Datum: 22.8.2011 Online rozhovor (ihned.cz)

Honza 22.8. 07:41
Při horečce z roku 2008 Fed a ECB léčili symptomy, ale systémová změna nepřišla, protože je momentálně zřejmě před západními voliči neobhajitelná. Myslíte, že to ještě stihneme, nebo bude třeba další války či revoluce, abychom systém, generující čím dál větší negativní saldo, přenastavili?  BTW – ví vůbec někdo, kolik je na světě peněz a kolikrát jejich souhrnná hodnota převyšuje množství statků, jež za ně lze teoreticky pořídit?

Jan Švejnar 22.8. 13:06
Dobrý den Honzo, doufám, že nedojde k válce či revoluci, ale souhlasím s Vámi, že velká systémová změna je zatím z politických důvodů nemožná. Je důležité, aby došlo k zásadním částečným změnám, které umožní hlavním ekonomikám, aby přešly do konjunktury, a pokud možno se vyvarovaly dalším velkým krizím.
Existují odhady, kolik je na světě peněz, ale záleží to na tom, jak úzký či široký koncept peněz se používá.
Stas 22.8. 08:26
Pane Švejnare zdravím Vás. Kdo a kdy nahlas konečně řekne že Ekonomika daní je v agonii a sociálně-daňový systém je Ponziho schéma, které je na konci svých sil….? Jak se díváte na ekonomickou budoucnost ekonomiky bez daní?! V OSN byla představena ekonomika P3M, která řeší současné ekonomické neduhy a lumpárny, jako je masivní zdanění a přerozdělování! Co vy na to?

Jan Švejnar 22.8. 13:08
Dobrý den, nemyslím, že sociálně-daňový systém je zcela Ponziho schéma, ale souhlasím, že v řadě zemí (například v Řecku, Irsku a Portugalsku) je nynější sociálně-daňový systém neudržitelný a bude nutné jej zreformovat, aby tyto země mohly dále pokračovat.

Jarda 22.8. 08:30
Dobrý den pane Švejnare. Existuje nějaká problematika ve které máte Vy osobně vyhraněné a jasné názory? Občas poslouchám nebo čtu nějaký rozhovor s Vámi – naposledy v radiožurnálu o Evropě a eurozóně. Nikdy se však nedozvídám Váš názor na danou věc. Vaše tvrzení a odpovědi jsou velmi nevyhraněné, nekonkrétní, nelze z nich příliš mnoho vyčíst. Například v tom radiožurnálu, zcela typické. Na dotaz kam a jakým směrem se dle Vás bude ubírat eurozóna odpovídáte že jedním a nebo také druhým směrem, že buď vydrží a nebo zanikce, že je to otázka možná pěti nebo i dvaceti let. Z toho si nelze odnést vůbec nic. Nedovedu si představit, že byste zastupoval ČR jako prezident. Zpátky k  dotazu – existuje nějaká problematika ve které máte Vy osobně vyhraněné a jasné názory?

Jan Švejnar 22.8. 13:11
Dobrý den Jardo, ano, mám jasné názory, podívejte se například na mé webové stránky jansvejnar.cz, kde na úvodní stránce vpravo dole najdete odkaz na studii „Strategie ekonomické přeměny Československa“, kde najdete názory, které jsem zastával v roce 1990 a jež zastávám stále.
Jako hlavní příklad dám to, že jsem již tehdy zdůraňoval, že nejzásadnější transformací by mělo být zavedení jasného a funkčního právního systému, který by zamezil masovému tunelování, korupci a nedostatečnému postihu kriminálních aktivit.

Bolševik007 22.8. 08:57
Dobrý den pane Švejnare. Můj dotaz zní:Hlavní disproporci současného kapitalismu rozvinutých zemí a sice nekonkurence_schopnost vůči rozvíjejícím se ekonomikám, stávající ekonomický systém může řešit buďto rychle a to více svobodným trhem, nebo pomalu – více regulovaným trhem, ale obě dvě cesty vedou k utahování a automatizaci. Mám pocit, že hlavní rizika obou dvou cest jsou v  sociální oblasti. Že sociální nepokoje tu naordinovanou léčbu zhatí. Myslíte si, že jsou současné demokratické vlády schopné provádět sociálně přijatené úsporné postupy k obnovení konkurence_schopnosti rozvinutých ekonomik. Zdraví B007

Jan Švejnar 22.8. 13:16
Dobrý den, máte pravdu, že utahování opasků, tzn. sociální škrty v rozpočtech zemí, budou mít odezvu v sociálních a politických nepokojích. Nicméně restrukturalizace ekonomického a sociálního systému v řadě zemí, jako je např. Řecko, Portugalsko, Irsko a možná i další, je nezbytná pro obnovu konkurenceschopnosti. Jsou však jiné země, jako například Německo, které se s  touto problematikou již řadu let vyrovnávají a vedou si poměrně dobře. Bude záviset na tom, zda většina rozvinutých ekonomik se vydá německou cestou či nebude z politických a sociálních důvodů schopná obdobnou transformaci podstoupit.

Honza 22.8. 09:02
Dobrý den, myslíte, že je řešitelná ekonomická situace jakéhokoliv státu, který není dobrým hospodářem a donekonečna se zadlužuje a zvyšuje armádu úředníků, kteří jsou nadprůměrně odměňováni a nevytváří žádné hodnoty? Nečekám odpověď, že se sníží počet úředníků, protože to se v demokratické společnosti ještě nikomu nepodařilo.Děkuji

Jan Švejnar 22.8. 13:18
Dobrý den Honzo, samozřejmě nejlepším řešením je, aby stát byl nebo se stal dobrým hospodářem. Jsou mimochodem též příklady, kdy se v demokratických společnostech podařilo snížit počet státních úředníků, anebo zpomalit jejich nárůst z období rychlého ekonomického růstu. Mezi konkrétní příklady patří Velká Británie, ale třeba též Brazílie.
Zajíček 22.8. 09:08
Dobrý den pane profesore, na kolik souhlasíte s názorem, že trestuhodně opomíjenou líhní příčin další Velké hospodářské krize jsou také důsledky globalizovaných finančních spekulací a důsledky euroatlantické deindustrializace?
Globalizačním přesunem výrob do Indoasie a Oceánie, při kterém národní daňové výnosy z obchodu s dovezeným zbožím nestačí pokrýt národníé společenské náklady na restrukturalizace, rekvalifikace a nezaměstnanost odvětví a oborů, zaniklých v nekalé konkurenci těchto dovozů? Kdy je dlouhodobě překračována hranice rozpočtové únosnosti privatizování zisků z globalizované ekonomiky a socializované společenské náklady důsledků.  Děkuji Vám za odpověď. Zajíček

Jan Švejnar 22.8. 13:22
Zdravím Vás, globálním spekulacím není možné předejít, ale je možné je do určité míry usměrnit jasnými pravidly a globální koordinací mezi vládami velkých celků jako jsou Spojené státy, Evropská unie a Japonsko. Tyto tři celky představují dvě třetiny celkového světového HDP a koordinovaný přístup by tudíž byl do velké míry zásadní a úspěšný. Bohužel, jak jsme viděli během nedávné finanční a hospodářské krize, ze které se jen těžko dostáváme, globální spekulanti jsou mnohem rychlejší než úředníci vyspělých států a celků jako je Evropská unie. Nejedná se tudíž tolik o opomíjení, jako o administrativní neschopnost uspět v této soutěži.

Petr_novak 22.8. 09:28
Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, jaký máte názor, kde je příčina celosvětové krize, která, dle mého názoru, během několika málo let teprve krizí bude se všemi důsledky.
Co říkáte na banky, jejich nemravné a státem ochráněné chování, státní korupce, politici,sociální politika nepodložená výsledky a nemravné odměňování managementu neodpovídající práci, co z toho má jaký vliv a podíl podle Vás ?
Je vůbec ještě možné aby disciplína, pracovitost, skromnost ( Německo 60. léta) měla ještě šanci prorazit nebo to už je ztracený boj a vývoj spěje k totálnímu krachu ? Kam byste uložil investice ?

Jan Švejnar 22.8. 13:25
Dobrý den Petře, vnější celosvětová krize začala jako finanční krize ve Spojených státech a přešla postupně do většiny zemí po celém světě. Mezi hlavní příčiny patří dlouhá éra nízkých úroků ve Spojených státech spolu s nárůstem problematických finančních nástrojů založených především na komplikované kombinaci substandardních hypoték a jiných dluhopisů. Selhaly ratingové společnosti, které těmto finančním nástrojům dávaly vysoké hodnocení, jako například AAA. Tento systém se v určité chvíli stal nevěrohodným, lidé se snažili těchto nástrojů zbavit a nastal prudký pokles na finančních trzích, který ohrozil fungování velkých i malých bank, pojišťoven a dalších fin. institucí.

Pavel Šimon 22.8. 09:33
Dobrý den pane Švejnare, velmi pozorně sleduji vaše názory (např. že by ČR neškodilo navýšit dluh HDP z nynějších cca 40% na cca 50%, dále stimuly do ekonomiky)a stále mám dojem, že podceňujete skutečný globální problém. Proč se občanům bojíte přiznat, že dluhů už bylo dost a nyní je nutno platit bez „stimulů“ tzn, dalšího půjčování? Zdraví Pavel Šimon, jeseník

Jan Švejnar 22.8. 13:30
Dobrý den Pavle, když si pečlivě přečtete studie myšlenkového centra IDEA při CERGE-EI, zjistíte, že náš argument je, že jestliže se nepodniknou razantní kroky, zadlužení dosáhne až 70% HDP k roku 2020. Navrhujeme řadu hospodářských kroků, které by této evoluci zamezily, ale zároveň upozorňujeme, že nynější systém má v sobě určitou setrvačnost a některé velmi rychlé zásahy by mohly být kontraproduktivní. Proto argumentujeme, že nárůst dluhu na 50% HDP není nerozumný, jestliže se při tom uskuteční řada zásadních opatření. Uvědomme si, že při 50% HDP bude náš dluh o 10% pod maastrichtským limitem a bude jedním z  nejmenších mezi evropskými zeměmi.
Jirka 22.8. 09:33
Dobry den, me by zajimal Vas pohled na vyvoj (strednedoby, cc 15 – 20 let) rozvoje technologii, robotizace a mechanizace a vliv tohoto segmentu na trh prace. V podstate mi jde o to, jak vidite budoucnost trhu prace. Jiz dnes kdyz se podivate na „nezamestnanost“ po celem „zapadnim“ svete tak roste, osobne si myslim, ze je to dano rozvojem technologii nazasovanim vice a vice mechanizace do vyrobniho procesu a tim padem nim a nim prace pro lidi. Stroje neremcaji, pracuji 24/7 a na udrzbu je potreba zlomek pracovni sily. Dnes se v podstate rodi nove prace hlavne ve sluzbach, kam ale pomalu opet prosakuje mechanizace a robotizace, (samoobluzne kasy, jidelny atd..) takze az prijdou lidi i oblast sluzeb, co budou lide delat aby si vydelali na zivobiti? Kde budou brat penize? Tak v horizontu 20ti let by me to opravdu zajimalo. Kdyz se ohlednu 20 let zpet, ten posun je vice nez markatni takze by me zajimal Vas odhad kam to smeruje. Dekuji.

Jan Švejnar 22.8. 13:33
Dobrý den Jiří, myslím, že rozvoj technologie, robotizace a mechanizace bude dále pokračovat a nemá význam se snažit tento pokrok zpomalit. Co je potřebné je, aby docházelo k dobrému vzdělávání a doškolování lidí a aby ekonomika byla dynamická a tvořila nová místa. Když odmyslíme posledních pár let velké krize a recese, tak vidíme, že po několik desetiletí úspěšné ekonomiky, jako například americká a čínská, tvořily velký počet pracovních míst a zvyšovaly zaměstnanost. Tato nová místa byla jak nízkoplacená v podobě zaměstnání u  McDonaldu, tak i vysoce placená a kvalifikovaná místa inženýrů, ekonomů, lékařů a dalších.

Pavel K. 22.8. 09:41
Stale tvrdíte, že ČR si může kumulovat dluh v řádu 180mld ročně? Toto jste u  vedl cca před 2 roky na ČT24. Ačkoliv se zaštitujete prestižníma univerzitama a výuky na nich,mě o svých schopnostech dobrého ekonoma jste nepřesvědčil. Ke správě financí stačí selský rozum. Vyrovnaný rozpočet. Dluh co nejdříve splatit. To je recept na prosperující stát.

Jan Švejnar 22.8. 13:36
Zdravím Vás, Pavle, souhlasím s Vámi, že příliš velký dluh představuje problém. Nesouhlasím s Vámi v názoru, že je potřeba vždy mít vyrovnaný rozpočet a dluh co nejdřív splatit. Vezměme selský rozum do hrsti a podívejme se na příklad podnikatele či státu, který již investoval své prostředky a má stále řadu projektů, jejichž návratnost převyšuje úrokovou míru. Pro tohoto člověka či zemi je zcela jasně výhodné si půjčit, investovat, půjčku splatit a pozitivní zisk (který plyne z rozdílu mezi návratností a úrokovou mírou) si ponechat.

Bob 22.8. 09:49
Dobrý den pane Švejnare. Myslíte si, že svět čeká několik let trvající stagnace? Jak vidíte konkurenceschopnost Česka teď a v budoucnu? Díky za odpověď a přeji hodně profesního i osobního zdaru.

Jan Švejnar 22.8. 13:39
Dobrý den, děkuji za přání. Jsme v situaci, kdy několik let trvající stagnaci nelze vyloučit, ale doufám, že k tomu nedojde či že se bude jednat o kratší období. I v této složité situaci si země s dobrým hospodářským prostředím povedou poměrně dobře. Je proto důležité, aby Česko vytvořilo prostředí, kde máme jasná pravidla, málo korupce a vzdělanou pracovní sílu. To jsou naše hlavní výzvy pro blízkou a střední budoucnost.

Thomson 22.8. 09:53
Dobrý den pane Švejnare. Je dobré se teď pokoušet o bankovní kariéru? A co radíte lidem ve věku řekněme 30-50 let, aby si nejen udrželi, ale i dále zvyšovali konkurenceschopnost? Díky předem za odpovědi a přeji Vám vše dobré.

Jan Švejnar 22.8. 13:41
Zdravím Vás a děkuji. Bankovní kariéra je stále perspektivní a bude i v budoucnu – je těžké si představit moderní ekonomiky bez silného bankovního sektoru. Moje rada pro lidi ve věku 30 – 50 let je, aby si stále doplňovali vzdělání a schopnosti, protože česká i globální ekonomika bude čím dál tím více dynamická a bude požadovat nové znalosti a schopnosti přizpůsobit se.
karel 22.8. 10:11
Dobry den, muzete mi prosim poradit kam investovat celozivotne usetrenych 800tisic?mam byt,auto…dekuji

Jan Švejnar 22.8. 13:42
Dobrý den Karle, nemyslím, že bych Vám měl radit, protože investování je vždy osobní záležitostí. Nicméně většina strategií se spoléhá na diverzifikaci neboli rozložení rizika. Zamyslete se tudíž nad tím, do čeho jste již investoval (byt, auto) a kam byste ještě investovat mohl, abyste riziko dále rozložil.

Martin 22.8. 10:17
Proč je legitimní činnost bank, která vede ke znehodnocování peněz?

Jan Švejnar 22.8. 13:44
Zdravím Vás, Martine, nejsem si bohužel jist, co máte znehodnocováním peněz ze strany bank na mysli.

Václav Kosour 22.8. 10:22
Dobrý den,co si myslíte o názoru: že cena zlata zůstává stejná, klesá pouze cena peněz.

Jan Švejnar 22.8. 13:45
Dobrý den Václave, nezastávám tento názor, protože dlouhodobě cena zlata silně fluktuuje a totéž se děje u různých měn (švýcarský frank například nyní velmi posiluje, zatímco jiné měny klesají).

Zdeněk 22.8. 11:18
Dobrý den pane profesore. Nebylo by dobré přijmout v ČR již na rok 2013 zákon o  vyrovnaném státním rozpočtu a nečekat na vyrovnanou bilanci až do roku 2016 ? Myslíte si, že jistina narůstajícího státního dluhu se dá někdy splatit, když může být již za pár let problémem placení příslušenství dluhu ? Nezaplatí tento „mejdan“ bohatých nakonec drobní střadatelé ?

Jan Švejnar 22.8. 13:48
Dobrý den Zdeňku, požadovat vyrovnaný státní rozpočet již v roce 2013 by při nynější nejisté ekonomické situaci mohlo vést k velmi negativním sociálním dopadům. Z hlediska finančních trhů a naší konkurenceschopnosti bude lepší, když budeme schodek postupně, ale jasně a systematicky snižovat, a přitom udržíme sociální smír a budeme dále schopni vytvářet infrastrukturu, která je požadovaná zahraničními i domácími investory.

Samboush 22.8. 11:30
Dobry den, chtěl bych se zeptat při jaké míře zadlužení přistoupí EU nebo USA ke „znárodnění“ bank? Děkuji

Jan Švejnar 22.8. 13:51
Dobrý den, případné znárodnění bank bude způsobeno jejich neschopností dostát závazkům spíše nežli zadlužením velkých celků jako EU nebo USA. Je samozřejmě možné si představit situaci, kdy jednotlivé banky půjčily státům, které nejsou schopny dluhy splatit (například Řecko). V tomto případě má stát na vybranou, zda nechat banku zbankrotovat, nebo ji zachránit znárodněním či jinou cestou.

Šobul 22.8. 12:04
Dobrý den pane Švejnare, nejsou ekonomické problémy vyspělého světa v posledním desetiletí způsobeny hromaděním kapitálu v rukách stále menší skupiny lidí. Chtějí čím dál větší zisky, vyšší efektivnost a tím pádem zboží produkuje čím dál méně lidí. Důsledkem toho je, že tato skupina zaměstnaných se zmenšuje a je méně prostředků, které jdou do služeb. Tím pádem společnost až na ty nejbohatší celkově chudne. Zdá se mi, jako by se kapitalismus sám požíral. Nejsem ani náhodou zastánce socialismu, natož komunismu, ale mám pocit, že dokud existoval východní blok, tak byl kapitalismus méně agresivní.

Jan Švejnar 22.8. 13:55
Zdravím Vás, vývoj světové ekonomiky během posledních desetiletí opravdu vede k  čím dál tím méně rovnoměrně rozvrstveným příjmům a bohatství, a to jak napříč ekonomikami, tak uvnitř jednotlivých zemí. Je to následek globalizace a některé země tento efekt zmírňují progresivnějším zdaněním, zatímco jiné na něj nereagují. Otázka zaměstnanosti je trochu separátní ve smyslu, že i tento nový systém může být schopen vytvářet mnoho nových pracovních příležitostí. Během nynější finanční krize a ekonomické recese se tomu tak neděje, ale uvidíme, jaký bude vývoj během příští konjunktury.

Lukas 22.8. 12:18
Dobrý den, co si myslíte o předpokladu, že akciové trhy budou v budoucnosti růst jako do teď? Nerostly trhy v USA a Evropě od 60. let z nemalé části díky žití na dluh? Spousta lidí investuje přes investiční fondy do tradičních akcií, aby se zabezpečili až půjdou do důchodu a spoléhají na tento předpoklad. Obávám se, že jednou ta dluhová bublina praskne a tito lidé budou zklamaní. Je mi 20 let a uvažuji mimo jiné o dlouhodobých, pravidelných investicích do fondů se zaměřením na Emerging markets. Myslíte si, že země BRIC se stanou ekonomickými velmocemi v letech 2030-40? Děkuji.

Jan Švejnar 22.8. 13:58
Dobrý den Lukáši, podíváme-li se na růst akciových trhů během dlouhých období, například 30 – 50 let, vidíme, že dochází k velkému zhodnocení investovaných prostředků. Během kratších období, jako například posledních 10 let, je výnos na akciových trzích v průměru nulový. Myslím, že nejsme v období bubliny a domnívám se, že dlouhodobě budou akciové trhy růst, nicméně můžeme projít obdobím několika let, kdy neporostou a nebo budou silně kolísat tak, jako během poslední dekády.
Země BRIC mají nadějnou perspektivu a budou hrát důležitou roli. Jak však ukazuje příklad Japonska, mohou též v určité fázi výrazně zpomalit a nebo dokonce stagnovat.

Martina 22.8. 12:31
Jaký máte názor na deflaci, která se k nám nezadržitelně blíží? A že bude to bude deflační spirála jako hrom, o tom není pochyb. Přece si vládnoucí / finanční elita nenechá znehodnotit své jmění inflací. Už teď se nedostává peněz a škrcením výdajů obyvatel i rozpočtů se toto jen urychlí. děkuji

Jan Švejnar 22.8. 14:01
Dobrý den Martino, nejsem si jistý, že dojde k deflaci. Naopak je zcela možné, že vlády, které nebudou schopny vyřešit nynější fiskální krizi, se uchýlí k  řešení tohoto problému cestou inflace. Neříkám, že se to stane, ale v mnoha případech se tomu tak v minulosti stalo. Inflační daň obvykle postihuje širokou střední třídu – chudí nemají co ztratit a bohatí většinou své prostředky včas ochrání.

Stanislav Leitung 22.8. 12:42
Dobrý den, pane profesore. Proč je pro současnou společnost a ekonomiku tak důležité udržení nebo dokonce zvyšování spotřeby? Už neplatí, že je lepší tvořit úspory a převádět je na investice? Není to právě známka toho, že je nutné splácet dluhy, které v minulosti vznikly? Kam se v této souvislosti staví teorie udržitelného rozvoje? Děkuji za Váš úhel pohledu.

Jan Švejnar 22.8. 14:05
Dobrý den Stanislave, lidé mají přirozený sklon ke spotřebě a vidíme to zvláště v moderních vyspělých ekonomikách – USA je toho dobrým příkladem. V rychle se rozvíjejících ekonomikách, jako je například Čína, vidíme vysokou míru úspor a nízký sklon ke spotřebě. Z toho potom plyne rychlý ekonomický růst. Jak jsem již naznačil výše, výhody či nevýhody zadlužení je nutno zvažovat v porovnání s mírou návratnosti investic. Jestliže existují perspektivní projekty, jejichž návratnost převyšuje úrokovou míru půjček, tak dluh je pozitivním jevem, v  opačném případě nikoliv.

Kubik 22.8. 12:45
Dobry den pane profesore.Nemyslite si,ze jakekoli predpovidani v ekonomice je zbytecne?Podle mne se muze cely system zhroutit necekane na zaklade nejake banalni informace a nikdo nebude schopen to predpovedet.Samozrejme to potom budou nasledujicich 100 let rozebirat ruzni teoretici,ale po bitve to umi kazdy.Pravda je asi takova,ze cely svet zil posledni leta na dluh a nyni ho to dotlacilo ke zdi a pokud chce ctit svoje vlastni pravidla a zakony(ze dluhy se plati a lide si maji pomahat, ne se zabijet),tak nema moc prostoru na manevrovani a lidstvo se bude muset uskromnit.Bohuzel nekteri se budou treba muset uskromnit tak moc,ze radeji budou valcit…

Jan Švejnar 22.8. 14:08
Dobrý den, ve společenských vědách nelze nikdy stoprocentně předpovídat budoucí vývoj právě proto, že se společnost vyvíjí a neustále mění. Nicméně předpovědi, které se častěji trefí než netrefí, jsou hodnotné, protože jsou přesnější než náhodný odhad. Je tudíž potřeba ekonomické předpovídání hodnotit v tomto kontextu.

Marek 22.8. 12:47
Čeka nas hyperinflace?

Jan Švejnar 22.8. 14:09
Zdravím Vás, Marku, doufám, že ne, protože jsme se poučili z mnoha epizod, ať už Německo po první světové válce, či Srbsko v 90. letech. Určitá inflace však může nastat.

Děkuji všem čtenářům za zajímavé dotazy a přeji jim vše nejlepší. Nashledanou.