Václav Moravec, moderátor:
Prezident Václav Klaus dostal do prezidentské volby přinejmenším jednoho protikandidáta. Je jím ekonom Jan Švejnar, který ohlásil kandidaturu před několika dny:

Vyhlašuji kandidaturu na úřad prezidenta. V nadcházející volbě chci nabídnout reálnou alternativu k obsahu i stylu výkonu této funkce.

Ohlásil kandidaturu na úřad prezidenta ekonom Jan Švejnar. Nejen o souboji o nejvyšší ústavní funkci v zemi, o znalostech českých reálií, o možné ztrátě amerického občanství bude řeč v následujících minutách. Pozvání k mikrofonu Radia Impuls přijal ekonom, profesor Jan Švejnar. Vítejte po čase v Radiu Impuls, hezký dobrý den.

Jan Švejnar, host:
Dobrý den.

Připomínám, že dnešní Impulsy jsme připravili i díky posluchačům Radia Impuls, kteří své dotazy v průběhu dne psali a posílali formou sms zpráv na číslo 774 999 888. Ptejte se dál ekonoma Jana Švejnara právě na čísle 774 999 888. vy jste, pane profesore, zahájil kampaň za své zvolení prezidentem České republiky, chcete objet zemi, alespoň částečně a představit se lidem. Každá kampaň něco stojí. Máte představu, jak velké peníze dáte do prezidentské kampaně?

Mám určitou představu, bude to několik set tisíc korun a kolik to přesně bude samozřejmě bude záviset na tom, jak se ta kampaň bude vyvíjet.

Chcete se vejít do půlmilionu, rozumím vám správně?

Já myslím, že to by bylo asi tak správné číslo.

Zatím si to platíte sám nebo se vám nabízejí sponzoři?

Platím si to sám, protože myslím, že to je nejčistší cesta a rád bych zůstal nezávislý.

A sponzoři se vám nabízejí?

Jsou určití sponzoři, kteří řekli, že by byli ochotni pomoci, ale zatím jsem zůstal, jak říkám, úplně nezávislým.

Co vám manželka řekla, když jste přišel s tím, že vlastní úspory, zhruba půl milionu korun českých, jsou to pro vás apropó velké peníze?

Jsou to podstatné peníze, ale manželka je velice povzbudivá a říká, jestliže je to důležité a myslíš, že to je důležité, tak říká, jdi do toho.

Novináři vám věnují poměrně značnou pozornost. Předpokládám, že příležitostí k rozhovorům máte hodně. V neděli jste byl podroben v televizi Prima otázkám z dotazníku současného prezidenta Václava Klause, ve kterém se dětí ptá na české reálie. Vy jste nevěděl například, kde se nachází alegorický cyklus dvanácti soch „Neřestí“ a dvanácti soch „Ctností“ od Matyáše Bernarda Brauna. Byly otázky z toho Klausova dotazníku, co vás zatím v té předprezidentské kampani nejvíc zaskočilo?

Já myslím, že ano, samozřejmě, a zvlášť mě zaskočila to slovo standarta, které jsem si nepamatoval. My jsme tomu vždycky ve škole říkali vlajka, takže tu odpověď jsem sice znal, ale neznal jsem slovo standarta, které se ani nepoužívá v tomto kontextu v angličtině či francouzštině, takže to jsem byl nejvíc zaskočen.

Vy jste se nechal právě zaskočit otázkou, jaký je nápis na prezidentské standartě, takže vy víte, že na standartě je nápis…

Pravda vítězí, no.

Pravda vítězí. Počítáte s tím, že této neznalosti, tohoto zaklopýtnutí, může využít váš soupeř, současný prezident Václav Klaus?

Možná, ale já myslím, že je důležité si uvědomit, že žádný člověk není perfektní a myslím, že je dobré, že jsem ukázal, že nejsem perfektní.

Nemyslíte, že jste v neděli prokázal jednu ze svých největších slabin, na kterou poukazuje část volitelů, že Jan Švejnar nezná české reálie?

Myslím, že znám hodně z českých reálií, neznám určité části českých reálií a toto je jedna, ano.

Občanští demokraté před ohlášením vaší kandidatury kritizovali možný střet zájmů – tedy předsednictví Jana Švejnara v dozorčí radě banky ČSOB. I první místopředsedkyně Strany zelených, Dana Kuchtová, řekla před časem v Impulsech, že by Jan Švejnar měl na funkci předsedy dozorčí rady ČSOB rezignovat a dodala:

Myslím si, že by měl, ale to je jednom můj názor, rezignovat už v té době, kdy na tu funkci bude kandidovat. Myslím si, že to je téma důležité, například ze strany ODS velmi akcentované a z toho důvodu se domnívám, že by bylo vhodné, aby pan Švejnar rezignoval ještě před tím, než bude kandidovat na pozici nebo na funkci prezidenta.

Prozradila před časem v Impulsech první místopředsedkyně zelených, Dana Kuchtová. Vy jste se, Jane Švejcare, nakonec nerozhodl pro rezignaci na pozici v dozorčí radě ČSOB při ohlášení kandidatury na úřad prezidenta. Proč?

Rozhodl jsem se, že bych chtěl zde držet světový standard, který je, že člověk rezignuje přesně před tím, než přijde konflikt zájmů a to znamená před nástupem do funkce, tak to učinil francouzský prezident Sarkozy a tak to učinili i další činitelé. Myslím, že to je správný přístup.

Nemáte obavy, že se to vaše předsednictví dozorčí radě ČSOB, i když fakticky zasedat nebudete, protože jste se omluvil z těch následujících jednání a zasedání dozorčí rady ČSOB, že se může stát jedním z hlavních témat samotné rozpravy, která se uskuteční při společném zasedání obou komor Parlamentu 8. února, a že by vás to mohlo poškodit v očích některých volitelů?

Já myslím, že ne, protože je to standardní přístup. Jak říkáte, vytvořili jsme čínské zdi, já už se neangažuji v dozorčí radě, čili tam není žádný problém a já myslím, že opravdu by bylo dobré, abychom se dohodli, že začneme používat světový standard, protože v budoucnosti mohou být další kampaně a nemůžeme žádat po občanech, kteří kandidují, aby se zřekli práce, zisku z výtěžku z práce v době, kdy ještě vlastně nemají konflikt zájmů.

Desítky sms zpráv, otázek, přicházejí na Jana Švejnara, začněme tedy. Posluchači Kubištovi z Berouna se vás prostřednictvím sms zprávy ptají: Pane Švejnare v pátek jste v pořadu Jana Krause – Uvolněte se, prosím – řekl, že vaše manželka přednáší u nás úspěšně ekonomii, ale anglicky. Umí vaše žena česky?

Žena nemluví česky, má určité základy, děti se naučily česky a ona je ochotna a těší se, že se naučí česky. Umíš španělsky, francouzsky, takže je nadaná na jazyky.

A Kubištovi z Berouna se ještě tedy ptají, když odpovídáte, že zatím česky neumí, že se bude česky učit: Nedomníváte se, že může být nevhodné, pokud se stanete prezidentem, aby první dáma České republiky neuměla česky?

Já myslím, že pokud se česky naučí, paní Garrique Masaryková se též naučila česky, není důvodu se obávat, že se moje žena nenaučí.

Internetový deník Britské listy upozornil v pondělí na to, zda byste při možném zvolení českým prezidentem nemohl přijít o americké občanství. Za jak velké riziko tuto možnost považuje sám ekonom Jan Švejnar, host dnešních Impulsů?

Já myslím, že to není velké riziko. Sám zvažuji, jestli si mám občanství nechat či ne a já myslím, že to je otázka, která se bude vyvíjet dál.

Vy v případě, že byste byl zvolen českým prezidentem, tak byste se vzdal amerického občanství?

Já o tom neuvažuji, protože jsou ve světě precedenty, že se lidé nezříkali amerického občanství, například v Irsku, v Pobaltí a jinde, ale, a jiných občanství. My sami máme zkušenosti s ministry zahraničí a jinými činiteli, ale není to pro mě velká věc, budu o tom uvažovat.

Britské listy v té souvislosti přinesly překlad z oficiálních stránek amerického Ministerstva zahraničí a dovolte, abych citoval: Americký občan, který přijme státní funkci v zahraničí, se může octnout v rámci statutu ztráty svého amerického občanství podle paragrafu 349 Zákona o přistěhovalectví a národnosti a dodatků z roku 1952. Když přijme osoba státní funkci v cizí zemi, Ministerstvo zahraničí, rozumějme americké, bude pečlivě zvažovat úmysly daného občana vůči americkému občanství. Konec citátu. V víte o tomto zákoně?

Vím, ano a záleží též, jaká funkce to je. To znamená například francouzský nebo americký prezident, to znamená výkonný prezident, to by bylo trochu jiné od prezidenta českého nebo německého, kde ministerský předseda má hlavní výkonné funkce, čili je to věc, která není jasná a jsou tam různé interpretace.

Vy jste se na Ministerstvu zahraničí, na americkém Ministerstvu zahraničí už informoval?

Samozřejmě.

A vypadá to tak, že byste nepřišel o americké občanství?

Pakliže bych nechtěl, tak nepřišel, já myslím.

Připomínám, že hostem u mikrofonu Radia Impuls je ekonom, jeden z kandidátů na úřad českého prezidenta, Jan Švejnar. Když v pátek profesor Jan Švejnar ohlašoval kandidaturu na úřad prezidenta, pronesl i tato slova:

Pokud budu zvolen prezidentem, budu spolupracovat s vládou a celou politickou reprezentací, aby tento mandát také vstoupil do dějin České republiky jako období, kdy se obnoví důvěra občanů v demokratický systém a instituce.

Prozradil v pátek při ohlášení kandidatury na úřad prezidenta ekonom Jan Švejnar. Když, pane profesore, chcete být prezidentem, který bude rozhádanou politickou scénu sjednocovat, které téma podle vašeho pohledu teď nejvíc českou politickou scénu rozděluje?

Tak samozřejmě je jich několik a já myslím, že důchodová a reforma zdravotnictví a důchodový systém jsou ty dvě, které jsou největší, ale samozřejmě budou i další v budoucnosti. Například spojené s naším prezidentstvím nebo předsednictvím Evropské unie a potom přijdou další.

Když jste řekl důchodová reforma, občanští demokraté chtějí prosadit důchodovou reformu i bez širší podpory politických stran, považujete to za dobrý krok?

Já myslím, že zde je opravdu dále potřeba dále vyjednávat čistě z toho důvodu, že důchodová reforma je tak zásadní tématika a bude mít tak dlouhodobý dopad, že je potřeba, aby na tom se velká část politického spektra sjednotila a tudíž aby nedocházelo k tomu, že za pár let se snažíme celý systém znovu změnit.

Mrzí vás tedy, že ODS chce jít pravděpodobně teď cestou síly.

Já myslím, že by bylo lepší snažit se ještě aspoň jedno nebo dvě kola vyjednávat, abychom docílili toho, že opravdu zde bude určitý konsensus.

Překvapilo mě, že jste mezi těmi tématy nezmínil možné umístění amerického radaru v českých Brdech, je to podle vás téma, které zásadně polarizuje teď českou společnost.

Polarizuje, ale myslím, že je to krátkodobější téma, než například to, jak budou důchody, jak bude důchod fungovat 20, 30, 40, 50 let.

Proč je to krátkodobější téma?

Já myslím, že je to krátkodobější téma, protože nakonec po všech těch diskusích a debatách, myslím že dojde k určitému konsensu, situace se silně vyvíjí, je zde vstup Ruska, Polsko znovu projednává, Kongres americký se tím zabývá, jsou zde nezávislé studie, myslím, že to přejde až do příští administrativy Spojených států a očekávám, že v těch diskusích a dalších konzultacích, že se nakonec najde řešení, které bude mít mnohem širší podporu.

Vy jste už v několika rozhovorech prozradil, že by se americký radar, umístěný v České republice měl stát součástí protiraketového štítu Severoatlantické aliance, první místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová k tomu v rozhovoru pro Radio Impuls dodává.

Zelení mají usnesení k radaru, to usnesení je usnesením sjezdu a v tomto usnesení se mluví o radaru tak, že pokud bude tento radar součástí NATO, tak my jsme ochotní o tomto tématu, vlastně k němu přistoupit pozitivně, to znamená respektovat mezinárodní dohody. Pokud nebude tento systém součástí NATA, tak zelení preferují to, aby se konalo například referendum.

Prozradila před časem v Impulsech první místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová. Profesor Jan Švejnar, host dnešních Impulsů, zatím referendum k umístění amerického radaru v České republice odmítal. V případě, že byste se stal prezidentem a české veřejné mínění stálo tak zásadně proti umístění amerického radaru v Brdech, dovedl byste si představit změnu svého postoje.

Samozřejmě, prezident nemá neomezenou pravomoc a aby by neměl se snažit jít velice silně proti tomu, jak se cítí celá republika, všichni občané, je nakonec prezidentem občanů, ale samozřejmě toto bude nakonec rozhodnutí vlády a já ještě k tomu referendu, já jsem všeobecně pro referenda ve všech oblastech, kde občané mají dostatečnou informaci. V této oblasti se jako občan necítím, že mám všechny informace pro to, že jsou zde vlastně tajné informace a zde bych teda radši věc svěřil, delegoval volitelům, které jsem zvolil, aby právě reprezentovali.

Ale pokud to veřejné mínění se nepodařilo volitelům přesvědčit, rozumějme vládě, apropó, myslíte si, že se vláda dopustila zásadních chyb, když se podíváte na to, jak zatím komunikuje s občany.

Já myslím, že ta komunikační schopnost zde nebyla úplně nejlepší, bylo by samozřejmě mnohem lepší občany informovat už dřív a věci s nimi projednávat, zvlášť s těmi, kteří tím jsou přímo zasaženi nebo jsou přímo v těch oblastech, kde to bude a takže zde já myslím ještě je možnost vlády pokračovat dál v komunikacích.

A vy byste, pokud by to veřejné mínění dál trvalo, aby Česká republika neměla onen americký radar, i když bude součástí protiraketového štítu Severoatlantické aliance, tak byste se snažil politiky, především vládní politiky z řad Občanské demokratické strany a lidovce přesvědčit, aby kývli na možnost referenda.

Jak říkám, jako tady se střetávají dva principy, to znamená ta otázka referenda, kde opravdu občané nemají přístup ke všem informacím, takže bych to spíš nechal opravdu na volitelích a to znamená potom potažmo na vládě.

KSČM se zatím nerozhodla, zda podpoří kandidaturu ekonoma Jana Švejnara na prezidentský úřad. Předseda strany Vojtěch Filip v sobotu řekl, že komunisté chtějí zkoumat, zda Švejnar, ale i dosavadní prezident Václav Klaus plní pět podmínek, které si KSČM pro podporu kandidátů stanovila.

Tím základním kritériem je rovný přístup ke všem politickým stranám. Pokud jde o tu druhou základní podmínku, to je přístup k radarové základně, pokud jde o třetí podmínku, je přímá demokracie, to znamená zákon o referendu, čtvrtou podmínkou je přístup k reformě veřejných financí, pokud jde o tu pátou podmínku, je dbát na suverenitu nebo na identitu České republiky v rámci Evropské unie a Mezinárodních společenství.

Prozradil předseda KSČM Vojtěch Filip. Kterou z těch pěti podmínek, které jste slyšel, si myslíte, že splňujete.

Já myslím, že splňuji většinu, samozřejmě to referendum, o které jsme se právě bavili, tak tam to jsem se již vyjádřil, tam samozřejmě se liším, myslím, že oba kandidáti se tam liší, ale jinak já myslím, že zatím zastávám celkem všechny ostatní podmínky.

Komunisté řekli, že jedním z kritérií je rovný přístup k politickým stranám, rozumějme rovný přístup prezidentův k politickým stranám, který zahrnuje především nediskriminaci KSČM. Komunisté také budou posuzovat vaše i Klausova stanoviska k zákonu o obecném referendu. Vy jako prezident byste se angažoval, případně jak k prosazení zákona o obecném referendu, se kterým ústava počítá, ale stále se ho nepodařilo prosadit.

Ano. Já myslím, že všeobecně referendum je velice dobrý nástroj, jak občan může demokraticky postupovat a v oblastech, kde, jak jsem se již zmínil, občan má přístup ke všem informacím, které potřebuje, tak tam referendum je celkem dobrý nástroj. V důležitých věcech, jako třeba volba prezidenta, rozdělení státu, to jsou oblasti, kde já myslím referendum je opravdu dobrý nástroj, musí se dát pozor, jak se to referendum formuluje, to znamená jsou někdy oblasti, kde například v některých zemích občané hlasovali o tom snížit daně, ale už nehlasovali o tom, jak teda snížit výdaje a potom nastaly krizové situace, kdy vlastně nebylo dostatek prostředků financovat školy a nemocnice a tak dále, čili…

To znamená, že byste z referenda vyloučil například otázky daňové.

Pakliže jsou pouze daňové a nevýdajové. Musí být vždy tak, aby tam byl jak ta daň, tak ten výdaj, aby se to vlastně krylo.

Když jsme se bavili o tom nediskriminačním přístupu ke KSČM, což KSČM považuje za jednu z podmínek pro to, aby pro někoho komunističtí volitelé zvedli ruku, počítáte s tím, že pokud by se ČSSD a KSČM dohodly na příští vládě a navíc teď aktuální průzkumy veřejného mínění jasně ukazují vzestup možných preferencí u ČSSD i u KSČM, že by obě dvě levicové politické strany získaly v České republice většinu v Poslanecké sněmovně, téměř 110 mandátů, alespoň podle dnešních údajů STEMu, tak vy byste neměl problém se jmenováním možných ministrů za KSČM.

Já myslím, tady to závisí na tom, jaký vývoj by byl mezi dneškem a právě tou dobou, kdy by k tomu došlo. Samozřejmě ty podmínky, které si ČSSD vytyčila, to znamená, že KSČM musí odsoudit zločinnost minulého režimu, že se musí jasně identifikovat s naší přítomností v Evropské unii, v NATO, že nesmí, musí se postavit za soukromé vlastnictví, já bych k tomu dal ještě, že se musí zříci samozřejmě násilí jako nástroje prosazování svých cílů, to jsou vlastně ty věci, které umožnily bývalým komunistickým stranám v Maďarsku, v Polsku a v jiných zemích se vyrovnat a stát normálními státotvornými stranami. Pak to samozřejmě též požaduje, aby se tím společnost vlastně s tím vypořádala a prošla tou katarzí, kterou je potřeba projít, aby se tato strana stala přijatelnou. Musíme si uvědomit, že už vlastně je přijatelnou v mnohém, to znamená, je na radnicích, je zastoupena v Parlamentu, v mnohých věcech má svého místopředsedu Poslanecké sněmovny, čili nezačíná se od nuly, ale je to důležitý krok, kterým země téměř 20 let po revoluci bude muset projít a zde bych jako prezident se snažil pomoci k tomu, aby tento vývoj pokračoval, protože máme slabé vlády posledních 10 let, částečně z toho důvodu, že zde máme jednu velice silnou, poměrně silnou stranu, která vlastně má nulový potenciál co se týče tvoření vlády a ve zbytku světa se situace vyvíjí tak, že jak politicky, tak ekonomicky nastává mnohem větší konkurence a je potřeba, abychom byli v situaci, kdy budeme moci vytvářet silné vlády, které budou vytvářet prostředí pro Českou republiku, aby se stala více konkurenční v celém světě.

Sociálnědemokratický poslanec Vítězslav Jandák prozradil v pondělí v Impulsech, že pro případné zvolení Jana Švejnara prezidentem jsou podstatné hlasy komunistů a lidovců a dodal:

Samozřejmě víme, že největší roli v tom budou hrát samozřejmě lidovci a budou v tom hrát komunisti. A to jsou strany, které umějí, a teď to nemyslím vulgárně, zobchodovat politicky všechno.

Říká poslanec sociálních demokratů, Vítězslav Jandák.Nemá Jan Švejnar, ekonom, host dnešních Impulsů, obavy, že u lidovců a komunistů se bude prezidentská volba zobchodovávat, neutrálně řečeno, jak říká Jandák?

To záleží, jak se bude zobchododávat. Jestli se bude zobchodovávat na základě principů a idejí, tak tam myslím, že jsem silný, protože mám silné principy a chci nabídnout opravdu prezidenturu, která je založena na principech, na etice a na rovném přístupu a spolupráci. Jestliže by se obchodovalo jinak, tak tam samozřejmě nemám tolik co nabídnout.

Už jste napsal dopis předsedům senátorského a poslaneckého klubu občanských demokratů, že byste se rád představil volitelům ODS?

Tento dopis právě píši a rozhodně bych se rád představil jim, tak, jak jsem se představil všem poslaneckým a senátním klubům a doufám, že k tomu dojde.

Zítra se tedy chystáte odeslat dopis?

Ano, chystám.

Myslíte, že vás přijmou?

Já doufá, že ano, je to součást normální demokratické kultury a tak doufám, že se tak stane.

Z dalších sms zpráv posluchačů Radia Impuls na Jana Švejnara vybíráme: Nemyslíte si, že jste pro českou povahu dost spontánní a emocionální?

Já myslím, že jsem spontánní a emocionální a jsem taky racionální, takže všechny tyto charakteristiky v sobě mám a používám je.

Jaké a v čem jsou tři základní rozdíly politiky či postojů pana Švejnara proti Václavu Klausovi, aby se to projevilo v praxi a prestiži České republiky a jaká je jeho priorita směrem k občanům, pokud se stane prezidentem? Pavel Stara se ptá.

No chci být prezidentem všech občanů, rád bych opravdu stmeloval, ne polarizoval českou společnost a politickou scénu a opravdu bych rád, aby se naše republika otevřela světu, abychom se stali silnou a aktivní zemí, jak uvnitř Evropské unie, a tudíž získávali pro nás významné výhody, a tak i vůči zbytku světa.

Další dotaz z Lovosic. Hezký podvečer, chci se pana Švejnara zeptat, zda by mu vadilo, kdyby jej volili komunisti, když před nimi utíkal do Spojených států amerických?

No samozřejmě, že mám problém s tím, že jsem utíkal a mám silnou averzi, jsem proti totalitním systémům jakéhokoliv typu a jak jsem již naznačil, Komunistická strana je nyní trošku jiná, než byla dřív, není ještě zcela úplně integrovaná do společnosti a myslím, že v této volbě nakonec ani jeden kandidát se neobejde bez hlasů Komunistické strany.

Další otázka Petra Galajdy, který se ptá: Pane Švejnare, čekám od vás jako od prezidenta výrazný proamerikanismus. Není tady obava, jasná obava posluchačů na místě, že tím, že máte obojí občanství, české i americké, že můžete být proamerickým prezidentem?

Neměla by tu ta obava být. Jak jsem již naznačil, vidím jak nejlepší způsob, jak docilovat zájmů České republiky, převážně v rámci Evropské unie, jsem proevropský. Samozřejmě transatlantické vazby jsou velmi důležité sekundární vazby a v rámci západní civilizace samozřejmě vztahy mezi Evropou a Amerikou jsou důležité, tudíž pro nás taktéž.

Občanští demokraté měli před několika okamžiky zasedání výkonné rady. Mirek Topolánek po jednání výkonné rady prozradil, že jednal už s koaličními partnery o volbě prezidenta a na tiskové konferenci po zasedání širšího vedení občanských demokratů řekl, že začal realizovat usnesení listopadového kongresu, kterému uložil otevřít s lidovci a zelenými diskusi o podpoře dosavadního prezidenta Václava Klause. Nemáte obavy, že ODS a Václav Klaus získá na svoji stranu lidovce?

No tak samozřejmě je určitá možnost, že Václav Klaus získá některé lidovce a já doufám, že já též získám některé a bude otázka, kolik kdo získá.

Místopředseda ODS, Ivan Langer, pan zavtipkoval na vaši adresu tím, že by podle něj měl kandidát na úřad českého prezidenta doložit například znalost hymny, neměl by se vracet do země na návštěvu a znát text na prezidentské standartě. Je to teda ona výtka, kterou jsem vám adresoval…

Jo.

Vadí vám to, že toho budou občanští demokraté využívat, vaší neznalosti?

Ne, v pořádku, ať to využívají, jestli se jim to hodí, ale na druhé straně bych chtěl poznamenat, že jsem zde od roku 1990 pracoval, dokázal jsem hodně, založil jsem postgraduální centrum, bylo zde hodně výzkumů, mám žáky, takže to není, že zde nyní začínám nebo že sem jen tak sem tam dojíždím, já myslím, že mám opravdu velký výkon, který každý může vidět a poznamenat si ho.

Říká ekonom a kandidát na úřad prezidenta republiky, Jan Švejnar. Děkuji za rozhovor a někdy příště nashledanou.

Děkuji.