Prezidentský kandidát a úspěšný ekonom Jan Švejnar přednášel 25.5.2009 v Mostě. Při této příležitosti poskytl rozhovor MF DNES. Odpovídá i na to, co by dělal, kdyby – čistě hypoteticky – tento kraj vedl. Mluví o ekologii i o (ne)využívání dotací.

Rozhovor nejen na téma druhotná platební neschopnost, pokles zakázek, recese, rychle rostoucí státní dluh.

Krátký rozhovor na téma šrotovné, podpora v nezaměstnanosti a propad české ekonomiky.

Jaké jsou příčiny současné hospodářské krize? Proč krizi čelí Spojené státy jinak nežli Evropa? A v čem selhala Česká republika při svém předsednictví v Evropské unii? – Na tyto i další otázky odpovídal profesor ekonomie Jan Švejnar 12.5. 2009 na přednášce v rámci Amerického jara 2009 v Praze.

Rozhovor s Janem Švejnarem po ekonomickém fóru Dopady ekonomické krize na Českou republiku, které se z inciativy poslankyně Michaely Šojdrové 11. 5. 2009 uskutečnilo v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

S Janem Švejnarem o jeho pohledu na krizi, na pád české vlády i o tom, zda bude opět kandidovat na prezidenta. Ekonom Jan Švejnar se před více než rokem pokusil vystřídat Václava Klause ve funkci prezidenta. Nepovedlo se. Jaké má Švejnar dnes názory na krizi a pád vlády? A stále se tak moc liší od Klause?

Před rokem měl renomovaný ekonom a univerzitní profesor Jan Švejnar blízko k tomu stát se prezidentem České republiky. Jako takový by dnes musel řešit situaci, která v zemi nastala po pádu vlády. V exkluzivním rozhovoru pro deník Aktuálně.cz popisuje, jaká rizika podle něj z politické krize v době hospodářské recese vyplývají. Jak si pád kabinetu Mirka Topolánka v tuto chvíli vykládá svět.

Řada protikrizových opatření i jejich efekty jsou dočasné. Krize, žel, pokračuje.

Jan Švejnar je přesvědčen, že kdyby zde existoval fungující think-tank, který by analyzoval ekonomické trendy, asi by předpověděl i současnou hospodářskou krizi. Organizaci tohoto typu na pomezí ekonomiky a politiky, kterou chce nyní v Česku vybudovat, připodobňuje k avantgardnímu myšlenkovému centru, jež by spolupracovalo s ekonomy ověnčenými Nobelovou cenou, jako jsou Joseph Stiglitz nebo Gary Becker. Své úsilí považuje za zajímavý experiment, jenž možná ocení až příští generace.