste a mluví to vlastně pro onu zahájenou intervenci?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, vedoucí Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu
——————–
Podívejte se, já nevím, jestli ta čísla přesně vyjdou tak, jak si ČNB přeje, ale ten směr je jasný v tom smyslu, ţe ano, ta intervence bude mít jako efekt mírné zvýšení cen. Měla by téţ mít konjunkturální, to znamená pozitivní dopad na zaměstnanost a výrobu tím, ţe budou jednak exportéři a jednak výrobci, kteří konkurují dovozu, budou na tom lépe, neţ by byli bez této intervence. Do jaké míry to bude tak žádoucí, bude záviset ovšem na tom, jestli ČNB udrţí směnný kurz vůči euru na těch 27, řekněme, korunách, to znamená jestli to snížení hodnoty koruny bude dlouhodobé nebo jenom krátkodobé. Kdyby bylo jenom krátkodobé, tak to bude spíš takový výkyv, který zvětší nejistotu, a bylo by to nešťastné. Čili je důležité, aby ten výkyv byl středně dlouhodobý ve svém trvání.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
——————–
Pane Ungermane, souhlasil byste? Posílí výkon ekonomiky díky právě té devizové intervenci v příštím roce?
Jaroslav UNGERMAN, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
No, já myslím, že to tak jednoduché není. Samozřejmě ceny porostou, ale jako já si nejsem jist, jestli to skutečně bude mít takový efekt na naše výrobce. Ono je potřeba se podívat na to, kdo jsou naši výrobci, kolik z nich je těch, kteří jsou v přímé konkurenci s nějakým dovozovým zbožím. Ukažte mě, kolik se na český vnitřní trh dostává od tuzemských výrobců v oblasti spotřební elektroniky, vybavení domácností a tak dále. Zjistíte, že skoro nic. To je jedna /nesrozumitelné/.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
——————–
No, ona s tím souvisí i otázka zaměstnanosti. ČNB říká, ţe díky intervenci bude mít práci asi 35 tisíc lidí, kteří by ji jinak ztratili. Pane Švejnare, jsou ta čísla reálná? V kterých oblastech nebo v jakém typu firem by to mohlo být?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, vedoucí Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu
——————–
Já si myslím, že když se podíváte na potravinářský průmysl, zpracování zemědělský výroby a tak dále, tam vidíme, že jsou jak domácí výrobci, tak zahraniční dovoz, takže je spousta, i některé obchodovatelné služby samozřejmě a tak dále. Čili já myslím, že ta kalkulace České národní banky není zcestná. Můžeme mít alternativní scénáře, ale samozřejmě nelze tvrdit, že když se pohnou ceny a jsou zvýhodněni domácí výrobci, že na to vůbec nereagují. Anebo zase naopak, že kdyby se ceny pohnuly strašně způsobem opačným směrem, že by na tom nebyli negativně biti. Čili já myslím ten rozpor tady není. Ten efekt můžeme debatovat, jak velký bude, ale určitý efekt tady bude.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
——————–
Pane Ungermane, intervence zachrání práci aţ 35 tisícům lidí. Je to reálné podle vás?
Jaroslav UNGERMAN, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Tak já jsem ty propočty neviděl, tak jako si mohu myslet, že ano, ale možná, že ne. Tak jako víte, to je v tom globálním čísle, 35 tisíc lidí je sakra hodně, i když se počítá, když to budu počítat, že by to bylo jenom v oblasti potravinářského průmyslu, jak hovoří pan profesor Švejnar. Já si myslím, že toto jsou čísla. Takových čísel můžete dát na stůl mnoho.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
——————–
Není to také tak, pane profesore Švejnare, že některé firmy, hlavně střední, které neexportují a naopak potřebují pro svou výrobu dovážet, ať už suroviny, nebo stroje, takže můžou spíš lidi propouštět?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, vedoucí Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu
——————–
Já myslím, že ne, protože vlastně vezměte si to, co je přidaná hodnota a to, že jo, součet přidané hodnoty všech podniků je naše HDP, to, co vyrábíme. To je to, co vytváříme navrch dovozních vstupů a vstupů i, které máme z domácí provenience. Čili tam vždycky bude výhoda v tom, že domácí výrobci budou nyní favorizováni, lidé budou více spotřebovávat domácí zboží, domácí výrobky, domácí služby, protože budou poměrně levnější oproti tomu, co mohou získat z dovozu a tudíž ten efekt tam určitý bude. To je jasné.
Martin KŘÍŢEK, moderátor
——————–
Nemůže ta vyšší inflace také zkomplikovat třeba kolektivní vyjednávání ve firmách? Pane Ungermane.
Jaroslav UNGERMAN, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Já myslím, že nemůţe zkomplikovat. Já si myslím, že tady celkem vždycky odborové organizace, pokud za ně mohu mluvit, se chovaly rozumně v těchto otázkách a vědí, že nemohou své požadavky na růst mezd zvyšovat donekonečna, že také musí uvažovat o tom, aby firma, která dlouhodobě, aby firma dlouhodobě prosperovala, takže pokud svými mzdovými požadavky zatlačili do velmi obtížné finanční situace, takže by nakonec přišli o práci. Čili myslím si, že toto nikdy nebylo nějakým zásadním problémem. Samozřejmě, že na druhé straně lidé chtějí peníze. Ono se zamyslete i nad těmi údaji, které byly publikovány nedávno. Jestliže reálně klesl příjem našich domácností o 530 korun po započtení inflace, dokonce nominálně klesl příjem domácností, no, tak to přece není jednoduchý. Jak potom chcete rozjet ekonomiku? A ještě vám řeknu jednu věc. Tohle, co já tady poslouchám, jsou velmi zajímavé teoretické úvahy. Nedávno jsem četl jeden jednoduchý článek. Český výrobce jablek tvrdí, že prodává jablka za šest korun kilo. Přijde do obchodu a stejná jablka, které on tam dodává, stojí 24 korun. Tak mně řekněte, co to je za ekonomiku?
Martin KŘÍŽEK, moderátor
——————–
Říká Jaroslav Ungerman, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů. Naším hostem byl také Jan Švejnar, vedoucí Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Díky a na slyšenou.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, vedoucí Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu
——————–
Na shledanou.
Jaroslav UNGERMAN, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Na shledanou.