Penzijní fondy mohou jít s výší poplatků ještě níže. „Stát by tomu pomohl, kdyby zajistil jeden nízkonákladový fond,“ říká člen NERVu Jan Švejnar.

* HN: Odpovídají zveřejněná pravidla pro penzijní fondy dobrým zkušenostem ze zahraničí?

Jen částečně. Mám problém s výší poplatků 0,3 až 0,6 procenta. Není to nejvyšší, ale ani tak nízké, jak může být. Existují například velmi renomované světové firmy jako Vanguard a Fidelity, které spravují portfolio i za 0,1 procenta. To je za desetiletí, po která lidi na penzi střádají, ohromný rozdíl. Systém, který se tu vytváří, není pro občany obzvlášť výhodný.

* HN: Co by jej výhodnějším udělalo?

Že by existoval nízkonákladový státem organizovaný, ale ne přímo řízený fond. Stát by si mohl najmout nějakou firmu – třeba Vanguard nebo někoho jiného.  občanům, že tam budou jejich úspory dobře vedeny, pod dozorem a za nízké poplatky. Například ve Švédsku je takový fond ohromně úspěšný a vede si lépe než mnoho jiných fondů.

* HN: To podle ministra financí Miroslava Kalouska nemá v dobrovolném připojištění smysl.

Nevidím rozdíl mezi dobrovolným a povinným systémem. Navíc pokud se v tom dobrovolném občanům nenabídne něco kvalitního, tak se jich méně zapojí a celá ta reforma bude méně úspěšná.

* HN: Jak takové fondy investují?

Třeba Vanguard je velká finanční společnost, která působí celosvětově. Má fondy aktivně vedené i pasivně vedené.

* HN: Jaký je rozdíl mezi pasivní a aktivní investicí?

Při pasivní fond vlastně koupí průřez celou burzou a drží toto portfolio. Nekupuje a neprodává často a tím si drží velmi nízké náklady. To je podstatné. Ukazuje se, že velká část zhodnocení může být spotřebována v poplatcích.